Sungnyangpali sonyeoui jaerim
Resurrection of the Little Match Girl
Obsahy(1)
Virtuální svět. Nová realita. Systém, který řídí myšlenky a programuje emoce. Jednou do něj vkročíš a nemůžeš ven. Nemůžeš utéct, nemůžeš se vzbudit. Aby ses zachránil, musíš zabít. Zabít systém! (oficiální text distributora)
Recenze (25)
Vpodstatě parodie, ale výsměšná spíš než vtipná. Jestliže v parodii jde o legraci na účet díla nebo žánru a jeho obliby u diváka, kdy není zvykem diváka ani parodovaný materiál urážet (je to sranda, ale divák by si neměl připadat jako blbec, když má zdrojový materiál rád, s čímž se počítá), pak tady je tomu naopak. Pro RoTLMG zvolil S.-W. Jang atraktivní a v současnosti oblíbenou stylizaci na pomezí filmu, počítačové hry, videoklipu a reklamy ne proto aby tyto styly v rámci obecně přijímaných konvencí mile zesměšnil, ale aby se jim vysmál jízlivě a diváka, který čeká asijský Matrix postavil do pozice idiota. Tím, že se na diváka neohlíží, nesnaží se ho bavit ani převést svůj záměr do filmu čitelně a jasně (jak je u parodie zvykem, formou přehnané citace, vyhrocení známého modelu), se v podstatě vzdal naděje na širší pochopení nebo komerční úspěch. Zobrazované se neděje pro potřebu příběhu, který je úmyslně víceméně nesmyslný, ale pro potřebu komentáře. Jednotlivé scény a motivy zesměšňují populární hudbu (bezproblémovou i sebelítostivou), filmy a hry a jejich oblibu, jenže ne přímo, ale formou, která by se dala brát vážně a drsněji než je zvykem. Humor je trochu v jiné rovině než by masový divák čekal. Např. komické postavy (gang) nejsou komické, a proto nejsou ani vtipné, ale jsou karikaturami komických postav v akčních filmech, těch postav, co v pravou chvíli tupou hláškou odlehčí hrdinův velevážný boj se zlem. Kromě vizuální nápadiitosti je tento film zvláštní svým nekompromisním přístupem k masové kultuře a k divákovi, který je vtažen do něčeho úplně jiného, než co mu napovídá děj nebo povrchně vnímaná forma. ()
Fúzia iluzórnych virtuálnych platforiem alebo dokonalá ukážka nestráviteľnej gulášovej ázijskej kinematografie :) ()
Asijská odpověď na "Matrix"... důkaz, že interkulturní překlad vskutku fungovat nemůže... pokus využít poetiku videoher ve filmu bez výrazného omezení... Těžko říci, jak se rozhodnout a jak hodnotit film, který tak okázale staví na jinakosti, jež možná ani jinakostí není. Můžeme si být jisti, že ony postavy, motivy a věcičky nemají nějaký odlišný nebo mnohem širší význam v rámci východoasijské (pop)kultury? Či jde opravdu jen o další level akce, efektů a prvoplánového ohromení? Vím pouze to, že jako akční vybíjená na mne tento snímek příliš nefungoval, zbytek je ztracen mezi pixely. ()
Toto nemalo ani hlavu ani pätu. ()
Zabij systém je z těch filmů, které, když už ne samotným názvem, vás dokonale odradí obalem resp. jeho jeho zadní stranou. Distributor tu inzeruje megarozpočet 50 milionů dolarů a tržby dokonce dvakrát vyšší (nechci pány z Intersonicu vyzývat na souboj, podle IMDb měl snímek rozpočet 11 milionů korejských wonů, to ale při kurzu jeden americký dolar = zhruba 1100 wonů, dává směšných 10 000 dolarů, což je málo i na českou televizní inscenaci... pravda bude asi někde mezi, obávám se že reálný rozpočet byl tak desetkrát nižší než uvádí obal DVD), ale to nestačí protože na zadním obalu najdete ještě výkřiky "1100 herců", "120 motocyklů", "12 tanků" a "15 helikoptér"... i tady budete muset krutě dělit (většinou dvoucifernými hodnotami), tank jsem osobně neviděl ani jeden a "scéna pod vodou" se rovná scéně v dešti. Co chci naznačit? Průměrně vzdělaný videofil zahodí obal, ale u mě zas jednou zvítězila záliba v korejské kinematografii nad zdravým rozumem a DVDčko jsem si domů odnesl. Trpěl jsem, ale vy nemusíte. Stačí když si přečtete recenzi. "Vdechujte plyn ze zapalovačů, udělá vám dobře..." První zatěžkávací zkouška vás čeká hned v úvodu, kdy nebudete vědět čí jste. První čtyři minuty jsou totiž vyhrazeny stylizované němé povídce o malé dívce se zapalovači. Tento kus filmu má samozřejmě klíčovou návaznost na další děj, ale když posloucháte příběh o mladičké prodavačce zapalovačů, od které si nikdo nechce zboží koupit a ona nakonec umrzne, a sledujete při tom krutě digitální sníh, textové meziobrazovky a další podezřelé prvky, budete na vážkách, zda vám do obalu lstivý majitel půjčovny nehodil něco úplně jiného. Rozpaky však rychle skončí a my se dostáváme do jedné kavárny, kde nám jsou představeny dva hlavní hrdinové (dívky kolem jsou jenom křoví) - jeden je Lee - profesionální hráč Starcraftu (počítačová hra), druhý je "jen" jeho kamarád Ju, marně doufající, že by snad jednou mohl zmizet z otcova bistra a místo přípravy čínské směsi se věnoval profesionálnímu hraní počítačových her (které docela vynáší). Je to však dalších ztracených deset minut, které mají jen navodit atmosféru hráčských doupat a virtuálních soubojů. Člověk který do této oblasti nevidí (a takoví do korejských kin nechodí, v této zemi je profesionální hraní na vysoké úrovni a pořádají se tu nejlépe dotované turnaje), bude jen vyděšeně mrkat očima a nepochopí, co se kolem děje (a obávám se, že v tomhle blaženém stavu vydrží až do konce filmu), ostřílení hráči Counterstrikeu se zase budou divit, proč hráči většinu těch deseti minut prozevlují po hernách s automaty. Zlom nastává ve chvíli, kdy Lee vyhraje na turnaji tři miliony wonů (důkaz, že rozpočet filmu nemohl být 11 milionů, ale spíš 11 miliard, i tak je to ale na míle daleko od údajů Intersonicu) a zaslouží si tak účást v úplně jiné hře jménem Zabij systém. Úkolem hry Zabij systém je ochránit malou prodavačku zapalovačů, zabránit ji, aby komukoliv prodala zapalovač a nechat ji umrznout, aby ji hráč mohl následně oživit polibkem a získal si tak její lásku. Ztrácíte se? Měli byste, protože Zabij systém není žadný Starcraft, který je prezentován ve své digitální podobě na obrazovce PC. Ju nemá o ničem ani ponětí a i když si občas představuje, že samopalem vybílil sídlo agresivního zákazníka (rozváží objednávky pro otcovo bistro), jeho herní realita začíná a končí u automatů. Je to loser a pochází z tak nuzných poměrů, že jeho otec spí s babičkou a on sám s matkou (nehledejte v tom dvojsmysly, jde čistě o rozložení postelí v bytě ;). Večer však potká dívku, která prodává zapalovače (ufff) a jeden si od ní koupí. Na jeho boku pak nachází zvláštní telefonní číslo. Stačí zavolat a Ju se dostává do hry. JENŽE - nic se nemění, všechno dál vypadá jako realita (snad jen ty informační screeny přebývají), jen s tím rozdílem, že se to všude hemží úchyláky, kteří se fragují navzájem, aby se dostali co nejblíž k dívce se zapalovači. Ju brzy zjišťuje, že kromě samotné dívky (jakési NPC postavy) a herních charakterů, které mají hráčům ztěžovat život (tj. pokoušet se kupovat zapalovače), tu existuje i organizace "Listí opadává na podzim" (neptejte se na podrobnosti ;), která Juovi pomáhá, protože v něm vidí naději. "Listí opadává na podzim" je totiž složeno z původních adminů hry, kteří byli odejiti a vzhledem k tomu, že Ju se do hry přihlásil načerno, má vyšší šance než ostatní hráči. Narozdíl od nich je ale zatím zelenáč a nesmí zemřít, bez identifikační karty už by se do hry nedostal. Naštěstí potkává velice zručnou hráčku Lalu (ačkoliv by překladatel raději, aby se jmenovala Lara ;) - lesbickou motorkářku, která umí střílet, uhýbat kulkám a čas od času si v rámci divokých soubojů i zaletá. Je prostě zatraceně dobrá a skolila už hodně protivníků, čímž se její herní schopnosti radikálně vylepšily... Pokud se vám začínají klepat ruce a vůbec nechápete smysl dosavadních řádků, je to pro vás game over, protože tohle je obsah první půlhodinky, jejímž úkolem je pouze seznámit vás se základními znalostmi. Dál už to bude jen pro drsňáky, stejně jako tahle recenze... "Chcete vybouchnout? Ano/Ne" Scénář vás celou stopáž udržuje v jemné nejistotě, zda jste skutečně ve hře nebo je to jen nějaká konspirativně upravená realita, která pod rouškou nějaké "hry" nutí mladé Korejce, aby ze sebe navzájem vymlátili duši. Akční scény plné létání, zuřivých přestřelek a bullet-timeu sice naznačují, že hrajeme (všechno vypadá až příliš "cool" než aby to byla pravda), chování hlavního hrdiny však svědčí o opaku. Ju totiž jedná naprosto nelogicky (a nehledejte za tím to, že se na první pohled zamiloval do dívky se zapalovači) , každou chvíli se objeví nějaký listnatý agent a prozradí mu tajemství ze kterého vyprsknete smíchy a hlavně, tvůrci se vám velice neobratně snaží mást - dívka se zapalovači se totiž v půlce hry naštve a začne vraždit lidi, kteří si nechtějí koupit zapalovač, vše se odehrává v lokacích, se kterými jsme se seznámili v úvodu (tedy v realitě) a navíc tvůrci a admini hry se pohybují ve hře jako normální osoby a dívka se zapalovači tu má dokonce vlastní fanklub. Když je poté chycena, vyjdou v novinách palcové titulky o dopadení. V jakých novinách? Herních nebo reálných? Děj občas poskočí z místa na místo, aniž bychom se dozvěděli jak se tam hrdinové dostali a tak máme plné právo se domnívat, že jde o flashback nebo přeskok z reality do virtuálna. Žádnou pomocnou ručičku ale nedostanete... ani od tvůrců, ani od nikoho jiného. Korejcům ale nelze upřít odvahu a kreativitu s níž se do projektu pustili. Zvrat střídá zvrat, témat a ambiciózních uměleckých pokusů je tu tolik, že tvůrci splnili plán na deset let dopředu a celé je to až příliš úchylné než abyste to odkopli do rohu. Má to zkrátka svojí poetiku, sice trochu neohrabanou a zlodějskou (řada scén tu vykrádá všechny Matrixy, dočkáte se i scény s Architektem), ale přesto takovou, aby vás stihla šokovat. Při podrobnějším pohledu vám dojde, že zpracovávané téma není až tak krutě nové, film velice připomíná Cronenbergovu ExistenZ, jenže ta se alespoň většinu času tvářila inteligentně a těžila z dobrých herců. Zabij systém těhle výhod požívat nemůže, hlavní hrdina je nevýrazný až hanba, dívka se zapalovači se zmůže jen na "kupte si zapalovač" a svůj herecký rejstřík si postavy nevylepší ani v akčních scénách. Ty jsou správně videoherní, ale bohužel až příliš umělé. Navíc tvůrci skutečně neodhadli možnosti rozpočtu - najdete tu sice helikoptéry, motorky, kulomety a komparsisty, ale všemu je pomoženo zrychlovačkami (hnusnými) a notnou dávkou počítačových efektů, které jsou až na pár výjimek (dálniční přestřelka) velice slabé a za některé bych se styděl, i kdyby se objevily v českém filmu z předrevoluční éry. Oproti ExistenZ korejští filmaři propásli i možnost napravit největší chyby nějakou ultramoudrou pointou. Překvapení je tu sice několikanásobné (takže už skutečně nebudete vědět čí jste, já to nevím dosud), ale výsledkem je stav "vím, že nic nevím". Nedozvíte se vůbec nic a otazníky se vyrojí stejně jako hejno digitálních motýlků. Triky jdou mimochodem ve finále úplně k čertu a hrozí i poškození vašeho televizoru... tak si dejte bacha. Smutný je fakt, že Korejci (jiní) podobné filmy točit umějí, viz. zábavná sci-fi/fantasy Volcano High s dobrými herci a výbornými triky. K naší smůle se však do půjčoven dostává Zabij systém, film který nelze zařadit do žádného žánru, film který připomíná křížovku bez tajenky. Film při němž vždycky prohrajete. Ať už máte počítačové hry rádi nebo ne, měli byste se vážně zamyslet nad tím jestli chcete Zabij systém vidět. Ctyřicítku mu dávám za zajímavý nápad, pár povedených akčních scén (pár=dvě) a několik neúmyslně humorných situací, které mě shodily ze židle. Nemám to srdce oštemplovat film nižší známkou, protože až se vám to rozleží v hlavě, pochopíte, že podobné celuloidové peklo jen tak neokusíte. Zabij systém je v rámci asijských filmů velkou raritou a i když ho s největší pravděpodobností budete nenávidět a jeho dvě hodiny vám budou připadat jako věčnost, zůstane něčím, na co nezapomenete. Nikdy... 40% () (méně) (více)