Vzdálený

Osamělost v tureckém velkoměstě se ničím neliší od osamělosti jinde. Mladý muž přijíždí s báglem z vesnice, kde není práce, aby ji našel v metropoli. Nejraději práci někde na lodi, kterých je v Istanbulu plno. Ubytování mu poskytne příbuzný, ale vše má své meze. Brzy si ti dva začnou lézt pěkně na nervy. (29.05.2019)

Podobně jako v pozdějším autobiografickém snímku Klima, také ve Vzdáleném režisér N. B. Ceylan vytváří spojení se svým soukromím. Ceylan tento film natáčel u sebe doma a do menších hereckých úloh obsadil vlastní rodinné příslušníky. Mohlo by se také zdát, že se tu vydal cestou důsledného realismu – životní epizodu nevzdělaného vesničana Yusufa, který ve městě nachází dočasný azyl u svého příbuzného, rezignovaného intelektuála Mahmuta, režisér snímá převážně v celcích a zdůrazňuje drobné, zdánlivě nepodstatné všední chvíle. Střet městského a venkovského, potažmo vzdělaneckého a prostého, tu však nemá jen sociální konotace, ale nabývá povahu širší reflexe vztahu mezi uměním a realitou. Industriálně půvabné, dlouhé záběry zasněženého istanbulského přístavu, stejně jako dechberoucí výjevy turecké krajiny, evokují scény z díla Andreje Tarkovského a dalších velikánů poetického filmu, ovšem znavený fotograf Mahmut už nemá chuť v nich tuto krásu vidět a zachycovat ji – místo toho na videu znuděně sleduje Stalkera, a když se nikdo nedívá, radši si pustí porno. (20.01.2014)

Ono vlastně filmy Nuri Bilge Ceylana nejde hodnotit samostatně. Jejich kvality se ukazují až v celku, v kontextu s ostatními filmy, které na sebe přímo navazují. Postavy se například nevyvíjejí v rámci jednoho filmu ale v rámci celé série. Bohužel, herec Emin Toprak se už v dalších filmech neobjeví, protože po dokončení snímku zemřel. (10.03.2009)

Samota jako vlastní volba. Být sám může být smutné i ponižující. Ale sdílet byť malý kousek svého soukromí s někým, kdo mi vpadne do života jako vetřelec, naruší mé rituály a můj zaběhlý řád, to je nepříjemné a frustrující. Chápu to, že se pak necítím ve svém světě svobodně. Ceylan vám nevnucuje vlastní myšlenky, jen vás přinutí přemýšlet. (30.06.2017)

Skutečné existenciální drama. Mladý muž hledající nové bydlo ve velkoměstě prochází na své cestě z vesnice stínem zasněženého údolí, zatímco sníh na sluncem ozářených kopcích již stál... Yusuf se ubytuje u bratrance Mahmuta, který si jako skvělý fotograf (a také intelektuál, i když dává přednost pornu před Tarkovským) svou městskou existenci již nějak nastavil. Film je oproštěn od jakékoli zápletky (tj. skládá se jen ze samých zápletek) a je také bez hledání řešení (tj. stále se jen něco řeší, spíš ale uvnitř než navenek. Muž (muži) se obvykle považují za spokojené, když mají ženu a práci, často může pomoct i spolupráce mezi muži (přátelství). Yusuf i Mahmut zde ale selhávají, zjišťují jen, jak ve své jednoduchosti je všechno složité. Možná by stačilo jen málo, malá pomoc či úsluha; ale i "dobrý pohled, slovo či gesto" vyžadují neskutečnou odvahu. Pozn: To, že Mahmut staví porno nad Tarkovského není důsledkem jeho duševní zabědněnosti, nýbrž aktuální životní situace. V utěšenějších podmínkách by jistě volil opačně. (27.04.2019)