The Omega Man

Začátek pozvolného úpadku kdysi velkého herce ve vážně míněné sci-fi, která se díky fušerské režii stává parodiíí sebe samou. Heston tu je jenom proto, aby mohl pobíhat s obnaženou chlupatou hrudí, zlí nakažení budí hrůzu bílými parukami, bílými kontaktními čočkami a tvářemi pomazanými pudrem. Budete se smát nad zhovadilostí scenáře a žasnout nad nemotorně natočeným akčními scénámi s jasně viditelnými kaskadérskými náhradníky. I Bert I. Gordon by to natočil lépe. Sagala do gulagu, Douglase do psychiatrické léčebny! (31.12.2016)

Po Já, legendě jsem se koukl i na tohle aje zajímavé pozorovat, v jakých bodech se adaptace stejné literární předlohy schází a v jakých se naopak rozchází. Úvodní jízda s autem je kupříkladu HOOODNĚ podobná. Ve prospěch Omega Mana mluví jednoznačně zajímavé černohumorné odlehčení, které ale ke konci jde do kopru, zabíjí ho naopak naprosto nezvládnutí nakažení. Nejenomže to nějak postrádá logiku (Na co se teda sakra umírá), ale vypadají směšně a naivně a neustále blbě žvaní. Jinak je to ale velmi zajímavá raritka, člověk má aspoň porovnání, jak se točilo postapokalypické sci-fi v sedmdesátých letech :) (05.01.2008)

Je to už dávno, co jsem viděl film I Am Legend (2007) s Willem Smithem. Stejnojmennou knihu od Richarda Mathesona jsem nikdy nečetl, stejně jako jsem dosud neviděl původní film The Last Man on Earth z roku 1964. Takže nemůžu moc srovnávat. I Am Legend se mi však docela líbilo a tak jsem chtěl dát šanci i jejímu předchůdci. Tentokrát jde však spíše o čistokrevné scifi, ze kterého hororová atmosféra moc cítit nebyla. Tím však nechci říci, že by šlo o vyloženě špatný film. Jen mi tu chyběly zombie - (jenž jinak vůbec nemusím), které zde byly nahrazeny lidmi v kápích s moukou na ksichtu. A to vážně moc velká výhra nebyla. Navíc jsem se cítil lehce ochuzen i pořádnou atmosféru, která mnohdy doslova stagnovala. Náznaky napětí tu fungovali snad jen ve chvílích, kdy vědec musel bojovat se společenstvím. I tak šlo spíše o přehlídku akčních scén, které však trpěly nedostatkem důvtipu. Bohužel musím souhlasit i s tvrzením, že zvolená hudba filmu spíše ublížila, nežli by jej pozvedla na výší úroveň. Největší problém jsem však měl s důvěryhodností postapokalyptického světa. Tvůrcům se moc nepodařilo zakrýt všechny nedostatky, kterých tu byla spousta. Již v úvodní projížďce lze spatřit normální provoz na silnici (dálnici) za hlavním hrdinou, či chodící lidé. Ani samotný scénář se pak nevyvaroval zbytečným chybám a hlavně mi přišlo, že množství scén – situací bylo nedotažených do konce, či naprosto zbytečných. I ten samotný závěr rozhodně nepatřil mezi vydařené. Podobně bych se mohl vyjádřit i k dialogům.50% (04.02.2015)

Každý, kdo kritizuje I am legend s Willem Smithem, by měl shlédnout tuto předešlou adaptaci stejné knihy. Charles Heston hraje doktora Roberta Nevillea, který je nesympatický a v úplně jiné pozici než by divák čekal. On není poslední, ale ten jediný, kdo nepřijal "novou víru", kterou uznávají všichni nakažení, kteří se ho jako osamělého vlka snaží ukecat k smrti. Film béčkového ražení, ve kterém se hodně střílí a vše je vám ukradené. Postavy jsou nezajímavé a prázdné a i ti, kteří ztratili poslední zbytky inteligence dokáží pronášet sálo dlouhé dialogy. Opravdu špatný film. Nikdy více. (10.02.2008)

The Omega Man se mohl stát velkou modlou postapokalyptického sci-fi thrilleru. To by ovšem nesměl být tak strašně špatně zrežírovaný a "obdařený" hudbou, která se k jednotlivým scénám hodí asi jako šlehačka k utopencovi. Heston sice má charisma, které dokáže utáhnout celý film, ale co je to platné, když Sagal zoufale nezvládá akci (možná nejvíc mě to mrzelo v případě úprku na motorce) a atmosféru jako by snad ani neměl sebemenší zájem jakkoliv budovat (ukazovaní záporáckých kapucínů po celou dobu v celé jejich vizuální i intelektuální "kráse", namísto mnohem efektivnějšího užití pouhých náznaků, tomu ubírá spoustu potencionálního napětí a tajemna). Výsledkem je tudíž místo hutné ponuré podívané jakási nesourodá bizarní taškařice, jejíž celkovou nepovedenost skvěle stvrzuje příkladně připitomělé finále. Materiál jako stvořený k parodování (viz jeden můj oblíbený simpsonovský čarodějnický speciál). 40 % (04.01.2017)