Francouzská spojka II

Mně se Dopadení líbí skoro stejně jako Štvanice a to ze dvou důvodů. Jednak to je část filmu, kdy je Pepek na drogách. Odpuzující a nezapomenutelné, jen se koukněte jak to zahrál. Pak scény kdy chodí po Marseille, nikdo mu nerozumí a on jim pořád mele svou.(Idiotské je, že v dabingu mluví Francouzi také česky a přesto jim nerozumí.). A pak strohý závěr ("Hej, Charniere!") (08.11.2003)

Hamburgerový Pepek Doyle se nejdřív ve Francii vyrovnává s kulturními rozdíly, poté projde nedobrovolnou odvykací kúrou (Gene při ní válí, i když mluví o baseballu), vyderatizuje plamenem doupě krys a nakonec po tom všem předvede, že i s fyzickou únavou a abstinenčním třesem dokáže v pravou chvíli ukrotit svůj Smith & Wesson Model 36.. Pokračování stojící na pilířích nečistý Hackman, špinavá Marseille, intenzivní okamžiky detoxu a Frankenheimerův smysl pro neučesanost určitě neudělalo kultovní jedničce ostudu. (17.12.2018)

Skvělé pokračování legendárního kriminálního trháku Francouzská spojka. V hlavní roli komisaře Pepka Doyla opět Gene Hackman. Režie se tentokrát ujal John Frankenheimer a myslím, že se mu jeho dílo velice povedlo. Scénář opět velice dobrý se skvělými hláškami. Kamera jako v prvním díle výtečná. Hudba jako v prvním díle nic moc, střih a zvuk dobré. Kromě hlavního Gena Hackmana se ve filmu objevil opět skvělý Fernando Rey v roli zločince Charniera. Nejlepší scéna je podle mě scéna finální. U mě čtyři krásné hvězdičky. (25.03.2017)

Tak mně tahle spojka přišla lepší než ta předchozí. (Závratný úspěch v tom, ale nehledejte.)Přišla mi koukatelnější snad hlavně proto, že se odehrávala na atraktivnějším místě. I ten Hackman se mi zde docela líbil. Více akce a snad byla i lépe natočena. Sem tam byl film k mému překvapení i trošku vtipný. V červených číslech je však film z jednoho prostého důvodu - moc lidí ho nevidělo. Já hodnotím lepší 1*. (29.12.2011)

Najzábavnejšie na tomto filme je, ako sa Gene Hackman v dokonalej paródií na Američana vo Francúzsku motá po meste, nikomu nerozumie, nikto nerozumie jemu a až dostatočná miera starého dobrého kamaráta alkoholu ho zblíži s domácimi, hoci dievčatá naďalej nechápu, čo si ten šašo v havajskej košeli od svojho pokusu o komunikáciu sľubuje. Ešte lepšiu príležitosť na herecký koncert mu však prinesú kapánek tuhšie substancie a človek len žasne nad tým, akú rafinovanú a užitočnú pomstu svojmu protivníkovi pripravia priekupníci. Také veci v dnešných filmoch len tak nenájdeme, každého zlosyna stačí trošku postrašiť a radšej hneď vystrieľa polku mesta. Ako často hovorievajú drsní filmoví profíci, zabíjať je ľahké... - hlavne pre neschopných filmových scenáristov. (17.12.2011)