Bratři

Realistický vzhled napomáhá především emocionálně vypjatým scénám. Budete zděšeni u brutálního zmlácení vojáka, budete cítit nenávist i soucit zároveň u vyšinutého maniakálního výstupu Thomsena, zamrazí vás při scéně švagra a švagrové, kteří jsou jen pár centimetrů od sebe a chtějí, ale také nechtějí se políbit. Takové "srdíčko" americké verzi, která je bohužel celkem zapomenutelná, chybělo. Po dánských Bratrech prostě nejde jen tak vypnout a tvářit se, že všechno je v pořádku. (26.02.2011)

Místy hodně nepříjemná lekce přirozenosti.. Pokud jsem americké verzi (2009) vyčítal uhlazenost a absenci odvahy, tak tady je vše dávkované poměrně s rozvahou a hlavně pořádným realismem. Postdogmatický dánský zástupce představuje dva bratry, Michaela a Jannika. Ten poté, co je jeho milovaný bratr prohlášen během blízkovýchodní mise za mrtvého, dostává příležitost dokázat, že je schopen změnit se k lepšímu, a nebýt brán jen jako nezodpovědný rváč a vymetač barů. Chopí se role toho, jenž se musí o Michaelovu rodinu (sympatická manželka a dvě rozkošné dcerky) postarat. Takže občas něco přitluče.. anebo někoho políbí.. jenže válka si bere jen některé oběti. Ruční kamera je v permanentním pohybu, příznačné je i začernání okrajů, což diváka nutí soustředit se na to podstatné, co se děje ve středu plátna. Susanne Bier pumpuje do každé druhé scény výtečné nápady a od prvních záběrů skvostně buduje atmosféru. Divákovi nedává vydechnout ani herecká práce. Trojice hlavních představitelů naplno využívá výborný scénář, který jejich postavám vtisknul neuvěřitelný ranec přirozenosti. Asi každý bude znát hlavně dánskou krásku Connie Nielsen (Gladiátor), jejíž vnitřní síla je z plátna cítit. Pár chyb jsem přesto našel, hlavní byla ale v tom, že jsem remake viděl dřív, než originál a byl jsem do jisté míry ovlivněn tím, že mě máloco překvapilo!! Moje chyba.. (17.11.2010)

Naturalisticky podaný příběh, během některých scén Vás doslova mrazí. Otázka, co vše jsme schopni učinit pro záchranu života je zde pojata z velmi stinné stránky lidských vlastností. Navíc zde vidíme, že nejen činy , ale především naše myšlení je vlastně naším zabijákem. Jediné co mně na filmu vadilo bylo chvílema nedostatečné vyjádření pocitů- herci občas působili až moc odtažitě. (22.12.2009)

Koukám zase další evropský film, který Amerika ukradla pro svou verzi a tu originální zadupala do země jak výkony, tak výnosy. Ku_va práce Proč?! Zajímalo by mě, kolik je ještě takových filmů, scénářů, nápadů provedení, které USA či jazykem přivlastněná Anglie potajnu znásilnila a exhibovala ve svém podání se svými obligátními herci. Jakoby evropská kamera, herecký výkon nebo prostředí mělo prašivinu. Amíci se prostě odmítaj koukat na neznámé tváře v dabingu, natož číst titulky a poslouchat cizí jazyk. Mě se ale taky nelíbil ksicht Daniela Craiga v přecucu "Muži, kteří nenávidí ženy" a dost mě mrzí, že zase společnost jak bezduchá ovce bude tuto verzi povyšovat, ačkoli originál, který šokoval dlouhou dobu předtím celý svět, je jen jeden, nenahraditéný, a to včetně svých představitelů. (03.04.2015)

Brierovej najrozporuplnejší film z tých, ktoré som videl (Otvorené srdcia, Po svadbe). Tvári sa príliš realisticky, je ale životne nepravdepodobný a autorsky málo rafinovaný, resp. príliš predvídateľný. Tak extrémne sitiuácie, ako nám predkladá Brierová, nemožu vedľa seba kompatibilne fungovať a vzbudzujú v divákovi len nepochopenie a zmätok. Najzaujímavejším preto ostáva Sárina ambivalentnosť (Connie Nielsen) - charakterová potažmo i herecká, ktorá je (i) z týchto dovodov najväčším pozitívom filmu..ako píše marigold: niekde medzi dogmatickým naturalizmom a klasickou melodrámou.. (20.02.2010)