Režie:
Kryštof HanzlíkKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Marek ŠtifterHrají:
Nikola Votočková, Marek Taclík, Hana Igonda Ševčíková, Martin Sitta, Ester Geislerová, Jiří Menzel, Jakub Saic, Jakub Špalek, Marek Ronec, Martin Sobotka (více)Obsahy(1)
Kníže Jan, nový pán kraje (M. Taclík), potká při projížďce v lese zimní vílu, jak se domnívá. Je to Kateřina (N. Votočková), dívka z nedalekého hostince, a on se do ní rázem zamiluje. Chce si ji odvést na svůj hrad a oženit se s ní. Lásce ale hodlá všemi prostředky zabránit dívčina zlá macecha (H. Ševčíková). Když se dozví, že Jan nastoupil službu u krále, zfalšuje dopis knížete a jeho jménem přikáže, aby dívku shodili z hradní věže. Bystrá Eliška (E. Geislerová), mladičká sestra knížete Jana, dopisu nevěří a neštěstí zabrání. Kolik nástrah musí Kateřina vytrpět, než se opět se svým milým setká? (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Hezky natočeno i zahráno. Opravdu jsem byl překvapen kvalitními hereckými výkony v této pohádce. Taclík, kterého jinak moc nemusím, zde svého prince zahrál skvěle. Rovněž i jeho ségra (Geislerová) i budoucí manželka (Votočková) se snaží co to jde. Dokonce ani Menzel se zde nepitvoří, jak bývá v pohádkách jeho blbým zvykem. I hlavní záporačka tvrdí skvěle muziku a v závěru jsem jí přál tu nejhorší možnou smrt. Co mě ale iritovalo byl zcela nelogický vývoj děje v některých okamžicích. Především zhovadilej posel, kterej vykecá královské listovní tajemství a to dokonce opakovaně a také neschopní královští vojáci, kterým záporačka několikrát nepochopitelně proklouzne mezi prsty. ()
Zimní víla zjevně neměla o moc větší rozpočet než většina ostatních českých televizních pohádek, přesto je o řád kvalitnější a "filmovější" (nejen díky kvalitě obrazu). Nabízí docela pěkné obrázky zimní krajiny, přirozeně působící prostředí a pěkný hudební doprovod zakončený podmanivou písničkou (jen bych ubral ty elektrické kytary…). Jednoduchý příběh bez nadpřirozených motivů zaujme, ale v závěru je znát, že by si zasloužil ještě trochu dopracovat. Bohužel ani Zimní víla není oproštěna od častého neduhu televizních pohádek a to odbytých scén – např. scéna, kdy má být dívka shozena do strže. Na to, jak má být dramatická, je až překotně odehraná a to jí ubírá především na přirozenosti. Podobné "maličkosti" Zimní vílu dost kazí, nicméně i přesto jde o rozhodně příjemnou záležitost. ()
Hospoda na samotě mezi lesy, v ní zlá vdova - hospodská, její nevlastní dcera, kterou nenávidí a zavírá ve sklepě a mladý kníže, který se zamiluje...Taková obyčejná pohádka, která ale má všechno, co má mít a v necelé hodince nám nabízí víc, než většina výpravných slátanin z poslední doby s mnohonásobným rozpočtem. 60%. ()
Dojem velkorozpočtovosti snažící se budit jednohubka s netypicky aristokraticky "cool" prvním milovníkem Markem Taclíkem - však to taky byla jedna z jeho prvních televizních/filmových rolí (a BTW to lomítko je pro povahu celé Zimní Víly příznačné). Krásné kostýmy, slušné, byť u někoho lehce rutinní, herecké výkony, slušný, ale ne zrovna překvapující příběh, a neočekávaně příjemná a s atmosférou filmu ladící hudba, a pozor, i píseň. Ta ale - řekl bych stejně jako samotná Zimní Víla - sdílí osud někdejšího podobně nerozhodného počinu Jak Si Zasloužit Princeznu. Je to škoda, ale s ohledem na ambice produkce si nezaslouží víc než 60%. ()
Díky povodňovým výpadkům kabelové televize a internetu jsem z nudy zapátrala v naší staré videotéce a byla jsem vcelku mile překvapena. Zimní víla sice není kdovíjakým pohádkovým skvostem, v záplavě laciných televizních papundeklových pohádek ale určitě vyčnívá. Odlišuje se už jen tím, že snad žádný záběr nebyl natočen ve studiu. Vše se odehrává na hradech nebo v zasněžené krajině. Z filmu je sice zřetelně cítit snaha příblížit se Vorlíčkovým Třím oříškům pro Popelku (ať už samotným příběhem nebo již zmiňovaným zasazením do zimního období), nikdy to ale nezapůsobí křečovitě. Jen občas mě štvala naprostá naivita hlavní hrdinky. Naopak zase oceňuji obsazení "dabérů" Martiny Sobotky a Jakuba Saice. ()
Reklama