Desatero přikázání

Reziser Cecil B. DeMille natacal filmy predovsetkym pocas nemej ery a bolo to trosku citit aj na tomto filme, hlavne co sa tykalo hereckych, povedal by som divadelnych vykonoch, pricom jednu starsiu verziu uz reziser natocil v roku 1923 a mozno aj vdaka pokrocilejsim moznostiam vizualnych efektov na 50-te roky chcel natocit remake a verim tomu, ze musel mat v tom obdobi obrovsky uspech. Ja osobne by som par scen vystrihol, predsa len to trvalo na mna trosicku dlho, ale druha cast mi to svojimi vizualnymi efektami celkom vynahradila, scena s morom bola na tie roky krasne natocena, za co si zasluzila i Oscara za specialne efekty. Film bol nominovany aj za najlepsi film roka, avsak v konkurencii ziskal Oscara dobrodruzny film CESTA OKOLO SVETA ZA OSEMDESIAT DNI (1956) od Franka Coraciho. _______ Charlton Heston - (Mojžiš / Hlas Boha) +++ Yul Brynner - (Ramzes) +++ Anne Baxter - (Nefretiri) +++ Edward G. Robinson - (Dathan) +++ Yvonne De Carlo - (Sephora) +++ Debra Paget - (Lilia) +++ John Derek - (Joshua) +++ Cedric Hardwicke - (Sethi) +++ Vincent Price - (Baka) +++ John Carradine - (Aaron) +++ Robert Vaughn - (Muž ozbrojený kopiou u zlatého teľaťa) +++ Produkcia: Cecile B. DeMille +++ (24.06.2011)

DeMille sice natočil remake svého vlastního filmu, ale tyto dva filmy jsou každý úplně jiný, zatímco stará verze je rozdělená na dvě části, jedna ze starého Egypta a druhá ze "současnosti", kdežto verze z roku 1956 je jen o životě a skutcích Mojžíše. Musím uznat, že tento film se mi líbil, byl celkem zajímavě natočený a po formální stránce bych ani nevěděl co vytknout, Hestona mám rád jako herce(když pominu to co sem viděl v Bowling for Columbine) a nepamatuju si, že by mne jeho herecký výkon kdy zklamal. Ale tím, jak se DeMille soustředil na svoje monumentální scény s mnoha a mnoha komparzisty, snažil se oslnit zdobností, místy už přeplácaností, tak se film prakticky odcizil lidským emocím a zůstala z něho jen pompézní, vychloubačná slupka, jež se snaží diváka za každou cenu ohromit. Emoce, které postavy projevovaly, mi připadaly místy projevované příliš nepřirozeně, nevěrohodně. Celé to působí jako oživlá ilustrace Bible, obsahující pár věcí, jež by mi k Bibli neseděly. Především počáteční část, kdy se Mojžíš považuje za Egypťana a je zamilovaný do princezny. Mnohem lepší historický film je Ben Hur Williama Wylera. ten je takový mnohem lidštější, našel sem v něm emoce, jímž se DeMille tady odcizil, a celkově chování postav působí logicky a ne tak nesmyslně. Přes všechny možné zápory Desatera, ho považuji za kvalitní podívanou, protože biblické náměty se těžko zpracovávají tak, aby to pro obyčejného nevěřícího jako sem já bylo aspoň trochu zajímavé, což se DeMillovi podařilo. Edit: 16. 1. 2021 - taky se bavíte tím, jaké jste byli před 14 lety naivní jelito? Dneska v tom filmu vidím něco trochu jiného - ta nevěrohodnost a absence emocí tam stále je, ale nedocházelo mi, v jaké míře DeMillův film cílí na obeznámeného, věřícího diváka. Namísto civilního vyprávění sledujeme sérii symboly nahuštěných oživlých a patosem oplývajících tableaux ze života starozákonního proroka - co scéna, to pregnantní ilustrace původního příběhu z Bible. A pří vší té monumentálnosti a epičnosti film postrádá možnost, jak se jednoduše napojit na jednající postavy, kterým chybí prokreslené psychologická hloubka a motivace a celé vyprávění vyvolává podobným dojem jako série obrazů křížové cesty Ježíše Krista. Tak znovu nashle za 14 let. (14.01.2007)

Na svoju dobu úžasná, fantastická, dych berúca výprava, a to aj vrátane masových scén. Je vidno, že sa tu absolútne na ničom nešetrilo a všetko sa bralo vo veľkom. Vo svojej dobe to musela byť neskutočná veľkofilmárska pecka. To samé platí aj o kamere, ktorá podľa môjho názoru predstihla celú jednu generáciu, vôbec mi to neprišlo, že sa pozerám na 60-ročný film, v tomto smere to bolo naozaj geniálne zvládnuté filmárske remeslo. Z môjho pohľadu sa tam však až moc všetko blyšťalo a bolo idylicky krásne. Vôbec to nezachytilo zúfalstvo a atmosféru tej doby, ktoré tam malo byť, hlavne čo sa týka otrokov a ich driny. A na záver sa tam primiešalo už dosť patetizmu a naivity. Obaja herci však hrali ako z veľkej knihy, takže to nebolo až také hrozné. Môj obľúbenec je síce Heston, ale Yul Brynner sa mu svojou charizmou a výkonom minimálne vyrovnal. Celkovo slušný nadpriemer, hlavne vďaka vynikajúco zvládnutému filmárskemu remeslu a skvelému tandemu Heston-Brynner. 80/100 (20.12.2016)

Veľkofilm s veľkým V. Občas tu síce pocítiť viac štúdio ako exteriéry, nieje to však vada. Obrovský rozpočet - vo svojej dobe najvyšší - zaručil filmu kvalitnú a nákladnú výpravu, kostýmy od výmyslu sveta a oscarové triky. Úžasný a hlavne nezabudnuteľný filmový zážitok. Taký je jeden z najväčších filmov v dejinách. (27.10.2010)

Musím přiznat, že se mi tyto poněkud dosti idealizované velkofilmy s křesťanskou tématikou, natočené v padesátých letech v Hollywoodu velmi líbí. Řadím ho někde mezi Ben Hura (3.75 hvězdy) a Quo vadis (čistokrevných 5). Posledního jmenovaného sice nedosáhl ( a dost pochybuju, že se to někdy něčemu povede, alespoň v mém žebříčku), ale oproti Ben Hurovi jsem se tak šíleně nenudila a nebylo tam ani tak "přehestonováno". Klad krásných dívek - Siphora, její sestry, Nefertari nebo i ta vyvolená od Jozua (co později porazil Jericho - což tady ve filmu teda nebylo). Co se týče mužských rolí i ty byly ucházející, v čele s dobře hrajícím Brynnerem (Ramese II.) a velmi obstojně vypadajícím Johnem Derekem (už zmíněný Jozue), ani ten Heston ( Mojžíš) mě tady tak neiritoval. Zaregistrovala jsem rovněž někdejšího představitele Marka Antonia z Kleopatry (1934) a Richarda z Křižáků (1935) Henryho Wilcoxona, a vida, když neměl být nosným pilířem filmu, tak taky nic nepokazil. Skutečnosti, že se Mojžíš v dětství a mládí cítil jako Egypťan bych věřila, výchova občas dokáže divy. O tom triumphu nad Etiopií by se sice dalo polemizovat, ale taky to bylo možné. Líbilo se mi, jak si film poradil s Mojžíšovým vztahem k egyptské matce i kultivované naložení s trestem pro ty, co se zpronevěřili Bohu a jeho přikázáním. Na druhou stranu musím přiznat, že novější zpracování bylo mnohem, mnohem realističtější, ale stejně se mi právě tohle líbilo... Jen jedna připomínka, vůbec neodpovídá tomu, co víme z jiných zdrojů o faraonu Ramesovi (Ramsesovi) II. a obávám se, že za něj k Exodu vůbec nedošlo...:-)) (11.06.2012)