Den som frykter ulven

Všecko bylo podivné, taková kostrbatá agitka na hloubku lidských předsudků a zdrojů traumat (v tomto případě dvě klíčové postavy). Jediné, co lze vyzdvihnout hodně vysoko, byly scény "sbližování" se dvou outsiderů v lese, kdy se vývoj děje nedal absolutně předvídat. Vynikající prostá a funkční terapie!! Naopak viníka smrti staré paní jsem tipovala dávno a je jen smutné, že zatímco jeden umíral osvobozen a s úsměvem na rtech, druhý svou strastiplnou cestu do zatracení teprve nemile nastartoval. Nástupem do policejního auta to v žádném ohledu nekončí...☻ (22.02.2016)

Kdo se bojí vlka bych zařadil do kolonky skvělých filmů, kde náhodou spousta nepravděpodobných věcí proběhne ve velmi krátkém časovém úseku přesně podle scénáře. Atmosféra je skvělá, herci taky a zápletka až na výše zmíněný nedostatek nádherně temně realistická. Jen si dejte pozor na psychiatry a radši si sežeňte nějakýho kriminálníka s bouchačkou, kterej vás podle nálady bude chtít vyděsit k smrti, povídat si s váma nebo vás zastřelit. Pokroky v léčbě zaručeny. (09.09.2008)

Ještě mohli přidat horor, mysteriózní, romantický a možná by se tam ještě něco našlo. Takový opravdu nevšední a nepravděpodobný shluk situací, který přesto udržel mou pozornost až do konce a toho si cením. Po herecké stránce to bylo taky velmi dobré i tu chemii jsem zaregistrovala mezi detektivem a psychiatričkou, tak nevím v čem je problém. Asi to bude můj negativní pocit vzhledem ke scénáři o kterém se tady zmiňuje už pár uživatelů. Bylo to hodně zajímavé, ale asi až moc, takže u mně to víc jak trojka dnes není. Ale za kouknutí to určitě stojí. (31.07.2015)

Traumatizovaný drsňák s odznakem, uprchlý chovanec psychiatrického ústavu, bankovní lupič, jedna brutální vražda a tísnivé klima tvořené mimo jiné strohou melancholickou hudbou a přelety kamery nad norskými lesy, připomínající Nolanovu Insomnii, v nadprůměrném severském krimi dramatu, jemuž se víceméně daří diváka držet v napětí až do posledních minut. (05.09.2008)

Mysteriozní snímek z chladného Norska je zdánlivě jednoduchou detektivkou - vrah je znám a stačí ho jen dopadnout. Případ se ale postupně jaksi zamotává a zdá se, že původní verdikt nebyl zcela správný. V závěru se film rozjede a následně se vyjeví překvapivé finále. Tedy tvůrci zřejmě uspořádali konkurs na nějvětší držku, jelikož taková přehlídka ksichtů se jen tak nevidí. Detektiv Karsten vypadá jak Fantomas, Erkki z blázince je křížený s ošklivým indiánem, blonďatý polda, co se snaží všemu velet, je ztělesněním slizu no a ženy zde taky moc krásy nepobraly...vrchol je pak to malé tlusté prase s lukem, které by zasloužilo podříznout. Napětí bylo, ovšem podruhé už to vidět nemusím... (31.12.2016)