Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Bohužel, Polesného Revizor je nedobrá inscenace. Oldřich Kaiser je přesvědčivý jen v první poloze - člověka na dně, bez peněz, který musí žebrat o kus shnilé ryby, protože hostinský už nechce dát na dluh. Ve zbytku - již jako obávaný a vážený revizor - se chvástá spíše ve stylu svých televizních vystoupení než ve shodě s ostatním hereckým ansámblem (který je natolik nesourodý, že inscenací boří ještě více). Hvězdičky dávám za úvodní monolog Chlestakovova sluhy v podání Josefa Dvořáka. Tak úžasnou a smutně svíravou hereckou miniaturu jsem v televizi velmi dlouho neviděl. ()
Nevím, jaká je předloha - jestli taky tak komediální. Ale takoví herci, kteří v tom hráli, tomu určitě ještě přidali. Takové detaily a všechno, to mě rozesmívalo celou dobu, stejně jako ty dialogy, monology a situace. Divadlu a inscenacím nějak zvlášť nefandím, ale tohle fakt stálo za to. Ještě teď se usmívám. ()
Mám tuhle verzi Revizora rád; ne snad proto, že by byla nejlepší, ale Chlestakovovo opilecké holedbání se je tak kouzelné, že jsem si ho musel pustit asi desetkrát. Kaiser ale pravda mimo tuto scénu trochu přehrává, ono se však také jedná o dost náročnou roli. Zajímavý je Lábus coby hejtman; už dlouho si myslím, že Jiří Lábus neumí hrát a jeho herecké kvality zůstaly vyčerpány Rumburakem. Na jeho roli hejtmana je ovšem vidět, že hrát neumí vůbec a to obzlášť v kontrastu s tím, jak geniálně ve své době tuto postavu ztvárnil Landovský v sezóně 1971. ()
Я пригласил вас, господа, с тем, чтобы сообщить вам пренеприятное известие: к нам едет ревизор. 1) Kabaretní přehrávání neboli "karikování...karikatur" (kleopatra) mi moc nesedlo. 55letý Jiří Lábus (hejtman Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij) i 50letý Oldřich Kaiser (falešný revizor Ivan Alexandrovič Chlestakov) mají svou hereckou rutinu, která je fantastická v autorských pořadech, zajímavá v některých filmech, a jejíž absence je velkým kladem v jiných filmech. Rovněž 50letá Simona Stašová (hejtmanova žena Anna Andrejevna) parodicky přehrávala. Na tupé zírání úspěšně vsadila 31letá Kateřina Hrachovcová (hejtmanova dcera Maria Antonovna). Nejvíce se mi líbili 59letý Jiří Pecha (statkář Pjotr Ivanovič Bobčinský) a 63letý Zdeněk Dušek (statkář Pjotr Ivanovič Dobčinský nebo jsou obsazeni obráceně, ani nevím). Zvláštní do této frašky snad až nepřípadné pojetí role předvedl 63letý Josef Dvořák (Chlestakovův sluha Osip)._____ 2) Nikolaj Vasiljevič Gogol napsal Revizora ve svých 27 letech. Petrohradské premiéry v roce 1836 se zúčastníl sám 40letý Mikuláš I., který hru po zhlédnutí komentoval: Ну и пьеса! Всем досталось, а мне более всех. Postavy Revizora se dostaly v roce 2009 dokonce i na ruskou poštovní známku. ()
Kaisera a Lábuse opravdu můžu. Byť jejich spolupráce je spojena hlavně s televizními a rozhlasovými scénami, zde svůj přirozený komediální talent dokázali dobře využít i k vystižení této klasické hry. Hlavně Lábus předvádí skvělou ukázku patolízalství, mňam, mňam. Ale i Stašová je zde teda skvělá. A stará povinná četba dokáže tím pádem i v dost chudém televizním formátu stále žít. Potěšilo mě to skoro jako kdyby přišly gumičky. ()
Reklama