Visací zámek 1982 - 2007

"STB byla taková organizace, tehdy v té době byla hrozně nepopulární, ale nakonec se ukázalo, že to byli bezvadný archiváři! Prostě dělali bezvadný dokumenty! Opravdu nahrávali každý druhý náš koncert, dělali spoustu fotek..." Typický Zelenka. Kult povýšil na megakult, do mystifikácie zapojil všetkých (deti v základnej škole, obyčajných ľudí, bývalých agentov STB, Elizabeth Taylor...) až miestami ani neviete, čo je nahrané, čo realita (s tým by som bol opatrný) a čo vytrhnuté z kontextu. Dobové zábery sú prekladané hovoreným slovom a ich hudbou (podľa situácie) a všetko to perfektne klape. Jeho humor je univerzálny, pocta klasikom vykonaná. Baviť by sa mal každý, nielen fanúšikovia (akože som). 90% "Morrisona také neumíš, co mám s tebou dělat...” (14.03.2013)

Náhodou jsem na Čt Art narazil na tento snímek a chvílemi jsem si říkal, to jako fakt? Po dalších minutách jsem pochopil a nechal se unášet totální lakýrničinou, která mě ohromně pobavila. Že Visáči v podstatě zahájili Sametovou revoluci, stali se slavnými a prodali tisíce černých nahrávek na kazetách, zahráli si v Japonsku před stotisícovým davem, v Nepálu se uchýlili do ústraní a věnovali se včelařství, že si je koupila Lenka Kořínková a vydělala na nich obrovské peníze, archiváři STB že natočenými materiály o skupině nakonec lidstvu prokáží sběratelskou raritu a další další neskutečný hlody. V závěrečných titulcích se objeví jméno Petr Zelenka a já jsem okamžitě doma. Tohle je další mystifikační fikce hodna pouze jeho jménu a jedině on mohl v roce 1993 natočit o skupině dokument, který mapuje její existenci až do roku 2007. Hahahaha, Petr Zelenka je fakt jedinečnej démon a tenhle jeho první filmový zásek dal jasně najevo, jakým režisérem se v budoucnosti stane. Mě je záhadou, že mě tento mýtus tak dlouho míjel. O to víc jsem si ho ale užil!! (03.09.2019)

V průběhu let jsem postupně zhlédl všechny tři mystifikační Zelenkovy filmy a i když propadák nebyl ani jeden z nich, zdaleka nejlepší dojem ve mě vyvolal ten první - Mňága a Žďorp - Happyend. Nejen proto, že byl první a proto neotřelý. Aby na vás taková mystifikace fungovala, musíte mít k objektu režisérova zájmu vztah - čím silnější, tím lepší. Na Mňáze jsem vyrostl, naproti tomu Visací zámek jsem nikdy neposlouchal a jejich tvorba šla úplně mimo mě. Hrátky s identitou a s absurditou ocení nejlépe zasvěcený fanoušek. Zároveň platí, že pro podobné projekty je nejúčinnější jen mírná nadsázka - poloha, kdy jen insider pozná, jestli jde o ironii. Proto na mě svého času oceňovaný Rok ďábla zdaleka nepůsobil tak dobře, jak jsem očekával - byl moc přestylizovaný. Tady nacházím pár skutečně dobrých nápadů, ale jako celek jenom za tři. Celkový dojem: 60 %, (10.10.2015)

Jednou mi kámoš u piva nadšeně popisoval dokument o Visacím zámku. To by samo o sobě nebylo nic zvláštního, jenže mluvil o jejich pobytu v Nepálu, o jejich slávě v Japonsku a dalších šílenostech. Sice se mi zdálo, že je to i na Visáče hodně ujetý, ale nechtěl jsem se ním hádat a část té přibarvenosti jsem přisuzoval značnému množství alkoholu v krvi. Když jsem si to druhý den pustil a uviděl jméno Petra Zelenky, tak už jsem byl doma, ale bavil jsem se o to víc. (11.03.2012)

Natočit v roce 1993 dokument o vývoji punkové skupiny do roku 2007 se dá nazvat slušným úletem. S hodnocením jsem čekal 15 let, abych se dozvěděl, jestli autor nepochybil. Dneska už vím, že takřka vše v dokumentu je pravda. Visací zámek skutečně zahájil "sametovou revoluci", stal se nejlepší světovou skupinou, recitace jejich textů v hodinách jazyka českého je dávno povinná a drobné odchylky připisuji pouze režisérově roztěkanosti při věštění z koule. Každý, kdo někdy nosil kohouta na hlavě nebo si trochu popřemýšlel o anarchii, by tohle měl vidět. (14.12.2008)