Malý Manhattan

Příjemné překvapení. Pohodový film o dětském zamilování, který je něčím víc, než jen obyčejným filmem. Je příběhem jednoho chlapce, který si napřed myslí, že každá holka má svrab a od holek se drží dál, ale při karate se postupně seznamuje se sympatickou dívkou, od které se postupně zamilovává. Do toho jsou zde krásné scenérie Manhattanu. Prostě nádherná, snad i tak trochu nostalgická podívaná nejen pro děti, ale i pro dospělé a vůbec pro každého, kdo v dětství prožil nebo prožívá svou první lásku a chce si připomenout, jaké to vlastně bylo. Dějově je to dobře zvládnutý film, který má jen touhu vyprávět a nikterak netlačí na pilu, prostě vyprávění plyne a plyne a vše je v něm jaksi přirozené, prostě jako bychom opravdu sledovali reálný příběh, který se právě teď odehrává. Film je ale výborně zvládnutý i po herecké stránce, výkony dětských herců jsou velmi kvalitní a snadno uvěřitelné, hezky se na to dívá. Celkově je to svižná vtipná romantická rodinná komedie o dětech pro děti, ale nejen pro ně. Já jsem si celý film perfektně užíval a velmi se mi líbil. Na maximální hodnocení to není, ale mnoho nechybělo. Čtyři hvězdičky tomuto filmu ale sluší také. (25.10.2008)

Já vím, že ono je to jakože roztomilé, protože jsou tak mrňaví a vtipní a klejou a trousí pravdy o životě, ale bože, jestli tohle není ta největší propaganda a oprese a LEŽ, tak pocházím z jiné planety. - To byla má první reakce. Po uvážení musím uznat, že je alespoň dobře, že je to film o probuzení (a také že Josh Hutcherson se pravděpodobně narodil pro role submisivních chlapců, kterým žena s velkým ž musí ukázat, co je to život). Jelikož se ale probouzí ze spánku, který se mě nikdy nezmocnil, zůstanou mi jenom vzpomínky na momenty přiblblého smíchu, kdy miniJosh narazí do skleněných dveří a podobně, pocit sdílení zásadního řádu univerza se nedostavil. Místo něj zřejmě nastoupila mírná závist, protože když já jsem chodila do juda (jako jedna ze čtyř holek v celém oddílu), tak ačkoliv jsem byla fakt dobrá a prakticky všechny svoje závody jsem vyhrávala, tak mě ostatní kluci a mladší trenéři jenom šikanovali a žádná cesta ducha a respektu se nekonala. Jako největší křivdu si ale pamatuji, když se jedna "z nás holek" přidala k šikanizátorům. Mám z toho období ještě bohatou zásobu existenciálních zjištění, ale něco mi říká, že tohle není místo, kde bych je měla ventilovat, už teď je celý ten komentář až nepříjemně psychoanalytický a nezbývá mi než doufat, že to nikdo nečte. Myslím si, že bych měla zapracovat na svém pochopení pro filmy pro děti. Za prvé mám ale problém s americkým přístupem a za druhé myslím, že úplně všichni mají problém s kategoriemi "pro děti", "o dětech", "s dětmi" a s všemožnými vzájemnými prolínačkami. Protože do jaké kategorie patří tenhle? Myslím, že sám o sobě si myslí, že je pro děti, ale já jako dítě bych tohle takhle vidět nechtěla. Asi. Je to film, který dospělým ukazuje, jak směšné je jejich chování (a vychovávání), a jako důkazní materiál strká do Petriho misky tvárné děti, na kterých vyrůstají ty chorobné civilizační (společenské? znamenají ta slova totéž? a mimochodem, tomu říkám přirovnání) kultury? Možná. Potom se to ale pořád dost drží při zemi a mohlo to být mnohem ostřejší a osobitější. Náhodná hláška, kterou jsem si zapamatovala, nám třeba napoví: "I might be falling in love with the woman, but that doesn't mean I'm in the mood for soul-searching." Možná jsem příliš času strávila čtením feministických studií na podivných místech internetu, ale tohle mi z úst malého chlapce nepřijde vtipné. To je děsivé a smutné. (26.08.2015)

Asi veľa ľudí nesúhlasí teraz so mnou, 5* dať takémuto filmu?!!!Áno, každý film vo svojom druhu, žánre, treba hodnotiť a nie porovnávať s ostatnými. Nie je to ,konečne, žiadna teen traparina alebo romantický príbeh poliaty ružovočkou sladkou polevou.Tento film je milší, roztomilejší, pôvabnejší a uveriteľnejší... Príbeh nás zaženie späť do detských čias, tak že staré spomienky sa podarí dokonale oživiť. Znova môžeš prežiť čaro prvého vzájomného úsmevu, čaro osobnosti ako pubertiacke hormóny pracujú, alebo keď tvoja ruka sa ocitne v inej, a zasmiať sa nad detskými názormi a postrehmi. Možno spomienky na prvú lásku sú pre niektorých tými najtrvalejšími a najkrajšími spomienkami, aj preto je krásny a čarovný tento film: 1½ hodinu si môže divák vychutnávať zabudnutú chuť citov a prísť nato, že aké bolo voľakedy úprimnejšie s niekým žiť a možno čistejšie milovať a ľúbiť. Podobný film My Girl. (31.10.2009)

"Dej jí pusu. - Nemůžu, je to hnusný." Premiérové splašení hormonů dvou desetiletých karatistů bylo daleko lepší, než jsem očekával. Jejich dospělá moudra mne zkrátka bavila, ale k plnému pochopení snímku jsem částečně hendikepován v tom, že vzpomínky na mou první lásku oživí snad jen koňská dávka Ginkgo biloby. Přesto je to po dlouhé film s dětskými hrdiny, který jsem bez známek znechucení dokoukal až do konce. (11.05.2016)

Dětské lásky, no jo, je daleko lehčí natočit je trapněji, než jejich dospělou variantu - to je bez debat. Mantinely přirozené korektnosti jsou svůdné a zaběhnuté postupy chlácholí tvůrčího ducha do spolehlivé letargie, přesto, našla se produkce, co zvolila jedinou logickou cestu - cestu nadsázky. Mladá láska si tak projde všemi klasickými stádii, činí tak ale svižně, vtipně a bez přílišného pocitu zprostředkovaného studu. 70% (16.10.2017)