Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

kingik 

všechny recenze uživatele

Není mně tak úplně jasné, co chtěl Vladimír Morávek natočit. Komedie je to jen v první polovině a o drama se to ve druhé polovině jen tak mírně otře, a to když jeden z představitelů nečekaně zemře. Dramaturgická nevyrovnanost s filmem hází na všechny strany. Jedno téma se otevře a vzápětí se načne druhé, ale bez toho, aby se to první nějak uzavřelo. Snaha do filmu nacpat budhismus, milostný vztah s prostitutkou, nekritický obdiv k vyhaslé popové zpěvačce nebo despotický otec jako hlava rodiny se dost odráží na plynulém toku filmu. V první polovině jsou nerozlučná dvojka Hrubeš a Mareš prezentováni tak, že první jmenovaný z dvojice je asertivní, ten druhý spíše submisivní. Nezdálo se mně však, že by právě asertivní Hrubeš nějak submisivního Mareše uznával, protože většinu filmu ho vulgárně urážel nebo zesměšňoval a často dával najevo, že mu ve společné domácnosti není Marešovo chování právě vhod. Až teprve poté, co se Hrubeš stane obětí podvodu, přehodnotí svůj dosavadní postoj ke svému kamarádovi, ale na to už je pozdě, protože ten spáchá sebevraždu. V první polovině bych vypíchl scénku objednání prostitutky nebo nakupování v supermarketu. Ve druhé polovině gagy vymizí úplně a postupný přechod do vážné polohy sice není úplně nejhorší, ale klidně bych se obešel bez těch českých celebrit na závěrečném pohřbu. Scéna Hrubešova návratu domů z letiště je brilantně natočena. Film však jako celek úplně dokonalý není, ale Budař s Krajčem jsou dvojka, která se v českém filmu jen tak nevidí. Jsou naprostým protipólem kamarádů do deště. 50% ()

Desgenais 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí nového sestřihu dávám o hvězdičku víc. Nový sestřih je (paradoxně) o půl hodiny kratší a je to DOBŘE!! Jen mám pocit, že samotný Budař s Morávkem nevěděli sami co točí. Zbytečně dlouhá expozice si rochní v urážkách a masturbaci a když se začne něco dít, není na to náhle prostor, mnoho zajímavého se ke škodě věci odehrává zkratkovitě či křečovitě. Možná měli oba scénáristé zapnout více autocenzuru, nechat si nějaké nápady pro příště a více se držet obou dějových linií (třeba ta Krajčo+Borová je vyloženě odfláknutá). Film by pak byl kompaktnější a tím i lepší. Zpomalené obrazy v dešti na závěr působí jako pěst na oko a já nevím, co si mám myslet, zda to tvůrci myslí vážně nebo ne. Závěr v krematoriu je ovšem brilantní, stejně jako několik dalších scén. Milovníka brněnských divadel potěší i spousta malých ale výrazných rolí (Vyorálek, Jeništa, Drozda, Jelínek...). ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Strašidelně imbecilní film, jehož atributy často stojí na kolovrátkovité snaze agresivně zesměšňovat všechny postavy na plátně (které jsou na odstřel už od pohledu). Možná právě proto ale všechno celkem funguje - částečně taky díky geniálnímu obsazení, jelikož Budař s Krajčem si svoje role absolutních ichtylů beze zbytku užívají. Stopáž bych každopádně vzal útokem, protože mít to devadesát minut, se čtvrtou hvězdou neváhám. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Standardní český trend naší kinematografie, tragikomické rozpitvávání lidských osudů, si vzal do parády Vladimír Morávek podruhé. Zatímco Nuda v Brně měla fajn téma (ztráta panictví, resp. panenství), zde společně se spoluautorem scénáře Janem Budařem krutě přestřelili. Vztah dvou mentálně jednodušších jedinců dokáže prvních dvacet minut na humorných větách „Si kokot!“ stát ještě solidně, jenže v půlce snímku se kritika reality show Morávkovi rozpadne pod rukama, děj stagnuje, takže kdo přetrpí nudu, dočká se působivého konce v pražském krematoriu, ale i to je poněkud málo. Žádný další průlom do dějin filmu se nekoná, ale spíše se jedná o smutné potvrzení zažitého pravidla, že v současnosti se u nás nic jiného natočit nedá. Krize českého filmu v plné parádě! ()

VasaX 

všechny recenze uživatele

Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama