Psí poslání

Příjemně a nenáročně plynoucí film, který pohladí po duši zejména majitele psů. A Dog's Purpose mimoto nabídne i plnou náruč klišé a "vyděračské", emocemi vybičované scény, avšak to filmu tváří v tvář jeho poklidnému tempu a finálnímu poselství rádi odpustíte. Za ty hluboké a upřímné psí oči to vážně stojí! „I had a purpose, I was needed again and again and again. With each new life I was learning a new lesson.“ (22.04.2017)

Môj najobľúbenejší film so zvieratami v hlavnej úlohe. Hravý, milý, vtipný, roztomilý, hrejivý, oslnivý, pekný, dojemný a bez zbytočného pátosu, s určitou dávkou predvídateľnosti, ktorá však vôbec nevadí, ba naopak ešte viac zmocňuje celkové pocity z filmu. Uvedomil som si taktiež, že sa k filmu strašne rád vraciam a zakaždým si ho dokážem užiť naplno, akoby som ho videl zase prvýkrát. A zakaždým plačem dojatím. Čo asi svedčí o tom, ako veľmi dôležitý pre mňa je. Ani neviem, čo ešte tak dlho rozpisujem, je to prosto a jednoducho krásny film. (12.11.2021)

Ano, byla to nehorázná citová vydíračka. Na ždímání divákových pocitů prakticky stavěl celý film. O kvalitní filmařině se zas tolik mluvit nedá. Neříkám, že to citové vydírání na mě nefungovalo. Ano, fungovalo, ale jen do jisté míry. Protože k závěru z toho začal být nekonečný, až skoro sci-fi snímek. ---spoiler--- Závěr, v podobě nekonečných vedlejších příběhů psích postav mi přišel hodně přes čáru. Bez toho by se celý film jistojistě obešel. Je krásné, že nám tvůrci chtěli ukázat reinkarnaci psů, ale tohle fakt né, pánové!---konec spoileru--- ___ (Cinestar, Hradec Králové) (23.04.2017)

Dnes jedu na psí vlně. Po debatě s kulykem o kožených pytlech, psech, psím žrádle a tak celkově o gastronomii, jsem se vrhla na tenhle roztomiloušký psí film o psech. Resp. je o duši psa, která se několikrát reinkarnovala. Chudák duše. Prožila si toho hodně. Tenhle příběh dojme hlavně ty, kteří někdy měli a milovali svého psího společníka a který jim jednou odešel do psího nebe. Jsem zvědavá, jak se narodím já v příštím životě. Jsem zvědavá, jestli se třeba nevyděsím pohledem na svého pindíka! (22.12.2017)

Lasseho Hallströma tak trochu podezírám, že je zakuklený romatik. Nemá potřebu diváka zabavit, jako spíš rozbrečet. Ty dojemné příběhy jsou ovšem tak líbivé, až jsou na hrně kýče. Rpzdělení do pěti příběhů by mohlo fungovat, ovšem neúměrné délka jednotlivých epizod tento nápad trošku shazuje. Nenabízí žádnou převratnou hloubku. Jako příběh pro deštivé odpoledne to nemusí být špatné, hlavně pro ty, co mají chuť si pobrečet. (16.02.2018)