V jako Vendeta

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)

Škoda, že tento film je/byl často zneužívám k propagování anarchismu, když zas TAK moc anarchistický není. Wachowští podobně jako v Matrixu využili koncept vzbouření se proti kruté nadvládě, vytěžili z něj silné emoce utrpení, vybudovali dramatický vzestup k žádoucí katarzi a nakonec spláchli diváka mocným zážitkem a pocitem zadostiučinění. Jejich film je sice protipoliticky laděný, ale věřím, že v jádru se opravdu snaží jen podtrhnout důležitost pravdy a férového jednání napříč pomyslnými kastami společnosti. Scénář je napsán moc dobře (projevy V), ale tempo filmu se zdá nevyrovnané, má svá hluchá místa... 8/10 (22.01.2014)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

Comics neznám a tak nemůžu moc soudit kvalitu filmu v porovnání se svojí předlohou. Můžu to akorát zhodnotit jen jako film a ten se rozhodně vyvedl, sice né úplně na výbornou, ale moc k tomu neschází. Hned ze začátku je parádní akce zakončená výbuchem budovy za doprovodu předehry Čajkovského 1812, to byla fakt paráda a velkolepej nástup filmu V jako Vendeta, jenže potom se film ponoří do dialogů a vysvětlování co jak kde a proč, sice je to natolik dobře udělaný, že to nenudí, jenže od takovýho filmu jsem čekal víc než jen spoustu dialgů, čekal jsem mnohem víc akce. samozřejmě nějaké se ve filmu dočkáme, třeba pár zabití z pomsty, ale na to jak je skvělá je jí oprvadu málo. Naštěstí na konci se vše vynahradí. Takovou řežbu už jsem dlouho neviděl, pan V tam ty svoje nože opravdu využije. Co se týká herců, tak k nim žádnou výtku opravdu nemam, Hugo Weaving je v roli V skvělý, spíš tím jak mluví než samotným herectvím, protože s maskou na hlavě toho z hereckýho umu moc neukážete, ale jeho představení se Evi prostě nemělo chybu. U Natalie Portman obdivuju, že si nechala ostříhat svoje dlouhý vlasy, ale i tak vypadá výborně a herecky to zvládla velmi doře i když některý scény nebyly úplně stoprocetní. Docela mě ale nedchla atmosféra tyranie a útlaku, ta je myslim vystižena Jamsem McTeiguem velmi dobře. Nazávěr musim dodat, že debutující režisér McTeigue odvedl dobrou prácí a comicsu určitě ostudu neudělal. (23.04.2006)