Apache
Apache
Apache
Režie:
Robert AldrichScénář:
James R. WebbHudba:
David RaksinHrají:
Burt Lancaster, Jean Peters, John McIntire, Charles Bronson, John Dehner, Paul Guilfoyle, Monte Blue, Ian MacDonald, Walter Sande, Paul E. Burns (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Bílí mužové rozpráší poslední skupinu svobodně žijících Apačů. Ti, kteří se odmítají podřídit, míří vlakem na Floridu, odkud se žádný nevrátil. Mezi odvedenými je i vzpurný Massai, který bojuje o svou svobodu a zemi. Z vlaku mířícího do vyhnanství uprchne a chce se postavit mužům jako poslední skutečný válečník. Na cestě zpět do své země ale vidí, že indiáni z kmene Cherokee jsou schopní žít vedle bílých mužů a starat se sami o sebe. Založili pole, starají se o dobytek a jsou svými pány. To by si přál i poslední Apač. Massai se vrací domů, ale jeho náčelník, který propadl ohnivé vodě, ho zradí a nechá ho zajmout. Massai se tak znovu dostává do pout, ale opět se mu podaří utéct. Tentokrát si za rukojmí vezme náčelníkovu dceru, ta ale celou dobu jeho myšlence věří a má ho ráda. Rozhodně nepatří k těm, kteří ho zradili. Na útěku se sblíží a brzy čekají potomka. Massai už teď nehájí jen sebe, ale také svou rodinu. Snaží se se ženou žít bez povšimnutí v horách a založí tam také malé políčko. Chtějí se zkrátka uživit. Ve městě se ale dozvědí, že žije někde poblíž a jedou si vyřídit své účty. Massai je odhodlaný bránit svou ženu a dítě přicházející na svět. (TV Prima)
(více)Recenze (34)
Atletický Lancaster jakožto poslední vzpurný Apač běhající a skákající z místa na místo, škodící tam, kde je to jen trochu na obtíž. Bojující proti přesile, divoké povaze a krásné indiánce, protože poklidný rodinný život už možná není tak hrdinný a třeba i důstojný, ale přece jen život. Zkráta prostý, příjemný western. ()
Posledný žijúci Apač ako indiánsky superman, to mi trochu vadilo, ako neohrozene odstraňuje po zuby ozbrojených vojakov a kántri celé posádky. To prešlo autorov až po polovici filmu, takže až po usadení to začalo mať zmysel. Príjemný optimistický koniec ma presvedčil zaokrúhliť slabé tri hviezdy nahor. Ale zostala mi pachuť propagandy, že filmom sa Američania snažia samých seba presvedčiť, že svoj indiánsky problém nevyriešili absolútne zle. –––– Copak je nějaké místo bezpečnější než to, kde k nám mluví obilí? ()
Celkom dobrí film o indiánovi v podaní Burta Lancastra. 55%. ()
Druhý Aldrichův western z roku 1954. Nechybí tu znovu Bronson v menší roli a v té hlavní je opět Lancaster. Oproti mexické jízdě Vera Cruz je tohle ale trochu nuda. Sledujeme posledního Apače, který se odmítá vzdát a žít v rezervaci a tak vede partyzánskou válku proti bělochům. Čas, žena po boku a možnost narození potomka ho přivádí spíše na cestu farmáře. Mám rád indiánské příběhy, ale tohle je docela pomalé, silně naivní a Lancaster se prostě na indiána nehodí a ani vzdáleně jako indián nevypadá. Nicméně koukat se na to dá a pár dobrých přestřelek tu nechybí. ()
Přišlo mi to zheroizované až naivní, taková pohádka o bojovníkovi za svobodu, který se zamiluje a usadí a samozřejmě přehodnotí své názory a udobří se s pronásledovateli. Oproti Aldrichově Vera Cruz ze stejného roku slaboulinké s nevýrazným Burtem. ()
USA - země neomezených možností... Kde jinde se člověku poštěstí vidět modrookého Apače? Tohle nedokázala ve svých proslulých indiánkách ani východoněmecká DEFA v 70. letech. ()
Nezávisle na ostatních hodnotitelích tři hvězdičky - a vidím, že jsem se docela strefil. Ono tohoto filmu není zcela jasné,kdo je kladný a kdo záporný hrdina, zato je však velice čitelné, že se celým filmem vine myšlenka, která se vine myšlením Američanů (tedy nepůvodních obyvatel Ameriky), že oni jsou od toho, aby světu přinášeli civilizaci a jakýkoliv jiný druh civilizace je barbarství, které je nutno vymýtit. Nikoliv sprostá genocida indiánského obyvatelstva, nýbrž snaha dovést Indiány na cestu civilizace bílého muže. Nakonec ke smíru dojde ve chvíli, kdy se bílý muž zaraduje, že Indiáni zahrabali definitivně válečnou sekyru a stali se z nich usedlí zemědělci... Anebo naopak - kdy rudý muž najde tu správnou životní filozofii... Samozřejmě, v 19. století jinou než ve století jedenadvacátém. K výkonům herců se nemohu vyjadřovat, v podstatě žádný (včetně Lancastera) ničím nezaujal. Dívat se ale na to dalo. Jednou. ()
Burt Lancaster se zhostil role Apačského bojovníka, který se nesmířil se zajetím a posláním do rezervace. Po útěku se pokusil najít svoji dívku a žít poklidným životem. Téma týkající se indiánů, kteří byli násilně vystěhováváni ze svých území, bylo zpracováno jemně a tak nějak lidsky. Apači byli ve své době velmi divoký kmen a tak byli přirozeně terčem nenávisti. Nepochopení a snaha o lidský přístup provází hlavního indiánského hrdinu tohoto příběhu po celé dějství nejen mezi svými. Přiznám se, že v jistém smyslu mi děj trochu připomínal německé indiánky dle Karla Maye. Nejedná se však o bohulibé nucení k přestřelkám a vůbec k akčnějším scénám. I ty tady samozřejmě jsou. Bez nich by to pochopitelně nebylo ono. Snímek táhne především děj, který není napsán špatně. Na dnešní dobu již přeci jen místy připadá nudně a utahaně, ale divák pozorně sledující dějství příběhu, nijak tento nešvar způsobený hlavně zubem času ani nepostřehne. Lancasterovo herectví je nezpochybnitelné. Své indiánské postavě dal neskutečnou lidskost a takovou touhu po svobodě, že mi ho opravdu bylo až líto a po celou stopáž snímku jsem mu až neskutečně fandil. Tento westernový indiánský počin je jistojistě klasikou, který stojí za shlédnutí. ()
Zpočátku slibně se tvářící společensky laděná indiánka (pokud to tak lze nazvat), která se bohužel v polovině mění v lehce naivní melodrama. Závěr je pak již jen tomahawk do palice diváka očekávající nějaký důstojný konec. ()
Dějově zvláštní, ale ten happy end ten je z oblasti snů, zvlášť v tehdejší době :) ()
Takže ďalší z radu filmov, kde sa biely, modrooký krásavec namaže načerveno, a garde mu robí biela modelka, ktorá vyzerá, akoby vyliezla zo solárka. Grandiózne teatrálne výkony, za ktoré by sa nemuseli hanbiť ani vzdychajúce páriky v priemernej melodráme. Masaj je veľký ničiteľ, mizantropický Indián trpiaci bipolárnou poruchou a pyromániou, ktorý sám terorizuje celé teritórium a šmatlavé biele tváre sa ho nevedia zbaviť. Dokáže sám prevrátiť povoz naložený chlapmi, hodiť kameň a do polsekundy puškou trafiť protivníka medzi oči, prípadne uniesť ženu, potom jej zakázať ho nasledovať, potom jej jebnúť papekom do hlavy a potom ju pomilovať a oplodniť. Impulzívny Indián, ktorému nerobí problém vypestovať obilie na prašnej, skalnatej pôde! Slovom: pokus trošku spochybniť obraz vznešeného divocha skončil ako prehliadka stereotypov a klišé americkej žánrovej produkcie 50. rokov s dejom plným bizarne nepravdepodobných, ale aj tak predvídateľných udalostí. Svoje si nájdu aj feministky (žena má ísť po vodu, žena má pestovať, žena má robiť oheň, žena má ostať doma). ()
Podivne hodnoceni, ktere si jiste film nezasluhuje, na csfd je spousta lepe hodnocenych a mene kvalitnich "westernu". Film ma spad a B.L se na indiana opravdu hodí. ()
Pacifistický Indián (Lancaster) sa zmení na bojovníka za práva svojho kmeňa.. Prehnané herecké výkony sú zreteľné v tomto nepravdepodobnom príbehu (ajkeď vraj natočenému podľa skutočnej udalosti). ()
Naivní námět, modrooký Indián a indiánská kráska Miss Ohio. Takže opravdu trochu zvláštní western, ovšem dívat se na to dalo. ()