Chartúm

Výtečně to skrze zákulisní kutí piklů "kterak intervenovat, oficiálně nezasáhnout a především neztratit před světem tvář" zachycuje sled událostí předcházejících pádu Chartúmu i jedné z vůbec nejzajímavějších osobností britských koloniálních dějin. V těchto aspektech problém není, ba naopak jsou spolu s kamerou největšími klady. Problém ovšem již je, že to celé do značné míry staví na vztahu dvou stran téže mince; dvou kromobyčejných mužů určujících osudy (nejen) Súdánu, kdy oba svými postoji i jednáním zarytě vycházejí ze své pevně zakořeněné rozdílné víry, která je definuje do morku kostí. A tento i dnes (či právě dnes) zajímavý konflikt „křesťan versus muslim“ je zcela zabit nešťastným pojetím samozvaného Mahdího. Kvůli Olivierově vytíženosti má ve filmu jen několik málo scén dotáčených ve studiích v Anglii a nikoli na lokacích v Egyptě jako zbytek filmu, což samo o sobě značně bije do očí. Druhá věc je, že respekt budící vůdce lidu je zde jakože africky šišlavý zamouřený běloch jako poleno, třetí pak že Olivierovi zapomněli/báli se říci, že není na divadle čili teatrálně deklamuje zatímco ostatní „normálně“ hrají a v neposlední řadě je scén s ním stejně tak pomálu, že to naprosto neodpovídá prostoru, který mu scénář předepsal. A tak se o něm sice mluví bezmála v každém dialogu, ale bez něj na plátně. Chvílemi to působí vyloženě směšně a skoro až jako Hamlet od Cimrmana „kdyby tu teď Mahdí byl, řekl by vám…“ Škoda toho, protože s důstojněji pojatým Mahdím mohl být Chartúm ještě o řád lepším filmem. I tak je ovšem působivým a zajímavým historickým snímkem, o tom žádná. (30.06.2015)

Při sedminásobné přesile to asi jinak dopadnout nemohlo. Zajímavá ta Evropa, jak často zběsile útočí na ty, kteří ji nijak neohrožují, zatímco k boji s těmi, co už jdou a pobíjejí, se nechce odhodlat. Klasický historický velkofilm zlaté éry, velké hvězdy sošně stojí (nebo sedí ve stanu, jak je to u problematického podání Mahdího) a pronášejí velké věty a divák si lebedí, jací že to tehdy žili muži dbalí cti, kteří by se určitě pro princip vzdali i kafrového dřeva. Film pro velké plátno, natočený v době, kdy kina měla šatny a jejich návštěva byla ještě společenskou událostí. Tomu odpovídá i jeho celkové ladění. (12.09.2016)

Nehovorím, že sa kinematografický internacionalizmus do vojnového historického filmu nehodí. Avšak Chartúm je tak neosobne natočený, jeho postavy hovoria tak zjednodušujúco, že vlastne nevedú dialógy, ale prihovárajú sa publiku, aby to pochopilo všetky dobové súvislosti ako z dokumentu. Bitky sú vzhľadom nato, že sú ešte točené s reálnymi hercami prirodzené, ale stále tu nie je cítiť to neznesiteľné horko z okolitej púšte. Heston je ťahúňom filmu, ale nepôsobí až tak dominantne plátnu, ako v Benovi Hurovi alebo 10 Prikázaniach. Triumfom mali byť jeho konfrontácie s Olivierom, lenže ja sa domnievam, že jeho obsadenie bolo miernou chybou, jeho maska je totiž tak trochu na smiech. Po toľkej kritike ale treba uznať, že kvôli bitkám, neotrepanej látke (trocha histórie nikdy neuškodí, najmä, ak ste o tomto konflikte nikdy nepočuli), exotickému prostrediu a Hestonovi stojí film za pozretie. No a je dôkazom, že história sa stále opakuje. To je myslím jeho najväčší klad. (02.08.2014)

Jo, jo Svet je v neustalom pohybe a nezastavi sa. Taxa v 80. rokoh v Sudane dali p do pohybu armady Muhammada Ahmada, proti ktoremu stoji britsky generál William E. Gladstone. Vyborny film o vojnovych pripravach, bitke, popretkavany perfektnymi dialogmi. Hlavnymi hviezdami tu boli Charlton heston a Laurence Olivier. Sudanske prasne cesty su ppre mna fascinujuce, fascinujuca je aj reziserska praca Basil Deardena. Dearden sa ukazal ako schopny filmar, tou zbuznelou homoromantikou Obet 1961 ma presvedcil akurat o tom, ze koketuje s uchylarnami. Fakt, takychto filmov prosim viac, a chcem coraz menej a menej dementalnych picoid pre vystudovane filmove teoretiky -elitare ako bola napriklad Holy Motors. 89 % (09.01.2018)

Trochu mi to pripomenulo Kingdom of Heaven. Viac ako o bitky tu ide o pozadie konfliktu. Takže sa tu riešia rôzne pikle kto komu a za akých okolností pomôže atď. Paradoxne ale príliš do hĺbky to v tomto smere nejde a to či padne Chartúm mi bolo viacmenej jedno pretože jeho obyvatelia tu sú len anonymní štatisti vo veľkolepých hromadných scénach. Hlavný hrdina je podobný zarputilec ako zloduch a líšia sa len hodnotami kvôli ktorým sú ochotní bojovať. Takže vo výsledku to po dramatickej stránke príliš nefunguje. Ale vďaka veľkolepej výprave a niekoľkým solídnym bitkám to za jedno pozretie stojí. 6/10. (12.03.2022)