외출
April Snow
Obsahy(1)
In-su pracuje v koncertní hale, kde instaluje vybavení na hudební vystoupení. Jednoho dne je však zastižen nepříjemnou zprávou. Jeho manželka se stala obětí dopravní nehody. Jenže v autě nebyla sama a tak se In-su před operačním sálem v nemocnici setkává s manželkou druhé oběti. Zprvu se zdá, že šlo jen o služební cestu, ale po přečtení manželčiných zpráv v mobilu a informací z jejího pracoviště dostává In-su jasnou představu o tom, co doopravdy jeho žena v autě ten den dělala. Aby zjistil víc, pokouší se navázat bližší kontakt s manželkou druhé oběti. (EMIA)
(více)Recenze (56)
Keď katastrofa spája. Južná Kórea je pre mňa semeniskom výborných krimi thrillerov a streštených romantických komédií. Preto je pre mňa veľkým prekvapením, že April Snow je spravený z neuveriteľným jemnocitom. Ten nielenže sa nesnaží citovo vydierať diváka. Ale snaží sa zvnútorniť emócie hlavných hrdinov a všetky ich pocity a obavy vyjadriť pomocou obrazu a drobných potešení, ktoré dokážu vo svojej tragickej situácií nájsť. Nechcem to prirovnávať k niečomu meditatívnemu ani k ničomu realistickému. Pretože film má v sebe nádych rozprávkovosti a tiež určitej zádumčivosti. Ale hlavne koniec a sledovanie počasia na mňa pôsobí príjemnou katarziou. Film, ktorý možno nedramatizuje, nesnaží sa byť zvláštny, nový alebo prevratný. Ale pekný vo svojej čistote. Mnohý by povedali, že z neho sála chlad, ale potom sa prichytíte pri tom, že je to už niekoľko dní a vám stále po rozume behajú konkrétne scény. Nie dokonalé, ale veľmi, veľmi príjemné. ()
Podobnú tému ako Oechul sa snažil kedysi zobraziť aj Sydney Pollack so svojím Random Hearts. Dvaja neznámi ľudia sa stretávajú v nemocnici, lebo sa dozvedajú, že jeho maželka a jej manžel boli spolu v aute, mali nehodu a obaja momentálne ležia v kóme, aby nakoniec zistili, že boli milencami. Naviac medzi všetkým tým zármutkom a bolestivou nevedomosťou "prečo" začnú aj oni k sebe niečo cítiť... Kým Pollackov počin trpel snáď všetkými chorobami, akými môže melodráma trpieť (bol neschopný z človeka vydolovať akékoľvek emócie či aspoň sympatie k ústrednej dvojici, herci boli toporní a scenárista sa takisto nezaskvel), Jin-ho Hur pristupuje k látke s pre Kórejcov typickou nežnosťou a pod jeho rukami vzniká krehký, láskyplný, ale neuveriteľne bolestivý a smutný "skutočný" príbeh. 10/10 ()
Všechny ty nádherné momenty byly tak jemné, citlivé a křehké, že jsem tajila dech, abych neporušila tu krásnou atmosféru lásky. Přišla tak nečekaně v té nejneuvěřitelnější chvíli jejich života, zrozená v bolesti jejich duší. A já budu jen tiše doufat, že ať se bude dít cokoliv....to krásné, vzácné a kouzelné co tu mezi nimi vzniklo si nenechají nikdy vzít.... ()
Tenhle film se snaží vyjádřit většinu emocí mlčením. Někdy se mi zdálo, že záběry jsou zbytečně zdlouhavé a že pár slov navíc by neuškodilo. Jak je ale člověku po tom, co ho v životě potkají hned dvě velké rány za sebou. Jen pomyšlení nad tím, že se něco takového může stát, je nepopsatelné. Do chování hlavních hrdinů jsem se ale moc vžít nedokázala. A to ani přesto, že hrdinku hrála úžasná Ye-jin Son. 3,5* ()
Komorní drama, které je komorní až přespříliš. Dlouhé záběry na statické interiéry, mlčící postavy (ano, sice zmýtané vnitřními emocionálními bouřemi nepředstavitelných rozměrů, ale pro vnější svět a oko diváka opravdu jen mlčící), skromná hudba (pro korejský film tradičně kvalitní) a minimum vedlejších postav, které do dění více méně vůbec nezasahují. April Snow je už na mou křehkou část osobnosti trošku přespříliš. Prostě zamířil přímo do té cynické pětiny a pronudil mě až do závěrečných titulků. Jasně, námět je to zdrcující a zajímavý, ale ony se ty ztrápené obličeje prostě časem okoukají a nic jiného ve filmu vlastně není. Třeba by pomohli jiní herci nebo jiný styl vyprávění, ale tak jak to lěží a běží, tak jde o jen o nudný "depkotvořič" s klasicky se vyvíjející romantickou linkou. [srpen 2006] ()
Reklama