Jak jsem balil učitelku

Nemám slov. Anderson mě potřetí zasebou zabil. Teda mluvím o devastaci mé bránice a například o přehodnocení TOP 5 režisérů na mém profilu. Life Aquatic mě nakopl, Royal Tenenbaums přesvědčili, že se nejedná o náhodu a chronologicky nejstarší -nepočítám dvě prvotiny- počin tohoto geniálního (a zde si za slovem geniální stojím) Američana mě utvrdil v tom, že se jedná o jednoho z nejosobitějších a nejsvěžejších režisérů současné kinematografie. O ději filmu se nebudu nijak rozepisovat, jen podotknu, že tenhle film (stejně jako jeho mladší bráchové) je pro mě příkladem dokonalé spolupráce všech složek nutných pro vznik filmu. Scénář, herecké výkony (Murray zde vytváří svůj looserovský prototyp), originalita, hudba (ten soundtrack!) a hlavně TO KOUZLO!!! Wesi, jsi KING! 100% (27.07.2006)

Ďalšia s typických Andersonových komédií. Vo svojej najväčšej počestnosti a divnosti. Príbeh 15 ročného chlapca, ktorý píše a režíruje až priveľmi realistické hry, člena a spoluzakľadatela rôznych mimoškolských krúžkov a hlavne chlapca, ktorý sa zamiluje do profesorky. Typická schéma, lásky, priateľstva a rodiny, ktorú Anderson tak obľubuje je v tomto smere generačná a o to zábavnejšia. Každá jedna figurka pasuje do Andersonového vesmíru a pohybuje sa tam s typickou noblesnosťou - to značí, že každá jedna postava je pamätná a pre príbeh dôležitá a vôbec nezáleží že sa tam len mihne. Herecké výkony fantastické, bez jediného zaváhania, alebo chybičky. Schwartzman a Murray si doslova privlastnujú film a obidvaja predvázdajú neskutočné majstrovstvo, či už Murray to osvedčené a svojské, alebo Schwartzman to živšie a zaujímavejšie. Plus typické dialógy, ktoré sú zmysluplné aj keď pôdobia hlúpo, plus je to všetko podfarbené krásnou hudbou rokov minulých. Nakoniec ešte spomeniem skvelú roličku Luka Wilsona. Komédia, ktorá rozhodne nie najlepšia ani najzábavnejšia, ale najitneligentnejšia a najpríjemnejšia ako ostatne všetky Andersonové filmy. A Olivia Williams je naozaj kus. (20.06.2009)

(Anderson má na české distribuční názvy opravdu smůlu.) Svět s vlastními pravidly nevcucl tak jako v Tennenbaumových, asi proto, že Rushmore je ještě o něco odtrženější od reality, jako bychom se z toho úvodního puberťáckého snu o nadpřirozených matematických schopnostech až do konce tak úplně neprobudili, jenom matiku vystřídají nadlidské social skills (dle scenáristické libovůle prokládané okamžiky naprosté sociální zabedněnosti, přičemž trapnohumor není můj oblíbený typ humoru) a inscenování divadelních koláží poskládaných z profláknutých filmů, což je sice legrace, leč toho, co je jenom jako, je na mě tentokrát zkrátka příliš. Nepotěšilo vypiplaným formálním hračičkovstvím až tak jako Grandhotel, zajímavě vybraná muzika jako by stála tak trochu mimo film, Murrayho dojemný milionářský taťka to úplně nedohonil. Takže přes nepopiratelné mimoňské kouzlo oproti zmíněným dvěma o hvězdičku míň. (13.09.2017)

Max Fisher je svéráz. A taky vizionář, snílek a originální týnedžr se způsoby zkušeného veterána. Tenhle ošklivý a brýlatý student se určitě v životě neztratí. Minulé filmy Wese Andersona (Lišák nebo Steve Zissou) mě nějak moc nebavily, i když pravda - netradiční byly. Ale tenhle, tenhle film mě bavil moc. Všichni herci tu perlili, scénář mě nepřestával překvapovat, výborná komedie! (17.11.2010)

v průběhu filmu jsem postupně zvedal skóre až jsem se dostal na slušné čtyři hvězdičky. Je to třetí film, co jsem viděl v poslední době od Andersona a tento se mi líbil nejvíc. Jeho filmy mají opravdu zvláštní poetiku, ale v každém případě jsou neotřelé. U tohoto mě zaujmula asi nejvíc vizuální stránka, hra s prostředím a hudba. Herecké výkony byly slušné a scénář taky nezaostává. Takže spokojenost. (14.11.2011)