Miami Vice

Film, který se zrádně jeví jako blockbuster, přitom je to na povrchu chladný, temný a podmanivý krimi art s hutnou "vice city" atmosférou noční metropole, nepříliš ukecanou hlavní dvojicí, handheld kamerou a zajímavou volbou muziky. Akční scény nezaberou tolik stopáže, ale když na ně přijde, ten bezprostřední efekt je výborný. Vytříbená záležitost, jako dospělejší divák potupně zvyšuji svý hodnocení na dvojnásobek. Jako by se tímto Mann dobrovolně odhlásil od vysokých rozpočtů :) "It’s the kind of film that one yearns for in a sea of mega-budget films that look, sound and move all the same." (The Playlist) (19.03.2022)

I na Manna příliš dlouhé (a že mám jeho styl vyprávění rád). Celkem zamotaný děj drží v pozoru zájem, stejně jako tradičně precizní kamera a trefně vybraná hudba, ale onen digitální look působí až příliš často otravně a narušuje tak vizuální kontinuitu filmu (tolik zrnitých scén se v kině jen tak nevidí). Na druhou stranu to má ten příjemný efekt, že díky digitálu je atmosféra Miami syrová. Všechny ty nablýskané káry a obří vybavené baráky nepůsobí jako výtažky z katalogů (jak prezentuje Bay Miami v Mizerech), ale jako reálný doplněk světa drog a zbraní, který se ukrývá za líbivou tváří exotického prostředí. Miami Vice je podstatě to samé, co Robbery Homicide Divison, ovšem s tím rozdílem, že hlavní postavy tu nemají tolik prostoru (především Foxx je krutě v pozadí) a děj je až příliš nárazově pojatý (v rámci pravidel "máme na to vše 90 minut, než spustíme hlavní akci"). Byl by to výborný díl krimi seriálu, ale je to slabší celovečerák. Je mi to upřímně líto, protože mám Manna hodně rád. Snad mu to vyjde příště, až zase zapojí i normální kameru, díky čemuž nebude pak každá akce tak nepřehledná a každá noční scéna jak krupicová kaše... (15.08.2006)

Dávám 4, ale je to tak tak. Je sice radost dívat se na Foxxe jak si ve svých cool brýlích vykračuje a vedle něj Farrell s nagelovanými vlasy a knírkem (pro mě trochu rušivý). A jelikož sem asi měsíc před návštěvou kina viděla poprvé Heat, tak sem byla značně navnazená. Že přišlo zklamání není nutné ani psát. Čekala sem asi akčnější film, a to sem udělala chybu. Vyčítat Mannovi, že se jal scénáře je na nic..Možná by to dopadlo ještě hůř, kdyby to svěřil někomu jinému a natočil po svém. Gong Li je tu stejně nebezpečná jako v Geishe a byla mi sympatická víc než kdejaký klaďas. Dohromady s kamerou (jak zde bylo již zmíněno, jen dodávám, že na na mě zrnitý a místy nekvalitní obraz působil jako kdyby snad kino najalo drsnou partu chlápků, aby nám ukázalo, jak opravdová střílečka vypadá (to bysme se tedy nedoplatili, tím pádem považuju za stovku tento film jako opravdu kvalitní zážitek. Dokonale syrový zvuk byl pro mě obrovskou satisfakcí. Když totiž vybuchl ten barák , před kterým stála Trudy, bloncka vedle mě úlekem upustila popcorn a rozsypal se jí. Leč nechutným křoupáním mě otravovala už předtím. Zážitek byl pro mě mírně neslaný - nemastný, což se o popcornu té dotyčné říci nedá, když se olizovala až za ušima… (08.09.2006)

Mann goes over the top! Audiovizuální tapety bez napětí. Totální voyerství bez citové angažovanosti. Dezorientující střih (zejména v chaotickém finále), který je spolehlivým repelentem divácké empatie. Stejně jako video, které dává filmu look exkluzivní reality show. Jediné, co se vymyká Mannově svazující kontrole, je Farrellův přepumpovaný testosteron. Mannovy postavy jsou workoholici bez humoru a historie, s potlačenou emocionalitou – o to hůř dopadá sugesce velké lásky – a s tušeným existenciálním schizmatem. Mann tímto odkazuje na Melvilla, jenže francouzký mistr „cool“ kriminálek dokázal s daleko menšími rozpočty a okázalostí dát svým filmům globální, jakkoli subtilní emoci. Mann vzbuzuje emoce chvilkově ve svých typicky hypnotických spojeních obrazu a (rytmické) hudby, jenže to jsou emoce fotogenické, existující nezávisle na jeho hrdinech. Čili po návratu Supermana druhý nejnamyšlenější film sezóny. Mann goes kinky! (25.08.2006)

No rules. No order. No law. Miami Vice je revoluční počin v rámci žánru a taky ukázka toho, že si za 135 milionů při natáčení letního blockbusteru (kterým se Miami Vice nakonec nestalo) lze zachovat auterství. Michael Mann vyniká v konstrukci fikčního světa, který je tak dokonale představen a kterému dominují jednotlivá prostředí jako výrazný narativní prvek, že člověk rád zůstane i po skončení titulků nějakou tu chvíli ve vzdušném městě. Většina akčních režisérů se stará o to, aby obraz hezky vypadal a byl ostrý a bez jediné chybičky, zvuk nutil diváka se orientovat v dění a aby hudba podporovala akci, Michael Man spolu s Dionem Beebem, s kterým již spolupracoval na Collateralu, proti tomu nasazuje zrnitou, tu přeexponovanou, tu podexponovanou digitální kameru, dovolí si vybělit obraz a zvuky používá co nejrealističtější k vtáhnutí diváka doprostřed dění, hudba zde má ryze náladotvorný účel a udává temporytmus dění. V Miami Vice se toho moc nenakecá, nepotřebuje se vyplnit čekání na další akci parťáckým poštuchováním, ale když je něco proneseno, je to podstatné a dozvídáme se více o příběhu a postavách - přestože o příběh tady nejde a vyčitat MV téměř nulovou psychologizaci by bylo nepatřičné. Farrell a Foxx jsou dokonale sehraní a chemie mezi nimi funguje bez ztráty jediné kytičky, oba si zaslouží svůj malý a velice intimní, na očekávaný velkorozpočtový letní trhák nezvyklý moment. Hlavně to není film o krásných bourácích, pevných účesech a drahých hadřících, Mann není fetišistický a ani mizogynní, žena zde má určující postavení. Miami Vice je jako obraz od Jacksona Pollocka, několik nahodilých a zdánlivě nesouvisejících cákanců/scének, které ve výsledku vytvoří umělecké dílo. (23.01.2007)