Tam, kde jsem nikdy nebyl

Takže zkusím vyjmenovat žánry, které by se daly přičíst tomuto filmu: psychologicko dramatická životopisná retrospektivní fantazy pohádková detektivka s romantickou náladou. A výsledek přitom vůbec není blbý, ba naopak nečekaně příjemný. Nejvíce oceňuji propletení dvou příběhů a také barvy a paprskové světlo. Tento film je asi svým charakterem (mají-li filmy charakter) nejblíže k Faunovu labyrintu, ale pokud mám vybrat mezi nimi, rozhodně dávám přednost tomuto snímku - Tam, kde jsem nikdy nebyla. (15.07.2011)

Tohle byl příjemný snímek o psychiatrovi (Aaron Eckhart), který se v dospělosti jako terapeut vrací do sanatoria, kde se léčil jeho otec (Nick Nolte). Ten byl slavným spisovatelem hlavně díky pohádkové fantasy knize Neverwas, kterou pro Aarona napsal a v níž je jeho syn hlavním hrdinou, který pomůže zachránit království za Mechovou horou. Vzpomínky na dětství a na tátu nutí psychiatra přerušit slibnou kariéru a vrátit se na bolestně známá místa. Ke svému úžasu tam potká pacienta Gabriela, schizofrenika, který s nikým nemluví a kterého si již 40 let předávají psychiatrické ústavy. Ten nejen naváže s Aaronem kontakt, ale dokonce tvrdí že v sanatoriu na něj celou dobu čeká. Je totiž králem království za Mechovou horou a potřebuji pomoci porazit armádu Nohsledů. Aaron si nejprve myslí, že se Gabriel ztotožnil s příběhem knihy jeho otce a realitu zaměnil s prožíváním příběhu z knihy, posléze ale zjistí, že vše je jinak a Gabriel, že by mohl být skutečným králem.... ---- Jak zde někdo napsal, příběh plyne pomaličku, je lehce kouzelný a lehce fantasy a záleží jen na vás, zda se jím necháte unést do krajiny Neverwas nebo nikoliv. Hudba i podzimní lokace (zejména lesní) byly opravdu krásné a i herecké výkony byly na velice vysoké úrovni prakticky u všech. Nejkrásnějším a vskutku pohádkovým pro mně byl však Ian v roli Gabriela! Zkrátka, celé to bylo velmi milé mně tomu však něco málo chybělo. Snad nějaké logičtější vysvětlení na závěr ohledně Gabriela a záchrany království. Film mi připomenul také hezkého - Krále rybáře. Dávám tedy 3 cukry v sáčku. PS. Jinak obsah od distributora je teda fakt o ničem...otec tam nepracoval, otec se tam léčil. * * * (20.10.2015)

Vystihující komentář: predators, T2, HOODY. Opravdu kouzelná hudba i celá atmosféra. Milé televizní překvapení, které mě svou nenápadností zaskočilo a ráda jsem film dokoukala. Mělo to opravdu své "čaro". Jen mě udivuje popůlnoční vysílací čas. Škoda, protože snímek má co nabídnout. A tak, když Nick Nolte obejme svého syna a krajina potemní, tušíte, co přijde a vy doufáte, že závěr bude opravdu z říše fantazie. A to se mi líbilo, racionální myšlení šlo na chvilku stranou a zůstala jen víra v pohádky a pěkné konce. V černobílý svět, kdy jde snadno rozeznat dobro od zla. Ve svět, kdy tatínky nezabíjí zakéřné choroby, ale hrdinské činy. 75% (Scénář i režie by chtěli ještě vypilovat.) (28.03.2011)

Pro někoho možná krásný poetický příběh, pro mě celkem nuda, klížily se mi oči. Dokud se děj odehrává na psychiatrii a je lehce tajemný, ještě se to dá, ale potom mi to připomínalo opravdu nějakou fantasy pohádku, pak akční pasáž a takový nijaký konec. Trochu moc žánrů spletených dohromady. Když už nějakej pohádkovej fantasy svět, tak raději ten Williho Wonky. (21.04.2010)

Pod vedením neznámeho režiséra Joshuau Michaela Sterna, ale zato s naozaj hivezdnym obsadeným vzniká film o návrate do bájnej krajiny s priblblým a obohratým názvom Neverwas, vymyslenej spisovateľom, ktorého syn ani otcovu knihu nikdy nečítal. Celý film je však strašne o ničom, neoriginálny prístup režiséra presne sa držiaci šablóny formuje príbeh úplne bez šťavy a potrebného kúzlo, ktoré by si zaslúžil a nič veľké sa nepokúšajú ani herci. Možno najviac zaujme Gandalf, ktorý tu chovanec psychiatrického ústavu pôsobí, zo svojou tvárou asi najpresvedčivejšie - dokonalý blázon. Film má neozaj veľmi zaujímavú (a svojim spôsobom aj divnú) farebnosť, vznikajúcú nasvieteným a až hlavne presvietením interiérov, čomu som až tak veľmi nechápal, pretože vizuálnu stránku to nijak výraznejšie nezlepšuje. Za najlepšie odvedenú sa dá označiť príjemná klavírna hudba Philipa Glassa, dávajúcu snímke pohodovú atmosféru, zvýrazňujúcu tiež to, že v celom filmo akoby o nič nešlo. Na 2* určite nie je, skôr tak 2,5*, ale mal som veľký problém film dopozerať nakoľko 100 minút vyznievalo skôr ako 200. Dobre vystihol Nick Tow. (26.02.2008)