Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (176)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Dost dlouho jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Herecký výkon Johanny Wokalek, velice dobrá práce kameramana, solidní režie a idylická atmosféra by sváděly k vyššímu hodnocení, ale scénář to poněkud táhne dolů. Plno klišé v romantickém filmu nepřekvapí, ale tady mi přišlo, že hlavní hrdina dělal spoustu věcí prostě proto, že je měl ve scénáři, jiný důvod jsem hledal marně. A to už považuji za velký nedostatek. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Dvě velká WTF včera 19.01.2010. 1) Til Schweiger je režisér? Til Schweiger natočil drama a sám v něm hraje hlavní roli? Til Schweiger natočil drama, sám v něm hraje hlavní roli, a film je hodnocený vysoko nad průměr? Tak to musím vidět! 2) Jak se bastardovi z Hanebných panchartů k čertu povedlo vybrat tak perfektní soundtrack, že ačkoliv většina skladeb do snímku na první poslech totálně nezapadá (dramatické okamžiky doprovází často napůl optimistická hudba), dělá mu nezapomenutelnou atmosféru? Něco tak příjemného pro uši v kontextu s filmovými okénky jsem slyšel naposledy u (500) Days of Summer! A o čem to vlastně celé je, jaký z toho mám pocit? Jednou větou: úsměvné drama s dvěma skvělými herci, dojemným příběhem a nezapomenutelnými scénami, které ve mne bude dlouho doznívat. Ústřední melodie na klavír je dokonalá. Schweigere, já to nechápu, ale tímhle filmem jsi si mne získal snad více, než Cameron Avatarem. Ať se snažím sebevíc, větší zápor nevidím. Ne, že bych nechtěl. I´m watching You from now, Til! ()

Reklama

Zagros 

všechny recenze uživatele

Pohodová německá komedie, která mi lehce připomněla mé oblíbené Klepání na nebeskou bránu. Hlavní hrdina (opět Til Schweiger) hodí celý svůj dosavadní a ne moc povedený život za hlavu a naopak se po hlavě vrhne do zachraňování jedné sympatické zbloudilé duše. Bohužel kvalit uvedeného filmu nedosahuje a nemá jeho lehkost. Hlavní představitelé byli sice sympaťáci, ale celkový děj byl hodně naivní. Některé situace byly až příliš neuvěřitelné a něco nebylo moc dobře vypointované. Jako oddechový film Naboso doporučit můžu, ale pro intenzivnější zážitek a pro bezstarostnou filmovou pohodu si raději Zaklepejte na nebeskou bránu. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Je mi ľúto, že sa rozchádzam s mienkou väčšiny hodnotiteľov, ale nemal by som čisté svedomie, ak by som tomuto filmu dal viac ako dve hviezdičky. Okrem sympatickej ústrednej dvojice a zahliadnutia dlho nevidenej Nadji Tiller som na tejto rainmanovsky ladenej road movie nenašiel nič, čo by ma upútalo, ba dokonca rozosmialo, keď malo ísť aj o komédiu. Verím, že Til Schweiger ešte nakrúti filmy, ku ktorým budem môcť byť štedrejší. ()

peetriss 

všechny recenze uživatele

Němci mají feel good komedie o hrdinech na útěku před ústavy, nemocemi a vlastními osudy rádi, a umí je. Příjemná pohádkově naivní romance, která úmyslně neřeší dějovou uvěřitelnost, ale s německy typickou lehkostí pluje na vlnách příjemné nenáročné zábavy (byť se občas Naboso neváhá pozastavit a zvážnět) s výborným Tilem Schweigerem a překrásně roztomilou Johannou Wokalek. Hluchým místům se však film nevyhýbá a chtělo by to střízlivější stopáž, je to trochu táhlé. Americký remake Barefoot, který jsem viděl jako první, se s tímto originálem těžce srovnává, jádrem se očekávaně podobný, ale formou je přecejen trochu jiný, možná mírně těžkopádnější. Oba jsou kvalitativně na podobné úrovni, tedy na 70% ()

Galerie (50)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama