Cesta hlubokým lesem

Na Letné stojí pomník velikánskej, na špagátě mrská se Ruda Slánskej... a příběh z oněch časů, který - jak správně poznamenává Cushing - jindy vzniknout snad ani nemohl, protože o deset let dřív to bylo nemyslitelné, o deset nebo dvacet let později zrovna tak a o třicet a víc let později to už nikoho nezajímalo. Jenže i když můžeme popřít svou minulost, nemůžeme uniknout důsledkům takového jednání. I o tom je tenhle neprávem pozapomenutý snímek, do kterého i to kritizované ne/herectví zavčasu emigrovavšího M. Fašunga padne jak komunismus do pr...opadliště dějin. Ovšem při pohledu na volební výsledky se chce spíš povzdechnout, že jistou rudou kapitolu svých dějin z toho propadliště taháme a každý ví, že kdo se z minulosti nepoučí, je odsouzen si ji zopáknout. A dovolím si pochybovat o tom, že opakovaní je vždy matkou moudrosti, protože někdy je zatraceně tvrdou macechou těch ostatních... (21.10.2012)

"Tak ať mě někdo řekne, kde jsem udělal chybu. Kde?" Tuhle  otázku si klade na konci tohoto filmu o kolektivizaci ve venkově nejen stranický funkcionář Rudla, ale i jeho autoři (tj. zejména scenárista Dietl a režisér Skalský). Kde se stala chyba, že se komunisté rozhodli jít někdy i přes mrtvoly a že nebylo výjimky ani to, že revoluce začne "požírat své vlastní děti"? Film se na tuto otázku snaží zodpovědět příběhem dvou přátel "na život a na smrt", kterým do toho jejich přátelství vstoupila láska jednoho z nich k dceři "kulaka". To závěrečné vyústění filmu bylo hodně smutné, určitě ale i silné. Přesto je škoda, že vedle Jana Kačera se v roli druhého z kamarádů neobjevil někdo herecky výraznější. Jinak je ten film (svou výpovědí i hereckými výkony jiných protagonistů - Prachař či Drahokoupilová)) mohl u mě aspirovat i na plný počet hvězdiček.     . (17.02.2024)

Za pravdivost, za syrovost, za herecké výkony (Kromě M.Fašunga ...kam vůbec zmizel tento herec-ne herec ?).................. Myslím že ho Skalský obsadil pro tu naivitu oblastního herce............... O tom jak komančové postavili ve vesnicích lidi proti sobě....v zájmu takzvaného vytváření JZD (jede zloděj dědinou)............myslím že dosud se vztahy mezi lidmi na vesnicích z těchto zločinů a křivd nevzpamatovali.............. nechápu, jak mohl takto pravdivý film vzniknout v r.1963.................. 100 % (07.05.2009)

Naturalistické dílo nebývalé psychologické hloubky věrohodně prezentuje svár vnitřní pravdy a poznání člověka s jeho politickou deformací (zvnitřněním vnější, falešné ideje politické). Život proměněný v službu cizí myšlence se zákonitě obrací proti člověku. Z lidstva se stává masa, z níž se scelují ostré hrany nových světů. Stejně pomíjivých jako jsou těla, která je utvářejí. Velmi moudře tento snímek nepojednává o sporu dvou politických koncepcí, v němž by se potýkaly právě jen ideje, byť zosobněné lidmi, ale o válce duší. Závěrečný obraz Rudolfovy vnitřní rezignace je dokonalým výrazem smutku z tohoto poznání a současně i předtuchy podobného osudu, jaký stihl Cyrila. (06.02.2010)

Nedejte se odradit neznámým jménem režiséra, tohle je politický thriller par excellence. Na téma kolektivizace jsem už viděl Krejčíkovu Fronu: to byla obyčejná agitka z 50.let. Tohle je ale prvotřídní věc, jaká se jen tak nevidí (i v mezinárodním srovnání). Zabírání majetku sedlákům se zdařile věnují ještě další filmy, ale to jsou trochu jiné žánry: Noc nevěsty je balada, Smuteční slavnost je mezilidské drama, Všichni dobří rodáci je sága o životě na vesnici. A pro úplnost ještě přidám na hlavu postavený thriller o statkářích-záškodnících: Cesty mužů. (03.03.2010)