The Beauty Exchange
Režie:
Erika HníkováScénář:
Erika HníkováKamera:
Marek JandaHrají:
Dara Rolins, Halina Pawlowská (a.z.), Tomáš Doležal, Tereza Havránková, Erika Hníková, Karolína Chudá, Lenka Jochová, Sabrina Karasová, Linda Kazdová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Ženy pro měny režisérky Eriky Hníkové je tragikomický příběh o ženách, které citlivě vnímají současný ideál ženské krásy a chtějí se mu co nejvíce přiblížit. A je to také film o spoustě peněz, které se díky síle tohoto ideálu denně utrácejí. Paní Eva vloží své tělo do rukou plastického chirurga a nechá si zvětšit prsa tak, jak po tom celý život toužila. Paní Magda zkouší všechny možné i nemožné prostředky na hubnutí. Slečna Karolína používá tu nejnovější kosmetiku a kupuje si oblečení podle poslední módy. Dívka Zuzana přichází na soutěž Topmodelka nového tisíciletí a chce uspět. Všechny hrdinky touží po těle modelek z titulních stran dámských časopisů. Doslova bojují o dokonalé tělo a jejich příběhy mnohdy působí až absurdně a komicky. Jejich život je ve filmu sledován v průběhu jednoho roku.
Vedle těchto žen vystupují ve filmu i další lidé - zástupkyně redakce ženského časopisu, který se podílí na vytváření současného ženského ideálu, Dara Rolins jako mediální ikona s umělým poprsím, plastický chirurg, který operuje paní Evu, Linda Kazdová, jež zvítězila v americké reality show s názvem Joe Millionaire, a členky Feministické skupiny 8. března. Všichni dohromady popisují a vytvářejí pestrý obraz současného světa, kde fenomén dokonalého ženského těla hraje hlavní roli. Situacím, které zažila snad každá dnešní žena, se můžeme buď smát, anebo si nad nimi postesknout. Celovečerní dokument Ženy pro měny je film o ženách, které naplno prožívají současné trendy a žijí pod taktovkou všudypřítomného ideálu dokonalého ženského těla. Úsměvný i smutný příběh zároveň je však určen nejen jim, ale také všem mužům, kteří nežijí sami. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
No nevim, upřímně.. mi to přišlo jako dost velká kravina, u které jsem se ale místy dost slušně bavil.. Když jsem viděl tu koupelnu, ve které měla ta slečna spoustu kosmetickejch kravin snad za třicet tisíc a jak nadšeně o tom vypráví, tak sem si říkal akorát tak: "Ježiši ona je snad úplně blbá..", ale ona to vlastně byla sranda.. I když nevim jestli to byl zrovna účel.. No a nakonec největší rozsek hubnoucí CD.. A třetí plastika kvůli dvěma milimetrům? OMG! ()
Můj jubilejní 500. komentář měl být naprosto originální, leč nebude... Leda, že by Lima nenapsal ani písmenko a Kleopatra taky... Dokument Ženy pro měny je opravdu zajímavý snímek, velmi rozporuplný s mlhavým cílem, ale zcela určitě každého zaujme. Například na 100% jsem přesvědčen, že třeba "hvězda filmu" studentka VŠE (bůh ochraňuj ekonomii) Karolína po dvouch holých větách nenechá jinak za normálních okolností mírumilovného chlapa či ženu ocelově chladným a i člověk se zbytky selského rozumu i pacifista má tendenci "něco takovýho" praštit něčím velkým a tupým.... hodně velkým a hodně těžkým... a každá slušná porota by ho osvobodila... Proboha ať "to" šmatlá po obludáriích, hyper giga mega marketech, ale ať "to" nemluví.... Zrovna tak bych okamžitě angažoval toho šarlátána (mít svou firmu) co zmatlal a vymyslel hubnoucí CD jako obchodního a marketingového ředitele, protože když může takovým shitem oblbnout dospělé lidi, dát mu do rukou jiný produkt, tak by firmě zcela jistě zajistil dominantní postavení na trhu... hahaha... A inspirujících věciček a zajímavých postřehů je v tomto snímku povícero... ()
Zajímavý dokument, který poukazuje na problém tlaku médií. Ačkoliv, jak bylo vidět, si někdy samotní představitelé těchto časopisů neuvědomují, na jaké úrovni a jak hodně vlastně svou cílovou skupinu ovlivňují, výsledek je zcela očividný. Proč chce někdo měnit své tělo - protože je to přirozené? Je přirozené na sebe patlat tunu voňavek a krémů a snažit se být vždy oblečený v nejnovějších trendech, jak prohlašovala studentka Karolína? Mně to tedy nepřijde a naopak mě děsí, že něco zcela jasně kulturně vytvořeného je pro někoho úplně přirozené. Protože pak to činí automaticky, nepřemýšlí nad tím, tedy je médii a kulturou zcela manipulován a zformován. A to nemá moc pozitivního dopady - kulty vychrtlých modelek, bulimičky, utrácení šíleného množství na prostředky, aby člověk měl pocit, že splňuje momentální požadavky na krásu, v horším případě trpěl frustracemi, že se mu toho dosáhnout nedaří....a tak dále. Pokud nám média budou pořád překládat lidská těla, hlavně pak ženská, jako objekty a navíc objekty často sestavené spíše počítačově, těžko můžeme hovořit o svobodném názoru a svobodném formování lidské psychiky bez nějakého nátlaku. A pokud udělají všechno, aby prodali více výrobků, že jsou kvůli tomu ochotni vytvořit masovou honbu za dokonalostí, která je nedosažitelná, pak jsou podle mě vážně nebezpečná a mělo by vznikat víc dokumentů, jako je tento. ()
1011. hodnocený film: Musím uznat, že to byl docela zajímavý dokument o tom, jak holka nebo žena dokáže propadnout módním trendům. Pak jsem se taky pozastavil nad tím, jak moc české ženy utrácejí za dámské časopisy a také jsem naprosto zíral nad neochotou redaktorky dámských časopisů z vydavatelství Stratosféra. Paní, místo toho, aby byla ráda, že jí takhle udělá někdo reklamu a možná přispěje k ještě většímm prodejům, se otočila a odmítala odpovídat na otázky, na které neznala odpověď. 3* si ale stejně zaslouží, protože byl pro mě dosti překvapující. Akorát bych příště upustil od sledování nějaké pipiny, která je z ošklivky rázem princeznou. To už je hooodně staré téma. 3* ()
Galerie (11)
Photo © BontonFilm
Zajímavosti (2)
- Natáčení začalo v srpnu 2002, mělo celkem 150 natáčecích dní. Poslední natáčecí den proběhl v červenci roku 2003. Film se skládal postupně, jeho hrdinky byly zachycovány v čase pomocí časosběrné metody. (Siriuss)
Související novinky
Dokument <I>Nesvatbov</I> mapující „nezavrabčené“ třicátníky vstupuje do kin
Ve středu 9. prosince vstupuje za mediální podpory CSFD.cz do českých kin situační dokument režisérky Eriky Hníkové odehrávající se v obci Zemplínské Hámre, kde se místní starosta snaží dát po svém… (více)
Média – v současné době mají neuvěřitelnou sílu. Jistě ambiciózní absolventka FAMU Erika Hníková zabrousila pod povrch módního trendu, pohlíží na současný ideální diktát a nabízí divákovi pohled na čtyři různé příběhy žen rozdílného věku, postavení a tužeb. Můžeme zde chápat i rozdělení do dvou kategorií. V první jsou obě studentky, které svoji krásu svým způsobem teprve nalézají a „pracují“ na ní a v té druhé dvě ženy, které velmi těžce přijímají vlastní tvary. Mnohdy se sami staví dobrovolně do směšných situací - smutné zároveň je i to, že ani vlastní hrdost (a zbytečná ztráta celoživotních úspor) a cena zdraví je nedokážou zabrzdit v jejich přesvědčení. Režisérka a scenáristka v jedné osobě používá přesnou, nestatickou kameru. Zpovídané osoby nechává hovořit, i když se například „zaseknou“, Hníková se ptá znovu, přesto záběr ve finální podobě nevystřihne. Debaty a rozhovory nechává i po akci puštěné. Zároveň záběry obratně střídá, věnujeme se neustále jiné postavě, což dokumentu svědčí a má svůj rytmus a ani na okamžik diváka nenudí. Autorka se i vešla do přijatelné stopáže, ve které vyslovila dostatek informací. Další šokující situace poté vyplívají už ze samotného příběhu. Hníková vše prokládá číselnými údaji, dokonce i počtem sebevražd zapříčených pocitem z neuspokojivého zevnějšku, který se odklání od onoho „ideálu krásy“ – jenže pak už nám může rovnou i předložit, kolik pasty člověk ročně vypotřebuje.. trošku zavádějící!! Hlavním kladem Hníkového (z mého pohledu) je talent na výběr „herců“. Její postavy jsou otevřené, citlivé, jejich slova apelující. Mladá Zuzka má z trojice mladých modelek zcela nejjistější názory a její slova nejsou nikterak laciná. Poté však je jen na spekulaci, do jaké míry je například nakupování mladých slečen autentické a jak moc (zda-li vůbec) své hrdinky nějak stylizuje a upravuje pro své vlastní účely. Jelikož každá žena se chce líbit a každá má v koupelně řadu přípravků, ale Karolíny kosmetické království může být i účelově zveličené. V případě redaktorek módních časopisů se jedná skutečně JEN o ženy, které si vydělávají tím, že píší o trendech, módě, hubnutí či o čemkoliv jiném, co si dnešní společnost žádá a ten „mírný“ rozpor mezi tématickým pojetím (na jedné straně ideál krásy – na straně další o tom „být svá“) je vlastně stejně jen otázkou prestiže a co největšího zájmu čtenářů. Velmi zde chybí názor ženy, která nic podobného nečte a čerpá ze své přirozenosti a poté především NÁZOR muže. Ale vedle toho je i přínosné, že svoje čtyři hrdinky nechává mluvit jen o sobě, nejsou v přítomnosti rodiny, manžela, přítele, ale soustředí se pouze na své nedostatky. Hníková si zcela jistě vybrala téma, které má co říct, je fenoménem ve společnosti a je malým zázrakem, že se jí dokument podařil dostat do distribuce. A s minimem financí, které měla, se jí podařil na české poměry (i přes značnou nevoli agentur a vykřičníku z případných pokut) malý klenot. Jde o široký problém, u kterého je přínosem už jen to, že vyvolá nejednu diskusi. () (méně) (více)