Pán šelem

Dojalo mě, kolik lidí na IMDb se při hodnocení PÁNA ŠELEM nechalo přemoci nostalgií, podobně jako na ČSFD u o rok staršího SOUBOJE TITÁNů. V první polovině 80. let zareagoval Hollywood na tehdejší popularitu Dračího doupěte a dalších her na hrdiny vlnou snímků s fantasy tématikou. Po prvních vlaštovkách v roce 1981 (HAWK THE SLAYER a DRAGONSLAYER), vtrhl do kin CONAN BARBAR a tři měsíce po něm i nízkorozpočtový PÁN ŠELEM (stál necelých 5 milionů a vydělal jen 3,5) , který si v nich ale dlouho nepobyl a kultovní status získal až nesčetným reprízováním na amerických kabelových stanicích, zejména TBS. Nezávislý režisér, scenárista a producent Don Coscarelli se při psaní scenáře se svým kmenovým producentem Paulem Peppermanem jen velmi volně inspiroval stejnojmennou povídkou Andre Norton a za přispění Oscarem oceněného Kubrickova kamaramana Johna Alcotta (MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON, SHINNING) natočil kouzelnou fantasy pohádku, stejně vymazlenou jako jeho kultovní surrealistický horůrek PHANTASM. I tady Coscarelli zabydluje plátno pro něj typickými bizarními příšerami - meziplanetárního otrokáře Tall mana nahradil krvežíznivý kněz Maax se zálibou v dětských obětech a létající vraždící koule a zombícké trpaslíky zase hrůzní netopýří antropofágové a strážci smrti v S/M oblečcích. Stejně jako u PHANTASM, kde koule v Tall manových službách neřešily do koho se zavrtají a často tak působily spíše kontraproduktivně, i Maaxovi strážci smrti kosí všechny bez ohledu na barvy týmu a jako ve PHANTASM trpaslíky je zloduch vyrábí z obyčejných lidí. Proces jejich výroby, ve kterém hraje významnou roli pijavice umístěná uchem do mozku, je jednou z mnoha nezapomenutelných scén, které jsou Coscarelliho specialitou a kterých jsou jeho filmy plné. Film se v 90. letech dočkal dvou ultramizerných pokračování (PÁN ŠELEM 2: BRÁNOU ČASU a PÁN ŠELEM III: BRAXOVO OKO) a televizního seriálu ("PÁN ŠELEM: LEGENDA POKRAČUJE"), na kterých se ale Coscarelli nepodílel. (20.08.2005)

Light verze Conana, stavějící hlavně na hezčí ženské hrdince a roztomilých fretkách (zaslouživších se o nejdojemnější scénu filmu, možná i slzu uroníte). Možná právě tyhle filmy sledované v dětství způsobily, že tahle forma je pro můj neoblíbený fantasy žánr (opravdu ho nemám rád a číst podobný příběh v literární podobě bych považoval za nezasloužený trest) docela přijatelná. V dětství jsem to určitě viděl (vybavuje se mi sebeobětovací scéna na pyramidě - udivuje mě, že ne vnady Tanyi Roberts), v paměti mi však utkvěl spíše tuším že až třetí díl (ten, kdy se dostanou do naší současnosti). Dneska se mi to zdá již notně naivní ale hlavně zbytečně natahované. Klidně z toho mohlo být minimálně 30 minut vystřiženo a o nic by jsme nepřišli. Strašně se mi líbili netopýří humanoidi, scéna kdy nás s nimi film seznámí má fakt koule a je dost strašidelná. Inu, Coscareli se nezapře. (05.03.2013)

Pán šelem ještě nedopadl tak špatně jako jeho žumpoidní pokračování. Je to svižný fantasy film s jednoduchým dějem, slušivou hudbou a několika zajímavými nápady, například z těch netopýřích vcucávačů jsem měl jako špunt hrůzu. Ve srovnání s Conanem mi vychází tento film béčkově a lacině, ale co, fajnové vzpomínky z dětství mi nezkalilo ani nedávné opětovné shlédnutí. Více než tři tomu nedám z úcty k Arnoldovu barbarovi... (19.06.2005)

Fantasy, ktorú som v detstve neuveriteľne žral. Vlastne som vďaka tomuto filmu začal tento žáner milovať (bolo to totiž moje prvé stretnutie s "mečmi a mágiou"). Dnes už samozrejme vnímam všetku tú béčkovosť, ale stále je to sympatický film vďaka tým Darovým zvieracím pomocníkom, neriedenej brutalite a lietajúcim obludám s ich "tráviacim objatím". Okrem toho, stačí si pozrieť voľaktoré pokračovanie alebo televízny seriál a človek získa dojem, že toto je oscarový film ;-). (11.07.2007)

Tyhle filmy jsou byly tak špatné, že musely vsázet na nahotu, aby je aspoň někdo dokoukal do konce. Slátanec, bohužel nikterak efektní, dokonce i choreografie je ubohá a souboje amatérské. Jediný klad je hudba od skladatele jménem Lee Holdridge! Řekl bych, že je to film spíš pro děti i přes ty směšné krutosti. Víc roztomilých zvířátek se objevuje už jen v novodobých animácích pro věkovovu kategorii, která si denně formuje pozadí na těch nepohodlných dřevěných židlích v základních školách...a scénáristu pověsit do průvanu za k***, no jen považte, ve filmu jsou Hunové oblečení jako kompars z Disneylandu a Attlia vypadá jako Batman, kterýmu povadly uši dolů...tyhle filmy dělají ze žánru fantasy žánr s nižším společenským statutem. (25.04.2007)