Indiánský bojovník

Jeden z tych filmov, kde Indiani nie su vykresleni ako krvilacne hovada, ale ako ludia. A paci sa mi , ze sa opustil scenar typu : biely mu tvrdo pracuje u svojich bielych /blede tvare/ a nasledne odide kolonizovat Divoky Zapad, kde sa musi branit hordam krvilacnych Indianov. Walter Matthau /Prepadeni vlaku z Pelhamu, Spravna Dvojka/ v zapornej roli potesil, este lepsi nez Kirk Douglas. Akysi prototyp Winnetou-a od rezisera Haralda Reinla. Kto chce, paralely si vie najst sam : 76 % (12.08.2017)

Hodně dobrý western, který vám hned v několika momentech silně připomene o něco mladší sérii mayovek s Vinnetouem, třeba boj o zajatce je tady promakanější verzí známé scény, ve které Old Shatterhand bojuje v některém dílu se synem náčelníka. Srovnání s Vinnetouem ustojí Indiánský bojovník ve více směrech, třeba tím, že Kirk Douglas byl tvrďák k pohledání, jakému nebylo rovno, leda snad v Lexu Barkerovi... __Víc ale nehodlám prozrazovat a proto jen vězte, že film André De Totha má moc dobře propracovaný scénář. (14.10.2008)

Osud severoamerických indiánů podle stejného receptu, ale v příjemné kulise lesů a řek. Kirk Douglas coby šarmantní tvrďák je samozřejmě ztělesněná ušlechtilost. Padouši co touží po zlatě a krásná indiánka. Pochopitelně, prostředí vybaví zejména klukovské vzpomínky z mládí. A generace pamětníků si při tom jistě ráda zavzpomíná na Vinnetoua. (16.10.2016)

Snímek Indiánský bojovník kombinuje realismus v zobrazení indiánů i života vojáků (a přístupem upracované bílé ženy, která se snaží získat Kirka jako manžela) a romantismus (láska mezi Kirkem a "přírodní" indiánkou, která ovšem vypadá spíš jak Italka). Samozřejmě, že vítězí romantismus, volný muž se nenechá svázat usedlou pracovitou ženou, ale volí volnou jako pták přírodní dívku, s níž se pomiluje třeba v řece. Indiánský bojovník inspiroval německé filmové mayovky, které mu však nesahají ani po kolena. (12.03.2010)

Asi první snímek, v němž mě Kirk Douglas nikterak neimponuje ... popravdě se musím trochu nutit, abych se o něj vůbec zajímala. Samotná zápletka působí maličko chudokrevně, přitom ve vztahu ke všem protagonistům se projevuje snad až příliš dominantně, neboť se paličatě drží svého schématu a nehledí napravo ani nalevo. Nelze jí upřít upřímnou snahu o mnohovrstevný obrázek Divokého západu, jenomže v jejím podání příběh záhy ztrácí barevnost a vlastně i životaschopnost, o hloubce a atmosféře nemluvě. Slaboučké 3* (29.08.2018)