The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Recenze (140)
Mno uf, bezmála 4 hodiny už jsou dnes poměrně namáhavá pokoukaná (naštěstí ji Heston a Bernstein spolehlivě táhnou), ale stálo to za to - Desatero přikázání je přesně tak velkolepé, jak by být mělo. A na svou dobu i nebývale trikové. Ale pravda je, DeMille, který má jistě nemalou zásluhu v oné velkoleposti, byl možná až příliš režisérem ze staré školy, tudíž jsou scény mnohdy nemálo statické a teatrální. ()
Veľkofilm s veľkým V. Občas tu síce pocítiť viac štúdio ako exteriéry, nieje to však vada. Obrovský rozpočet - vo svojej dobe najvyšší - zaručil filmu kvalitnú a nákladnú výpravu, kostýmy od výmyslu sveta a oscarové triky. Úžasný a hlavne nezabudnuteľný filmový zážitok. Taký je jeden z najväčších filmov v dejinách. ()
Kvalitně natočený, výpravný i když trochu zdlouhavý epos s množstvím hereckých hvězd (Heston, Brynner, Robinson, Price, Hardwicke, Anne Baxter, Yvonne de Carlo, John Carradine ....). Nejpůsobivější pro mě byly pasáže odehrávající se v Egyptě. ()
,,JEHO BOH JE BOHOM." __ Vždy si veľmi rád pozriem tieto veľkoprodukcie klasického Hollywoodu, no ruku v ruke s touto osobitou etapou strieborného plátna vyžarujúcu predovšetkým nostalgiu za časmi dávno minulými, ide často krát aj pre väčšinu divákov ťažšie stráviteľná stopáž. Desatoro som si síce pozrel na 2x (cca 165 + 50 min.), no ak by som ho porovnal s minutážovo veľmi podobným Leanovým ,,Lawrencom z Arábie", kde som postupne upadal do mrákot, tu ma príbeh Mojžiša či už s väčším alebo menším zaujatím nútil aj napriek dobrej znalosti známeho starozákonného príbehu sledovať stále ďalej. Ešte zvláštnejšie pôsobí fakt, že práve prvá polovica (resp. 127 min. do prestávky), založená omnoho viacej na dialógoch než ,,poriadnych činoch" je omnoho viacej zaujímavejšia a snáď aj lepšie nakrútená ako zvyšok filmu, síce dejovo pestrejší a naplno predvádzajúci monumentálnu výpravu, no zároveň miestami mimoriadne patetický. Dokonca scéna keď Mojžiš predstúpi pred Ramzesa a mocným hlasom zvolá: ,,Prepusť môj ľud!" pôsobí priam smiešne či parodicky. Za zmienku stojí aj tak fakt, že Heston si za svoj výkon vyniesol nomináciu na Zlatý glóbus. Dnes by sa takejto pocty dostalo skôr pôsobivému výkonu Yula Brynnera. (255. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()
Asi nejlepší zpracování biblických osudů Mojžíše všech dob. Doporučuji všem, kdo se trochu zajímá o historii. Film je sice hodně dlouhý, ale je velkolepý. ()
Zhlédla jsem tedy jenom většinu první části a konec té druhé, ale čuměla jsem jako péro z gauče. Výborně natočenej film, těžko věřit, že je to film z roku 1956. Kdo budete mít čas, určitě se mrkněte..a to nejen o Vánoce ;) ()
Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) ()
O známém exodu Židů z egyptského otroctví toho bylo natočeno skutečně mnoho. Se svou troškou do mlýna přispěl i nanimák nesoucí název Princ Egyptský. Ten byl ale natočen spíše pro děti. Ale snímek s Charltonem Hestonem a Yulem Brynnerem patří k tomu nejlepšímu, co jsem na podobné téma viděla. Může za to samozřejmě již zmiňované hvězdné obsazení a velkolepá výprava a všechno co s ní souvisí. Kdybych měla charakterizovat příběh o Mojžíšovi jediným slovem, tak bych použila výraz impozantní. ()
Pokud si něco představujete pod pojmem historický hollywoodský epos, tak to může být právě tento film. Ta náboženská problematika je tu celkem akcentována, ale je také celkem fajn, jak je to natočeno. Jsou zde velkolepé scény, některé trikově bohaté, i když to dnes už nevypadá tak dobře, ale celkově to k tomu sedí. Charlton Heston jako Mojžíš byl výborná volba. ()
Tyhle výpravné historické spektákly ze 60. let prostě miluju. Desatero přikázání (považte, remake stejnojmenného filmu z první poloviny 20. století) má všechno, co tenhle žánr chce: atraktivní téma, charismatické herce v čele s nesmrtelným Charltonem Hestonem, typickou hudbu. Paráda. Pamatuju, jak mě dostala scéna, kdy se rozevřelo moře :))) ()
Za vidění stojí hlavně první polovina. Jakmile Mojžíš nafasuje to příšerný háro a pohled přemýšlivého muže vystřídá pohled fanatika, slepě plnícího instrukce boha, ztrácí jeho postava veškerou svou zajímavost. A jelikož se celý film točí kolem ní, stává se zněj v této chvíli už jen rozvleklá nuda. ()
spravne epicke ako na takmer stvor-hodinovy epos hodi, ale zub casu je riadne vidiet. ci uz su to herecke vykony (i ked herci ako heston a brynner su obsadeni skvelo, tazko prehravaju a ked si clovek uvedomy ze rok predtym oscar za herecky vykon dostal brando za film "v pristave" tak uz i vtedy museli posobit smiesne), alebo rezia ktora je dost teatralna. stale to ma vsak sarm a nieco do seba, ale znovu by som si to cele od zaciatku do konca nepustil (i ked ako krovie v telke by mi to vobec nevadilo)... ()
Jistě to bylo ve své době velkolepé a vlastně stále to velkolepé je. Ale současně je to poměrně dost otravné a tenhle Charlton Heston si k tomu z Bena Hura ani nečuchne. Neříkám, že bible není studnice moudrosti, ale dělat podle ní filmy, to chce pokoru, ale zároveň invenci a šmrnc, což tenhle spektákl postrádá. První polovina byla lepší, ale i tak, když už člověku i bůh leze na nervy, je to co říct. ()
Film s příchodem přestávky výrazně mění polohu. Zatímco první část je hollywoodským velkofilmem klasické éry (přestože ke geniálnímu Benu Hurovi jen vzhlíží), v části druhé je až příliš akcentovaná starozákonní věrouka. Nevadí mi filmy s jednostranně orientovanou náboženskou tematikou (dnes už se něco takového netočí, protože doba se ubrala jiným směrem a navíc by kdekdo měl plnou hubu nedostatečné vyváženosti), nicméně postava Mojžíše je od setkání s Bohem na Sinaji neuvěřitelně plochá a slouží již jen k deklamování pohrůžek a prorockých frází. Nejsem dopodrobna seznámený s textem Bible, ale je až příliš znát, kde se filmaři opírali výhradně o ni. V útržcích vyznívá film až neuvěřitelně heslovitě. Rovněž nekompaktně působí absence nadpřirozených úkazů v první části a jejich samozřejmost v části druhé. Přesto se jedná o monstrózní projekt hodný vidění, zejména pro příznivce dlouhých historických eposů. (665., 1. VIII. 2011) ()
Ak je divák pripravený stráviť nablýskanú, farebnú, miestami patetickú formu klasických veľkofilmov hollywoodskeho zlatého veku, v tom prípade ho čaká pekný plnohodnotný zážitok. Na rozdiel od iných si myslím, že dĺžka tohto spektáklu prispieva k jednoduchšiemu stráveniu dnes často zaznávanej exaltovanej formy paramountských a iných veľkoštúdiových produkcií. ()
Těžká cesta k ,,Zrození národa" a ke stvoření jednoho z prvních (první určitě ne,-viz. třeba Chammu-rabi) dochovaných zákoníku (podle kterýho se vlastně jede do teď).Nijak zvlášť mě to tedy nebralo,-až moc okatý důraz (i díky podílu na délce filmu) na Mojžíšova dobrodrůža v Egyptě a vlastnímu exodu židů to pak moc nedá,-ale když srovnám tohle třeba s Alexandrem z nedávné doby v pohodě to obstojí. ()
Reziser Cecile B. DeMille /The Plainsman, akoherec v Sunset Boulevard-e/ natocil krasny historicky velkofilm. Tematicky sa tyka film Starovekeho Egypta a odchodu velkych etnickch skupin z Krajiny /znamy Zidovsky Exodus/. Prva polka filmu je proste nadhernych, komparzisti, nadherne epicke sceny .... bohuzial v druhej nastupila scenaristicka bezradnost a veruze aj nuda. Herci ako Yul Brynner a Charleton Heston su na urovni a rezia Cecile B. DeMilla je vyborna. Ovsem, aj u mna je Wylerov Ben Hur podstatne vyssie. 88 % ()
Historický epos s hereckými legendami. 100% ()
Skvělý film, který rozhodně stojí za podívání. Nejen, že vás to trochu ponaučí o biblické historii a o životě Mojžíše, ale ukáže vám to i skvělé herecké výkony, na tu dobu i dobré filmové efekty a náboženskou atmosféru. ()
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)