Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jan KaprHrají:
Eduard Linkers, Světla Svozilová, Stanislav Neumann, Otto Krčka, Ladislav Herbert Struna, Ivan Jandl, Jaroslav Mareš, Jiří Plachý st., Marie Nademlejnská (více)Obsahy(1)
Režisér Josef Mach vcelku uspěl, když se pokusil spojit klasický dětský příběh se sociálním akcentem, příběh se totiž odehrává za hospodářské krize v roce 1931. Vydřiducha, jenž dluhy svých obětí zapisuje do zeleného sešitku, znemožní až všímavý chlapec, jenž v něm odhalí podvodníka a překupníka kradených věcí. (oficiální text distributora)
Recenze (25)
Spoiler: Rok 1931 známá světová hospodářská krize: jeden předměstský činžák, pan domácí a majitel hokynářského krámku Karel Bočan (E. Linkers) okrádá chudé nájemníky nakupujicí zde na úvěr. Nebít ale malého Frantíka (O. Krčka) který časem odhalí podvodníka a navíc i překupníka kradených věcí. Frantík později přesvědčí i strážníka Brejchu (J. Plachý) který ho už dávno podezíral z nepravostí a odvede ho na místní komisařství. Tolik stručně z děje. Film byl zároveň prvním dlouhometrážním titulem pro dětské diváky již znárodněné kinematografie. Jinak pro Ej Hlemýžde, doopravdy to byl on ale jeho opravdu poslední filmová role byla ve filmu Pětistovka kde ztvárnil roli konstruktéra ing. Vališe. Potom hrál už jen v zahraničí. 1,5/5. ()
Poplach v Kovářské uličce jsem četl někdy ve čtvrtý třídě (mám dojem, že dokonce šlo o povinnou četbu), a i když mě to tenkrát bavilo, nikdy jsem se k tomu nevrátil. Dneska jsem poprvý viděl tenhle film, kterej mě celkem příjemně překvapil. Navzdory nedávnému nástupu komunismu vznikl povedený a až na pár drobností zcela apolitický film. Přes cílové zaměření na dětské diváky mě především bavila šmelinářská dvojka Linkers-Svozilová. ()
"Pane Bočane, dobrou noc. Moje úcta..." Úctu si tenhle kouzelný dětský příběh rozhodně zaslouží. Možná je ta zápletka na konci trošinku naivní, možná je postava pana Bočana, podvodníka a navíc i překupníka kradených věcí, trošku schématická, ale jinak ten film má v sobě vše, co by dětský film měl mít. Výborná atmosféra se špetkou napětí a detektivního nádechu, přesvědčiví/autentičtí dětští herci a k tomu několik dobře zahraných dospěláckých figurek (Neumann, Plachý st.). Trošku jsem váhal nad plným počtem hvězdiček, ale nakonec u mě asi zvítězilo to nadšení z dětiček. Ta energie z nich plynoucí, ten jejich houf, to prostě nemělo chybu... ()
Navzdory době natočení je Zelená knížka podivuhodně vyklidněné sociální drama. Tehdy čerstvému režimu by totiž předloha mohla posloužit jako základ pro tepající antikapitalistickou agitku, a ani by se nemusela příliš přepisovat. Jejích kvalit bohužel dosahuje jen vynikající Euard Linkers v roli lakomého hokynáře Bočana, naštěstí zbytek filmu nijak propastně nezaostává. ()
Kouzelná věcička s podmanivou atmosférou starých ČS filmů, vklouzla jsem do dětských střevíčků a okamžitě se stala spřízněnou duší malého Františka.. Příběh o bezcharakterním obchodníkovi, lépe řečeno lichváři, mě vtáhnul na první dobrou a tomu houfu dětí jsem od srdce fandila.. Herecký ansámbl výborný, zejména tedy zlodějské duo Linkers-Svozilová, dědeček v podání Stanislava Neumanna úžasný, no a samozřejmě nepřehlédnutelná autorita Jiřího Plachého.. Děti zaslouží pochvalu zvlášť, tak příjemné a milé osazenstvo se zřídkakdy vidí.. Krásné filmové pohlazení, bylo mi potěšením.. ()
Zajímavosti (2)
- V úvodních i závěrečných titulcích je Eduard Linkers (hokynář Bočan) uveden jako Edvard Linkers. (bomber7)
- Zapadlé hokynářství bylo postaveno v ateliéru na Barrandově. (M.B)
Reklama