Vražda na večeři

„Jak vidíte (ne)vidím, vraždit se však (ne)stydím.“ Slouží-li u vás slepý majordomus, asi nebude nejlepší nápad přijmout hluchoněmou kuchařku. A jako bonus i negramotnou :-), tedy nic neřeší ani cedulka s objednávkou večerního menu. Pár podobně zabijáckých gagů, hvězdný casting a originální poručík Columbo i inspektor Clouseau, parodující sami sebe. Našlapáno spoustou slovních hříček a odkazů na nejznámější světové detektivy. Nicméně, divákovy šedé buňky mozkové to moc neprovětrá a humor je zde každý pes (!) jiná ves, dost nevyvážený. Všeho moc imho škodí. VRAŽEDNÉ OKÉNKO: [][] Zazvoníte-li u vchodu a ozve se strašlivý výkřik, tak hlasitý až to rozdrnčí okenní tabulky, znamená to: Ꙭ Přišli jste právě včas, někoho tam vraždí! Ꙭ A koho? Snad ne toho remcajícího multiuživatele Gand_alf? Ꙭ Nikdo nikoho nemorduje. Když zazvoníte ještě párkrát, dojde vám to. Ꙭ Že Lionel Twain je starý srandista a  jeho domovní zvonek nezvoní, ale vříská hrůzou jako právě vražděná žena. [][] Nevyřešenou záhadou, hodnou (zde nepovedeného) Hercule Poirota, zůstává, proč to plešatý inspektor Omnibus o hvězdu nadhodnotil. (02.11.2023)

Must-see pro všechny fandy detektivního žánru - Kde jinde byste se setkali s Charlym Chanem Petera Sellerse, manželi Charlestonovými (parodie Williama Powella a Myrny Loy ze série Thin Man - David Niven je snad jediným hercem, jenž dokázal Powella důstojně "nahradit - zparodovat"), Miss Marple, Samem Spadem Petera Falka, jenž budu českým divákům spíše evokovat jeho obvyklou detektivní postavu, a nenasytným Herculem Poirotem. V ústřední roli (ve své první a prakticky jediné) navíc slavný spisovatel krimi-žánru Truman Capote a pak gentleman z největších Sir Alec Guinness v roli, která není zrovna z jeho nejtypičtějších, za níž se však v žádném případě nemusí (ani nemůže!) stydět. (11.08.2005)

Tak toto je skvělá deteknitní komedie na n-tou! Absourdní film, plný absurdního humoru s absurdními postavami a s absurdním dějem. Jinak to snad ani říct nelze. Naprosto jedinečné herecké obsazení, kde každá postava dokonale pobaví každého milovníka detektivního žánru. Je škoda, že Robert Moore natočil za celý život jen dva celovečerní filmy. Ale aspoň tu zanechal jedinečný klenot ve filmovém světě. (06.05.2009)

Pět nejlepších detektivů, tajemný dům, zvláštní hostitel, slepý komorník, hluchoněmá kuchařka a vražda. Vynikající detektivní parodie s hvězdným obsazením, propracovaným scénářem, skvělými gagy a kouzelně přepointovaným koncem, který se zároveň vysmívá i vzdává hold těm nejlepším detektivkám. Výborná zábava. (28.04.2010)

Tento film sice nic nevynalezl, ale cítí se všemu vynálezcem být. Rekapituluje v sobě břitvu Humeovu (lež je pravděpodobnější než zázrak = apriorní domněnky detektivů jsou vzdálené pouhé empirii, neboť detektivové rozšifrovávají zločiny zásadně rozumem, proto mohou poskytovat detektivky čtenářům veškeré stopy, protože oni z nich beztak nic nesestaví), břitvu Occamovu (největší pravdy jsou vyjadřovány úsporně, jednoduše = milionář Lionel stojí v opozici vůči detektivům, jež se na problémy dívají až příliš přechytrale a dokazují je větším počtem argumentům, než je třeba) a břitvu Popperovu (teorie, která nemůže být vyvrácena, je bezcenná = závěr, kdy na scénu přichází postupně všech pět detektivů a opravují předchozího kolegu nastolením nové teorie). _____ Obecná zásada je, že střih se mění s akcí. Kdykoliv se cosi zásadního stane, následuje další záběr – stačí jen, aby postava otočila hlavu, zvedala se ze židle, nebo nabila zbraň. Ne tak tady, kde akcent na dialogy implikuje divadelní režii, a tedy „interierovou stylistiku“, a pokud např. postava píše dopis a poté ho vkládá do obálky, oboje se děje pouze v jednom záběru. ____ U divadla zůstaneme - starými divadelními žánry či podžánry rozumíme parodii a travestii. Zatímco parodie těží z napodobení vnější formy a jejího vyprázdněného obsahu (Limonádový Joe), travestie naopak převléká šaty (travestie), ale obsah ponechává nezměněný (Někdo to rád horké, nebo Popelka v podání tučňáků). Murder by Death spadá mezi meta-komickou parodii, která ovšem touží zachovat i obsah a odbýt si své na poli detektivním. Že to je volba nešťastná a polovičatá, o tom není sporu. ____ V leckom spustí Murder by Death retro náladu, nostalgickou utopii, ale věc má tak, že do retra vystřeďuje celou podívanou pouze zařazení do žánru komedie – tragedie je budoucnost, komedie minulost (retro), skrz komedii zapomínáme, tragédie nám ukazuje, že umřeme. ____ Největší odhalení spočívá v následujícím: Ten film je detektivkou pro ženy. Převtěluje znaky mužských žánrů (akce, horor, thriller) do ženských (romantické komedie), čemuž odpovídá i nevybíravé peskování všech dvojic dle paradigmatu feminního komediálního subžánru zvaného screwball (naneštěstí je ono peskování dramaticky nezvládnuté, neboť film nás umanutě, až setrvačně seznamuje a poté loučí se všemi páry one by one; širší pole nápadů proto otevírá až střet na větší ploše, kdy mezi sebou postavy přestávají tzv. duelovat a nastupuje kooperace). Odtud vyplývá, proč nevidíme vraždy – ženy je nemají rádi, kuriózně se veškerá nemilosrdnost odbude v názvu filmu – a proč je výchozí konflikt založen na odvěkém: vidět vs. mluvit. Film volí druhou, divadelní cestu, neboť ženy si povídají rádi, ale schází jim představivost, zatímco u mužů je tomu obráceně, ti uvažují více vizuálně, žel jak známo filmové a divadelní uchopení díla stojí k sobě v opozici. (28.01.2009)