Letní bouře

Láska je láska...Dva nejlepší kamarádi z nichž jedem začíná cítit k tomu druhému víc než jen přátelství. Sympatický film o prvních láskách a hledání vlastní identity zasazený do prostředí tréninkového veslařského tábora, kde se postupně příchodem letní bouře vše vyhrotí...Přirozené herecké výkony hlavních představitelů Roberta Stadlobera a Kostji Ullmanna jsou hlavním kladem nadprůměrné komediální romance, která vkusně a s humorným nadhledem líčí trampoty s dospíváním a objevováním sebe sama. (10.01.2010)

V rámci současné německé kinematografie nepochybně výjimečné, ale rozhodně ne natolik, abychom skládali pocty na mezinárodních festivalech. Uvěřitelná je jen linie Tobiho coming outu, bohužel zabalená do tuctu nahodilých nesmyslů a ve výsledku se tříštící do nijakého závěru. Robert Stadlober sice není můj favorit, ale hrál dobře a koneckonců ta jeho kariéra taky někam směřuje, tak budiž. (17.03.2011)

Nejprve, než se pustím do hodnocení tohoto filmu, musím podotknout, že nemám vůbec nic proti filmům s homosexuální tématikou, ba naopak si je ráda i pustím. Německý snímek zavede diváky na soustředění veslařského oddílu, kde mají jednotlivé postavy možnost se plně projevit. Nemohu si pomoci, ale už od počátku mi film přišel trochu jako groteska, pokud takovýmto způsobem fungují různá sportovní soustředění, tak by mě nepřekvapilo, kdyby všechny závody prohrály. Jednotlivé scény na mě působily strašně prvoplánově, bez nápadu, člověk dokázal odhadnout, co přijde dále apod. Jako jediné pozitivum snímku hodnotím některé záběry kamery, které byly v několika okamžicích velmi povedené. (14.07.2011)

Poměrně lehce čitelný film pracující s modelovou situací. Mladý hlavní hrdina začíná vnímat svou probouzející se homosexuální orientaci a musí se rozhodnout jak s ní naloží. Karty jsou rozdány jasně: buď v sobě homosexualitu potlačí a neztratí žádnou z hodnot, které si jako spořádaný heterosexuál vybojoval (úspěch, uznání, nejlepší přítel, krásná dívka Anke) nebo poslechne svůj vnitřní hlas bez ohledu na společenské následky. Poměrně ožehavé téma je zabaleno do hávu teenagerovského filmu, čímž získává na bezprostřednosti a uvěřitelnosti. Za blížence tohoto díla lze označit Moodysonův film Fucking Amal (který ale pracuje s tematikou lesbickou). (19.02.2006)

Dobře no, původně jsem k filmu nechtěl psát nic, ale nakonec to ze sebe vydám. Taky bych chtěl upozornit, že proti homoušům vůbec nic nemám, ale ať mě kurva nenechaj koukat na takový zběsilosti, co se v tomhle filmu dějou. Celkově si myslim, že tenhle film chtěl zapůsobit, tak tam fouknul nějakou citovější vložku, aby to mělo grády a film získal ceny na festivalu v Cannes, kde z toho budou unešení. Ono je přece pořád daleko umělečtější natočit perfektní rozjezd s jedním klukem, co ví co chce, a s druhým klukem, co neví co chce a experimentuje, než nechat před plátnem rozstřelit na maděru čtyřnohýho krasavečka se srstí jak nejlepší kabát u Louise Vuittona. Člověk si řekne. Jo, nechutný, ale má to něco do sebe. Ten herec totiž předvádí neskutečný věci. Kdo že to je? Robert Stadlober? Taková oběť pro film? To se skutečně nevidí každej den. To i zmagořit během filmu je málo, co tenhle kluk předvedl a minimálně za to si zaslouží obrovskou poklonu. Film sám o sobě je každopádně o životě a jelikož jsem na něj koukat nechtěl, tak ho výsledně i zkritizuju. Nemějte mi to za zlý, ale prostě tohle nedostane víc, jak dvě hvězdičky. (05.01.2011)