Zlý večerníček

Toľko nadhľadu, koľko sa v Evil Toons nachádza sa len tak nevidí. Takúto neviazanú zábavu, v ktorej sa miesi horor, komédia, nahotinky, mystéria a dokonca aj prelínanie sa reálnych záberov s animáciou, som potreboval. Hneď zo začiatku je jasno jasné, že to režíroval chlap a to ako inak prioritne pre mužské publikum. V scéne, kedy oživne zo stránok “evil dead” knihy tá nadržaná potvora, sa moja mimika zhodovala s jej mimikou. Valil som oči čo to dalo. Bolo na čo sa pozerať totiž, keďže hlavnými hrdinkami sú štyri fešné slečinky, vyslané do domu hrôzy ako personál, ktorý to tam má všetko vyčistiť a uviesť do uchádzajúceho stavu. Na čistiace práce moc času nemajú, pretože tajomná kniha a povoľná nálada im dá zabrať dostatočne. O tom, že to tej noci pre dievčatá nebude žiadna sranda, milo vypovedá úvodný dialóg medzi nimi a Mr. Hinchlowom (chlapík zo susedstva, ktorý má telefón) :-). Podmanivo sladkým a čisto neviazaným prístupom Evil Toons len prekypuje a práve tým si ma aj získal. Viac takýchto komédii prosím. (20.12.2008)

Prevažne lacné vtipy inscenované animovanými postavičkami a pornoherečkami, ktoré sú hlavnou atrakciou. Film z marazmu občas vytrháva David Carradine aj zaujímavá persifláž hororov z 80. rokov. O štvrtej nad ránom, keď už nie je čo pozerať, je Evil Toons tá správna voľba. Priznám sa, že ma zatiaľ žiadne stretnutie s tvorbou Freda Olena Raya nepresvedčilo. (27.02.2012)

Většinou patřim k těm nenáročnejm, kterejm stačí nahý bábovky a pár trapnejch mordů, aby filmu přilepšili. Bohužel tentokrát budu hajzl. Hlavní lákadlo - totiž ta kreslená zrůdička - tu má pouhopouhý dvě usoplený scény, a to zkrátka beru jako podfuck. Přitom jako celek to nebyla špatná prdel. Wynorskiho oblíbený pornoherečky Míša s Monikou nám opět (a s grácií sobě vlastní) prezentujou to nejlepší z matičky Přírody, hrajou fakt srandovně, no a do toho všeho se sem přimotali David Karate-ne s Dickem Milerů, kterej tu má jednu fakt skvělou pasáž: borec takhle čumí na starej biják, v němž hraje sám za mlada a zahlásí něco ve štýlku "Jak to, že ten chlap ještě nedostal Oscara?" Takže asi tak. (19.12.2015)

Při sledování Evil Toons jsi si připadal, jako by se Walt Disney domluvil s Hugh Hefnerem na společném natočení erotického hororu. Ti první namalují obrázky do knížky a vytvoří animované monstrum a zakladatel časopisu Playboy dodá dívky, které se nebudou stydět ukázat své přednosti. Jako nechci si stěžovat, holky vypadaly docela slušně – zřejmě měly ve smlouvě, že každá se vysvleče (o to lépe), ale po herecké stránce toho moc nepředvedly (alespoň tedy tady ne, přesto si zahrály v několika dalších filmech). Však on celkově je tento kousek spíše takovým roztomilým „céčkem“, od kterého se už od úvodní minuty nedají čekat žádné zázraky. Jasnou vábničkou byla účast známého herce (David Carradine), který se tady kromě úvodní scény tu a tam objevil. Úplně si ho dokážu představit, jak slintá někde vzadu za kameramanem. No při svůdném tanci černovlasé Madison Stone slintali asi úplně všichni. Mít takovou klisničku na rozjezd fotbalového zápasu i u nás, tak hraju doteď. Fred Olen Ray věděl moc dobře, že tento jeho film žádnou velkou díru do světa neudělá, ale po jeho zhlédnutí na něho hodně lidí jen tak nezapomene. Sečteno podrženo jde o průměrnou eroticko-hororovou komedii, která nám kromě nahých holek nabídne i trošku té krve, srandovních hlášek a hororové atmosféry. Ta tu však hraje druhé housle, takže fandové hororového žánru se musí spokojit s vyceněnými zuby, trochou křiku a záběry na mrtvá těla (až po akci). Evil Toons si však zařadím mezi ty filmy, které jsem rozhodně neviděl naposledy – přestože to je docela „bejkárna“. Člověk se potřebuje sem tam odreagovat u nějaké té blbosti. (06.05.2014)

"Nadržené kreslené monstrum" vyvolané dvěma páry naivních dívek prostřednictvím ošuntělé magické knihy?!? Proč ne! Tohle byl konečně přiznaný "brak" podle mého gusta. David Carradine aka Kung-fu guru je tu pomyslnou třešničkou na dortu a už ten jeho vážný zlovolný výraz mi způsobil nemalé cukání koutků. Ovšem krásnou pastvou pro oči byly ty čtyři kozatice, které se zuby nehty s ječením ve vysokých decibelech onomu "démonovi z knihy" bránili. Ten se tam sice ve své kreslené podobě dlouho neohřeje, ale je skvělým večerníčkovým prvkem. Film má i pěkné sofistikované protiklady, například ta největší puťka a stydlivka má regulérně největší ňadra a je nejvíce rajcovní - Monique Gabrielle, při sledování Zlého večerníčku jsem se do Tebe zamiloval! Každopádně, nebyl tu vůbec prostor k nudění a velikou zásluhu na tom měl simultánní překlad Samanthy Bifidus v rámci Festivalu otrlého diváka 2015. Jestli se naskytne další promítání s její maličkostí, určitě neváhejte jít do kina, opravdu to stojí za to. Možná i díky tomu jdu na plný počet, protože její náhlé improvizační fórky dávají pokaždé filmu jiný rozměr. (06.03.2015)