Smrt pana Lazaresca

Skvělé drama o lékařské otupělosti. Realistická forma působící dojmem téměř dokumentu účinek ještě zesiluje. Ukazuje lékaře jako pány nad životy a smrtí svých pacientů, vůči nimž necítí nic hrozbu otravné práce. Ano, můžeme ti pomoci, můžeme tě zachránit, potřebujeme k tomu jen jedno: musí se nám chtít. Soucit, účast, ale kdeže, jestli od nás očekáváte tohle, tak jeďte jinam. (28.09.2010)

Lepší je smrt než trpký život a věčný odpočinek než trvalá nemoc. Lazarescu Dante Remus není jediným, kdo je zmítán soukolím dnešní doby. Jsou to všechny postavy, které se ve filmu mihnou, neboť jsou kolečky, které nemají možnost ovlivnit systém. A koneckonců, je to i divák, který spolu s trojicí průvodců cestuje noční Bukureští sem a tam, a postupně mu dochází bezradnost toho počínání. Vždyť snímek už svým názvem bez velikých emocí předurčuje, že ty dvě hodiny strávené s panem Lazarescem nebudou ani tak o naději, jako spíše o té prosté dantovské cestě. (05.11.2013)

Nadějný film. Naděje, že aspoň ve vašich posledních hodinách se vám bude někdo věnovat, i když se o vás celý život nikdo nestaral. Asi jsem viděla úplně jiný film než ostatní, ale místo chladných lékařů jsem naopak viděla lékaře profesionální, kteří se snaží člověku pomoci navzdory tomu, že poslední léta jeho života byla vlastně pomalá sebevražda. Uznávám, přístup chirurgů, kteří "hlavního hrdinu" odmítli zachránit kvůli papírování, byl krutý a odporný, ale ruku na srdce - vy byste měli chuť kvůli panu Lazarescovi riskovat kriminál? Hromadná autonehoda jako nepřekonatelné hnutí osudu, špatná rozhodnutí jako prvek náhody, se kterou každý musíme počítat. I v otázkách života a smrti. (01.08.2011)

Lazarescu Dante Remus, vskutku nomen omen, jméno-znamení, jež po řadě vypráví jeho příběh. Lazara, na smrt nemocného Ježíšova přítele, pak vzkříšeného, každý zná. Má však pan Lazarescu také přítele, jenž umí činit zázraky? O moderní medicíně se to občas říká, zda-li je však přátelská... Dante, taky každý zná. Vydává se do pekla, očistce a nakonec končí v nebi. Je však nebe znamením uzdravení pana Lazaresca nebo ukončení jeho trápení smrtí? Remus, každý zná, ale nejobtížněji ze všech tří jmen se dešifruje. Nikoliv obtížně. Zabitý bratrem Romulem, který založil Řím a Římané-Romani byli jeho potomci a Romani-Rumuni přežili do dnešních dnů. Jak příhodné, aby potomci jednoho odpravili potomka druhého. +++++ Smrt pana Lazaresca ukazuje současné rumunské zdravotnictví jako lidsky i morálně vyčerpané, seschlé tíhou přesčasů, zanedbané finančně, zdeptané byrokracií. Stav ovšem nevnímá jako kompletně tristní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Smysl pro povinnost tu nevymizel, ani vědomí, že lidé lékaře potřebují. Stále se provádí vyšetření, stanovuje dignóza a především se stále léčí. Občas se při úkonech najde i trochu času na soucit. Kolečka systému však zatěžuje nesmírný tlak a do soukolí se dostal písek. +++++ Dokumentaristický look stojící na ruční kameře, která občas má problém se dostat k centru dění, jindy ji náhle zaujmou události, které před chvílí nesledovala, nepříliš kontrastní barevné ladění, patří už ke standardu filmů usilujících o značnou autenticitu a realističnost. Triumf filmu v ní samotné neleží, ten je tentokrát v přesvědčivosti prostředí a herců, naprosto skvěle vybraných typů, jež předvádějí své povětšinou dílčí etudy. Smrt pana Lazaresca se tak s trochou nadsázky dá označit za roadmovie. +++++ Divák by ale neměl putování pana Lazaresca chápat jako průměrný případ. Ostatně, film to přiznává. Vždyť osudnou noc zahltili bukurešťské nemocnice zranění z hromadné autonehody. Což k tomu nemůže dojít? Snad právě Lazarescovo Dantovské jméno ho předurčuje k tomu, aby se to stalo jemu a tak si "směl" prohlédnout, co je v peklu a očistci nejděsnější. Objíždí extrémy, ale neděje se mu nic, co by se tu a tam nestávalo. +++++ Ty příhody jsou ilustrativní. Ukazují třebas, jak každodenní kontakt se smrtí jistojistě obalí člověku srdce bariérou, která je nutná, aby jeden nezešílel. Třebas to, třebas povýšenost nadřízených a třebas i něco dalšího a dalšího a dalšího. Bez jakéhokoliv štkaní, patosu. S pocitem, že události se upravovaly jen v tom smyslu, že pan Lazarescu k nim dorazil vždy ve vhodný okamžik, aby nejzřetelnějším způsobem vyjevily, co hnije ve státě rumunském. (25.08.2011)

Dokumentárne pôsobiaci záznam sanitného prevozu pána Lazarescu s nádorom a krvácaním do mozgu bukurešťskou nocou. Chaotické presúvanie medzi preplnenými nemocnicami, byrokracia, neustále opakovanie úkonov, formuláre, arogancia, svojvoľné určenie diagnózy, nepočúvanie nárekov pacienta a presúvanie zodpovednosti. Absurdistan, dobre známy aj z tunajších pomerov. Dĺžka filmu, symbolizujúca zdĺhavosť nájdenia riešenia pri akútnej potrebe spolu so sledovaním nevábnych príznakov bolestných potiaží zhumpľovaného starca nepridáva na diváckej atraktivite, ale zato realisticky vykresľuje zachytenie tortúry s pacientom, ktorého nikde nechcú. Osamelo žijúci chudáci bez konexií a peňazí nie sú síce priamo určení na odstrel, ale využitím byrokratických procedúr v spojení s aroganciou a ješitnosťou lekárov: vládcov nad životom a smrťou sa darí počet ekonomicky neaktívnej populácie udržiavať na hranici zvládnuteľnosti sociálnej siete. (07.12.2005)