Phantasm

Dlouhán Angus Scrimm,  létající a  smrtící koule, hřbitov, žlutá krev a vynikající pod kůži zalézající hudební motiv. Kdysi dávno první setkání na videu  a okamžitě z toho byla velká hororová láska, která nerezaví. Surrealistický horor s neopakovatelnou atmosférou strachu ze smrti zprostředkující pro vnímavé už před více než 40 lety vícerozměrný filmový zážitek se závanem mrtvolného zápachu rozkladu.   Pět hvězd vytesaných do mramorového náhrobku. (14.06.2021)

No jo, je vidět, že jsem měl před třemi desetiletími úplně jiné vnímání, když jsem této záležitosti vrazil po paměti čtyři pěticípé. Kromě faktu, že jsem měl tehdy ještě prd odžito, se zřejmě projevila i ta skutečnost, že jsem tehdy ze všech sil doháněl to, co jsem zameškal a co už mi nové pořádky dovolovaly. Jo, jo, tehdy už v televizi běžně běžely záležitosti, které jsem do té doby viděl jen na videu v podobě desáté kopie z osmé kopie, takže jsem si mohl k obrysům postav postupně doplňovat i tváře. A v noci jsem pak jako houba nasával všemožné horory, které byly sice na svou dobu fajn, ale dnes už působí vyloženě archaicky a spíš úsměvně než strašidelně. Už podle účesů je jasné, že se jedná o současníka původních Hvězdných válek, ale ani doba vzniku pro mě dnes neospravedlnila chabý příběh, chybějící logiku a dosti prkenné herecké výkony. Tohle nebyl vydařený filmový návrat. / Poučení: Pokud je hřbitov jedinou skutečnou atrakcí malého městečka, je jasné, že na něm život nejen končí, ale nejednou i počíná. (14.01.2024)

Hmmm. Jak by tohle asi vypadalo jako povídka nebo román od Kinga? Určitě by se to mezi jeho knihami neztratilo. Phantasm mě bavil. Několikrát jsem se lekla a to přesně v místech, kde bych to měla očekávat a kde se to samozřejmě přímo nabízelo. Nechala jsem se unést tím, co se právě odehrávalo na obrazovce. Bylo to krásně atmosférické. (09.12.2013)

Mno. Ani nevim, jak začít. Na to, jak jsem se na to těšil, musím říct, že jsem trošku zklamanej. Čekal jsem úplně jinej náklep. To, že se postavy chovaly naprosto iracionálně, to jsem schopen přejít, ale ničím už nemůžu omluvit chudou atmosféru. Naprosto chápu, že se jedná o stejný typ díla, jako je třeba Smrtelné zlo, ale to je, co si budeme povídat, úplně jiná liga. (11.06.2011)

Graveyard porn. Dva roky před Raimim a jeho EVIL DEAD se z nezávislých amerických vod vynořil jiný talentovaný nadšenec a sice Don Coscarelli se svým snově gotickým PHANTASM. Coscarelli se nápaditostí, vizuálností a citem pro atmosféru Raimimu vyrovná, ale nejen důrazem na vztah hlavních hrdinů - dvou bratrů, hledajících si po smrti rodičů cestu jeden ke druhému - Raimiho snímek s jeho plochými postavami překonává. Stejně jako v EVIL DEAD i zde Zlo nabývá rozmanitých podob, ty ale mají svou hierarchii, v jejímž čele stojí mrazivá záhrobní nemesis s typově úžasně přesným funebráckým xichtem Anguse Scrimma, která se zařadila do panteonu hororových ikon. Hodně z kouzla PHANTASM pak jde na vrub parádnímu hudebnímu motivu, ne nepodobnému tomu z o rok staršího Carpenterova HALLOWEENU. Jestli něco drhne, tak amatérské herecké výkony (a Reggie Bannister prakticky nemá co hrát, což se napraví v dalším díle), a určitou benevolenci vyžaduje i naivní a v závěru lehce zmatený příběh. Ale já ten film od jeho prvního zhlédnutí v půlce devadesátek miluju a mám ve své hororové topce. Mrkněte na www.phantasm.com (04.08.2005)