Psí poslání

Ano, byla to nehorázná citová vydíračka. Na ždímání divákových pocitů prakticky stavěl celý film. O kvalitní filmařině se zas tolik mluvit nedá. Neříkám, že to citové vydírání na mě nefungovalo. Ano, fungovalo, ale jen do jisté míry. Protože k závěru z toho začal být nekonečný, až skoro sci-fi snímek. ---spoiler--- Závěr, v podobě nekonečných vedlejších příběhů psích postav mi přišel hodně přes čáru. Bez toho by se celý film jistojistě obešel. Je krásné, že nám tvůrci chtěli ukázat reinkarnaci psů, ale tohle fakt né, pánové!---konec spoileru--- ___ (Cinestar, Hradec Králové) (23.04.2017)

Několik vtipných scén z počátku filmu se v rozvleklém a ponudnělém citovém vydírání úplně ztratilo. 1) Čekal jsem hodně, dostal jsem málo. Moje chyba._____ 2) Ovšem ti pejskové stojí za podívání. Směsku beagla, německého ovčáka a teriéra následuje zlatý retrívr, pak německý ovčák, welšský korgi pembroke a na závěr je tu mix bernardýna a australského ovčáka._____ 3) Všiml jsem si pěkného 20letého Novozélanďana K. J. Apy (Keneti James Fitzgerald Apa), který hrál Etona v teenagerském věku._____ 4) Abyste si nemysleli, koho že máte doma. Toto jsou otázky, které se vašemu psímu miláčkovi honí hlavou: What is the meaning of life? Are we here for a reason? Is there a point to any of this? (05.01.2021)

Haf vrrr haf. Náš hafíček nám zvládne číst myšlenky, jen moc nedokáže pochopit, že se dva milenci při líbání zrovna nepřetahují o žrádlo. Začalo to Baileym, kterému je věnovaný největší prostor. Od štěněte, přes okamžité sblížení s malým chlapcem, až po ztrátu rodinné idyly a úraz, který zhatí mladíkovu fotbalovou kariéru, stipendium na univerzitě i vztah (docela nefunkční část snímku, včetně naroubovaného požáru). Němý přítel zatím stárne a chybí mu radost z pohybu, přesto ho čekají další minidobrodružství v tělech jiných plemen. Někdy je to fajn, jindy vůbec ne, každopádně právě špatné časy ho přivedou zpět tam, kde to před lety začalo. Švédská žánrová legenda Lasse Hallström má s podobnými rodinnými látkami zatraceně hodně zkušeností, ví dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus, kýč a emoce. Nebudu rýpat, proč nemluví i ostatní zvířata (nebo aspoň jiní psi), ani do scénáristických berliček či do nejasností převtělování, dotáhnu to slovy, že půvabná Britt Robertson znovu nezklamala a že já raději zvířata ve filmu ideálně ta lidi pojídající. (01.03.2018)

Film, který ti zcela záměrně a několikrát chce zlomit srdce pohledem do smutných korálkových očiček a s každým nádechem vlhkého čumáčku. Příběh o putující psí duši nabízí několik příběhů lidí, se kterými se postupně setkává, ale nakonec zůstane u příběhu prvního, který měl největší potenciál. Je to sladkobolný kýč, u kterého si milovníci psů od srdce zapláčou. OK, nazvala bych to ušlechtilý kýč a takové jsou občas potřeba, ale… SHRNUTÍ: … ups, já radši kočky! (27.03.2023)

Výkřiky o tom jak Lasse zase zabral šponu a dal vzniknout parádnímu filmovému kousku bych doporučil zase umlčet. Ono to totiž zrovna moc slavné není a nebýt hrozného Dear John, bylo by Psí Poslání u mě považováno za nejslabší podívanou tohoto režiséra. Svůj vysoký podíl na tom má příběh, kdy nám rejža vnutí ne jedno psí skonání, ale hned 3. Film je rozčleněn do dvou příběhů a 2 kraťasů, které působí spíše nevhodně, protože se nacházejí zhruba uprostřed a notně narušují vyprávění hlavního příběhu. Z herecké sestavy je na tom suveréně nejlíp retrívr, zbytek hraje ořežtužku a například z hereckého výkonu Ethanova tatínka, který se snaží hrát alkoholika, se dělá člověku poměrně zle. Shrnul bych to celé zhruba tím, že zdejší procenta zcela určitě nesedí a objektivně se film pohybuje někde na úrovni 55% (11.09.2017)