Režie:
William FriedkinScénář:
Ernest TidymanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Don EllisHrají:
Gene Hackman, Fernando Rey, Roy Scheider, Tony Lo Bianco, Marcel Bozzuffi, Bill Hickman, Frédéric de Pasquale, Harold Gary, Eddie Egan, Benny Marino (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Dvojice nesmlouvavých detektivů na stopě velké zásilky heroinu. Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy „Pepek“ Doyle (Gene Hackman) a Buddy Russo (Roy Scheider) se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera (Fernando Rey). Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu... Francouzská spojka vyniká především svým realistickým pojetím, natáčení probíhalo v autentickém prostředí špinavých newyorských ulic snímaných ruční kamerou a kontaktním zvukem. Snímek je proslulý několika akčními pasážemi, mezi ty nejslavnější určitě patří scéna policejního zátahu, během něhož dojde k automobilové honičce s nadzemní dráhou metra a závěrečná přestřelka s nepředvídatelným vyústěním. Napínavou atmosféru navíc umocňují precizní herecké výkony, které přesně vystihují charakter postav. Svou životní roli zde ztvárnil Gene Hackman, který byl za roli neústupného policisty oceněn Oscarem za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (385)
Tady jde jednoznačně prokázat, že americká tvorba minulého století, hlavně pak sedmdesátých let, je ta nejlepší z celého amerického filmového trhu....naprosto geniální hudba doplněná skvělými výkony oblíbence Hackmana a Scheidera...jak říkám, sedmdesátá a osmdesátá léta v Americe a Francii, potažmo i Itálii, znamenala "Zlatou tvorbu" v kinematografii..... a naprostý svobodný rozvoj filmového umění... ! ()
Vzpomněl jsem si, že už je to delší dobu, co jsem naposledy zhlédl nějaký ten film. Francouzská spojka mi přišla jako vhodná volba, a to vůbec nevím proč. Dovolím si začít tím, co se mi na filmu líbilo, neboť tady budeme rychle hotoví. Kdo film viděl, tak hádá správně, že to byl ten závod napříč městem auto vs. nadzemka. Tak a teď stojím před dvěmi možnostmi, jak ocenit zbytek. Mohu tu teď na 5 řádcích rozepsat, co všechno se mi vlastně na filmu nelíbilo a co všechno mi přišlo více než zastaralé, a nebo mohu prostě jednou větou napsat, že se mi nelíbil zbytek. Bystřejší z vás správně hádají, že jsem si vybral tu první možnost. Nuže, do fanklubu Gene Hackmana jsem nikdy nepatřil, nepatřím a patřit asi nikdy nebudu. Přesto tomuto chlapíkovi přeji dlouhý a pestrý zbytek života. Film je hrozně a zbytečně natahaný. Honička městem, kde dva chlapíci utíkají je divákovi zprostředkovaná stylem, že vám režisér několikrát ukáže každého z nich, snad abyste měli dokonalou představu zda jim stále stačí síly + pár záběrů společných, kde vám je umožněno překontrolovat jejich rozestupy. Myslím, že nemá cenu vás vodit i nadále za nos a přiznat vám, že zdejší fámy, že film za 40 let nezestárl jsou založené na lžích. 40 let je prostě dlouhá doba, za kterou dovede zestárnout film každý. Děj je velmi přímočarý a je vlatně napsán ve zdejším obsahu. Dovolil bych si to doplnit, že boj probíhá stylem, že detektivové buď někoho sledují, někoho honí a nebo někoho šikanují. Málem bych snad zapomněl, že su tu i cca 3× střílí. Tudíž hádáte správně. Film je velmi pestrý. Takže se slzou na víčku si stále myslím, že ten odpad tady není úplně mimo. A hurá na druhý díl. ()
Friedkin natáčel ruční kamerou a zkoušel různé režijní fígle, aby docílil co největší míry autenticity a to se mu podařilo v míře vrchovaté. Gene Hackman ve své první velké roli chlapáckýho poldy a těžkýho frajera na sebe výrazně upozornil, jeho automobilová honička s nadzemkou je nezapomenutelná. Svého času překvapivý a zasloužený Oscar za nejlepší film. ()
Přesně ta správná 70´s kriminálka, jak jsem čekal. Ze začátku má sice Friedkin malinko problémy s tempem a úvod se tak bohužel malinko vleče. Poté už ovšem servíruje jednu výbornou scénu za druhou a pronásledování vlaku zaslouženě patří k památným scénám žánru. Nechápu, jak se mi tahle klasika mohla tak dlouho vyhýbat. ()
Moc příjemné překvápko, za jedno mám ráda drsné chlapácké jízdy a tohle byla jízda luxusní, za druhé se mi zamlouvá, když mě tvůrce převeze, já udělám v závěru kotrmelec a tiše si pro sebe řeknu "a do řiti!". Rovněž kvituji, že soupeřící strany - chlapi z protidrogového vs. obchodníci s heroinem - jsou rovnocenní protivníci, ani z jedné strany nedělá pitomce, přitom ani dokonalé bytosti. Také oceňuji skutečnost, že snaha o přiblížení vyšetřování těch kriminálních živlů na mě působila věrohodně, hodiny čekání na chodníku, mrznutí v zimě, noci strávené v autě, mravenčí práce, obrovská trpělivost a v neposlední řadě buldočí zápal. No a zcela pochopitelně chválím herecké osazenstvo, zejména tedy Gene Hackman a Fernando Rey, výborná volba, k tomu nemohu nezmínit bezchybně houstnoucí atmosféru a zrychlující se tempo, valí se to jak expres. Takže suma sumárum za plný počet bez mrknutí. ()
Galerie (86)
Zajímavosti (43)
- Francouzská poznávací značka vozu Lincoln Mk III z roku 1971, který byl ve filmu použit k pašování heroinu, je 18 LU 13. Reálné vozidlo mělo značku 18 LU 75. Poslední dvojčíslí francouzských značek značí okrsky: 13 je pro Marseille a 75 pro Paříž. Tvůrci filmu číslo nejspíš změnili kvůli věrohodnosti. Gang ve filmu totiž sídlí v Marseille, nikoliv v Paříži. (Adrai)
- Egan, policajt, ktorý bol inšpiráciou pre rolu Jimmyho Doyla (Gene Hackman), sa Friedkinovi predstavil veľmi svojsky: „Chľastám pivo, chrápem s kurvami a rozbíjam hajzlom palice“. Vo filme sú jeho jazyk, postoje, typické rutiny i všetky zážitky, s výnimkou automobilovej naháňačky. (marlon)
- Ve scéně, kdy vyložené auto odjíždí z přístavu, si můžeme všimnout rozestavené věže Světového obchodního centra, které bylo otevřené o dva roky později. (Adrai)
Reklama