Desatero přikázání

Jako kdyby byla Bible přepsána v dílně Alexandra Dumase. Jde o pseudo-romantický blábol, přičemž hlavní myšlenka se odbyde čtvrthodinou na konci (There is no freedom without the laws) a divák sleduje přes tři hodiny svalnatého naolejovaného Mojžíše, který je neustále obklopen pištícími zmalovanými hollywoodskými kráskami. Napsat do titulků, že film "is based upon The Holy Scriptures", je znevážení velikého příběhu. Nehledě na to, že herectví vykrádá Cimrmanovy živé obrazy a vlastně jde o soutěž mezi Hestonem a Brynnerem o to, kdo vypadá na plátně sošněji a pompézněji (Brynnerovy oblečky a la skautík na výletě jsou dost queer). (14.05.2011)

Na svoju dobu úžasná, fantastická, dych berúca výprava, a to aj vrátane masových scén. Je vidno, že sa tu absolútne na ničom nešetrilo a všetko sa bralo vo veľkom. Vo svojej dobe to musela byť neskutočná veľkofilmárska pecka. To samé platí aj o kamere, ktorá podľa môjho názoru predstihla celú jednu generáciu, vôbec mi to neprišlo, že sa pozerám na 60-ročný film, v tomto smere to bolo naozaj geniálne zvládnuté filmárske remeslo. Z môjho pohľadu sa tam však až moc všetko blyšťalo a bolo idylicky krásne. Vôbec to nezachytilo zúfalstvo a atmosféru tej doby, ktoré tam malo byť, hlavne čo sa týka otrokov a ich driny. A na záver sa tam primiešalo už dosť patetizmu a naivity. Obaja herci však hrali ako z veľkej knihy, takže to nebolo až také hrozné. Môj obľúbenec je síce Heston, ale Yul Brynner sa mu svojou charizmou a výkonom minimálne vyrovnal. Celkovo slušný nadpriemer, hlavne vďaka vynikajúco zvládnutému filmárskemu remeslu a skvelému tandemu Heston-Brynner. 80/100 (20.12.2016)

Dvě poznámky: Desatero samozřejmě vznikalo desítky let předtím, než do filmu vtrhly realistické digitální triky. Obří davové scény se točily tak, že se postavily gigantické dekorace (mnohdy následně použité ještě v dalších filmech) a před nimi pobíhali statisté v tisícových počtech. Říkám to proto, že tyto scény vypadají i po desítkách let často LÉPE, než epické kamerové přelety přes záplavy CGI klonů. No a pak jsou tu triky, nad nimiž se musí každý filmařinou oblouzněný nadšenec rozplývat - přestože už dnes nemají moc společného s přesvědčivostí, je na každé jejich sekundě vidět, jak bylo náročné je vyrobit a nakolik pečlivě jsou implementovány do scény. Zásadní scéna Desatera, kdy se rozestupuje moře, je monumentální a působivá dosud. (18.12.2014)

Tříhodinový, rozplizlý, patetický kýč o věřících pro věřící. DeMille se monumentalitou scén patrně snaží zakrýt absenci originality či jakékoli invence. Jeho zpracování Exodu je tak dokonalé a věrné, že tím film ztrácí veškerou přitažlivost spojenou s očekáváním. Režisér sice umně rozhazuje místy podařenými trikovými scénami, ale ty se ve finále ztratí v záplavě zdlouhavých a tematicky repetitivních záběrů na Mojžíše okouzlujícího, kráčejícího, Nefretiri objímajícího, plazícího se, kázajícího, objímajícího pro změnu Sephoru a od polovina až do konce filmu bohem osvíceného = tupě hledícího a dementně hovořícího. Nejzajímavějším zážitkem pro mě zůstává sugestivní vřískot Egypťanů při vyvražďování prvorozených (je super, že se v tomto případě snad ani nedá spoilerovat) a vynikající Vincent Price v malé roli Baky. Zapomněníhodné. (29.12.2009)

Cecil B. De Mille natočil remake svého stejnojmenného filmu z roku 1923 a překonal sám sebe...... Ocenění: Academy Awards - Oscar ´57 (USA): - Cena za nejlepší speciální efekty. - Nominace na ceny za nejlepší film, nejlepší výpravu a dekorace, nejlepší kameru - barevnou, nejlepší kostýmy, nejlepší střih a nejlepší zvuk. Zlaté Glóby ´57 (USA): Nominace na cenu pro nejlepšího herce (Charlton Heston). ......Scénář : Fredric M. Frank. Kamera : Loyal Griggs. Hrají : Charlton Heston jako Mojžiš nebo Yul Brynner jako Rameses. (05.06.2011)