Pilát Pontský, onoho dne

Příběh Piláta nejen v této adaptaci mě vždycky přitahoval. Je to mytí rukou, které je neuskutečnitelné rozežírání vnitřního černobíla v pestřejší a o to nejednoznačnější pocity. Jeden z všeobsažných traumatických témat v historii lidstva, který v tomto zpracování snese srovnání s nejlepšimi. A také mimochodem nejlepší role Jaromíra Hanzlíka.90% (07.01.2008)

Jednoduchá strohá výprava televizního zpracovaní tohoto příběhu byla možná cílená, aby neodváděla pozornost diváka od skvělých dialogů a hereckých výkonů. Ondřeje Vetchého mám ráda a ani tady nezklamal. Luděk Munzar naproti tomu nepatří mezi mé oblíbence, ale tady byl fascinující. Byla to jeho životní role. Příběh je všeobecně známý, není třeba ho komentovat. Jen si kladu otázku, jakým směrem by se vyvíjelo křesťanství, kdyby byl tenkrát Pilát Ježíše neodsoudil. (06.04.2015)

Nejlepší zatím viděná televizní inscenace, nejlepší zatím viděná biblická adaptace atd. Úryvek z Bulgakovova románu v divadelních kulisách a s geniálními herci (Munzar v roli Piláta) staví vznik křesťanství do zcela jiného světla. Mnohem lepší, než jakékoliv jiné filmy o Kristovi, překonává to i Scorseseho geniální Poslední pokušení Krista. Jedinečný film. Kdyby všechny ostatní české televizní inscenace byly příšerné (a většinou jsou), tak kvůli tomuto filmu stojí za to to celému žánru odpustit. (17.09.2009)

Excelentní Munzar coby Pilát, který je zde zpodobněn jako muž, co dohlíží důsledků činů vlastních i cizích. Pokusí se soudu s jedním pomateným pouličním filosofem využít v osobním sporu s veleknězem Kajfášem, ale i když dosáhne svého cíle, svého podílu na věci se nezbaví. Dobrá látka, ale já osobně bych dal přednost apokryfu Čapkovu, konkrétně tomu nazvanému Pilátovo krédo: "Když jsem s ním mluvil, viděl jsem, že za nějaký čásek budou jeho žáci křižovat jiné; ve jménu jeho jména, ve jménu jeho pravdy budou křižovat a mučit všechny jiné, zabíjet jiné pravdy a zvedat na ramena jiné Barabáše. Ten člověk mluvil o pravdě. Co jest pravda? Vy jste divný národ, který mnoho mluví. Máte samé farizeje, proroky, spasitele a jiné sektáře. Každý, kdo udělá nějakou pravdu, zapovídá všechny ostatní pravdy. Jako kdyby truhlář, který udělá novou židli, zapovídal sedět na ostatních židlích, které kdo udělal před ním. Jako by tím, že se udělá nová židle, byly zrušeny všechny staré židle. Konečně je možno, že nová židle je lepší, krásnější a pohodlnější než ty ostatní; ale proč, u všech všudy, by si člověk unavený nemohl sednout na kteroukoliv mizernou, červotočivou nebo kamennou židli? Je unaven a zlomen, potřebuje oddechu; a tu vy ho zrovna násilím taháte ze sedátka, na které klesl, aby se přestěhoval na to vaše. Nechápu vás, Josefe." (16.08.2016)

Inscenace Oldřicha Daňka jsou důkazem, že hlavní myšlenka, umění dialogu a prvotřídní herci stojí nad veškerou nákladností zpracování, efekty a jiné berličky (alespoň v mém případě určitě). Zde si Daněk z Mistra a Markétky vybral tu intimnější dějovou linii a natočil nadčasovou úvahu o lidském svědomí. (17.09.2012)