V moci ďábla

Premňa najpsychotickejšia jazda za posledný rok. Je pravda, že tento žáner nie je u mňa na programe každý deň, no môžem povedať, že Jennifer Carpenter zahrala ,,najlepšie,, posadnutého človeka, akého je možné na plátne vidieť. Súdna časť v druhej polovici zabíja 5hviezdičkový dojem, no aj tak som bol svedkom nevšedného diela. (14.05.2009)

Tak předně bych chtěl upozornit, že tohle není žádný horor a ani jím být nechtěl, ale to jen tak pro informaci. Podstatné je, že byste letos v kinech marně hledali tak působivé psychodrama, jakým V moci ďábla rozhodně je. Od velice dobrého scénáře(moc se mi líbil několikrát použitý pohled z obou stran), přese výborné výkony(spolehlivá Liney či Wilkinson) až po precizně použitou Youngovu hudbu(která sice asi na samostatný poslech nijak extra nezaujme), ale ve filmu funguje dokonale a podporuje celkovou atmosféru filmu, u kterého mi běhal mráz po zádech déle, než bývá v současnosti u takových filmů obvyklé. Takže ještě jednou, V moci ďábla není horor(i když u toho budete sedět jak přikovaní). Jedná se "jen" o velice syrové a sugestivní soudní drama s nějakým tím bu bu flashbackem k tomu. A já ho můžu stoprocentně doporučit, protože tenhle film je na tuty to, čemu se říká "worth the money". (25.10.2005)

Slušné dávky pôsobivého mrazenia, na ktorých má - podobne ako v The Grudge - veľkú zásluhu hudobný skladateľ Christopher Young. Tieto veľmi dobre fungujúce elementy moderného hororu sú však pod nadvládou súdnej drámy, ktorá plače po inteligentnejšom a dôstojnejšom spracovaní. Tému, ktorá film povyšuje nad súčasný zástup priemerných hororov, využívajú tvorcovia iba povrchne, bez trefy do čierneho. V porovnaní s Friedkinovým Exorcistom iba prešumiteľná jednohubka. Obratne nakrútená, ale podľa priemerného scenára. (26.10.2005)

Nějaké třeskuté vygradování, řekněme blízké setkání "třetího druhu" tváří v tvář soudní stolici by bývalo vykoledovalo čtvrtou stár - při vzpomínce na Lauru Linney v Prvotním strachu se tahle asociace neodbytně vkrádala. Popis celé události byl ale zřejmě podřízen "skutečnosti" a tak se konec, na který jsem se třásla, nekonal. I tak nezbývá než říci: těbůh! (12.11.2006)

V rámci žánru dost netypický, dá se říct i originální, horor díky kombinaci klasického námětu posedlosti ďáblem se soudním dramatem, kdy autor scénáře a režisér provokativně v rámci soudního přelíčení pracují s variantou existence iracionálního nadpřirozeného zla v našem materiálním světě. Flashbacky, střih a hudba pomáhají vytvořit skutečně tísnivou atmosféru a výborné herecké obsazení pomohlo vytvořit nadstandarní žánrový snímek. Přiznám se, že s tou iracionální rovinou zasazenou do našeho moderního světa, kdy se film netváří jako stylizovaná hororová pohádka, ale jako příběh ze skutečnosti, jsem měl jako dítě osvícenectví a modernity trošku problém. Celkový dojem: 75 %. (18.04.2009)