Znamení kotvy

Soudím, že námět tohoto filmu na papíře působí lépe než samotné jeho zpracování - přesto si myslím, že je to velmi zajímavá podívaná nejen pro všechny filmové staromilce, jako jsem já. Při sledování se mi stále dralo na mysl srovnání se starším snímkem Modrý anděl, v němž je také přítomna ona atmosféra určité dekadence a mravního úpadku, kterou jsem na tomto filmu shledal jako to nejzajímavější. Celé to prostředí zakouřených přístavních krčem, temných zákoutí pod mostem, světa námořníků a kurev je strašně zajímavé - žel po mém soudu spíše nevyužité. Šlo by se jen domýšlet, jak by si s tímto filmem poradil takový Hitchcock, a i když je to jen čistá spekulace, je jasné, že tenhle Čápův počin by se vedle něj skromně krčil jako takový slabý odvar - napínavý není skoro vůbec, tajemný snad jen maloučko na začátku, a děj se vleče, jak kdyby ho přežvejkávala kráva. Herecké výkony a kamera jsou zde ovšem perfektní, alespoň pokud mohu soudit, a nesmírně se mi líbila i doprovodná hudba a nejrůznější námořnické popěvky, které zde zazní. Celkově se nemohu ubránit velice příznivému dojmu, že toto je na tehdejší poměry hodně výjimečný film, a jeho odvysílání na obrazovce České televize, kde jsem ho měl možnost vidět, je záslužný počin. Díky němu jsem se mohl seznámit s úžasným herectvím Hany Vítové, kterou jsem až dosud neznal, a dalšími herci, kteří mi byli až doposud povětšinou neznámí. Všichni byli vážně naprosto výborní, to tedy všechna čest! Ech, strašná škoda, že člověk nemá víc času a příležitostí, aby mohl nakoukat více takových starých filmů. Povědomí o české kinematografii dostává po zhlédnutí takovýchto - chtělo by se říci až - rarit docela jiné kontury. (10.02.2014)

Režisér František Čáp se po válce ocitl na veřejném pranýři za své údajné protivlastenecké skutky během okupace. Sérii absurdních obvinění se nakonec podařilo úspěšně vyvrátit a Čáp se ihned aktivně zapojil do tvorby v proměněné kinematografii. Po mezinárodně oceněných Mužích bez křídel, kteří se tematicky vracejí do válečné minulosti, následovalo psychologické drama s názvem Znamení kotvy. Na pozadí atmosfericky ponurého deštivého dne přístavního města se rozehrává příběh ztracené dcery, která se mezitím stala obětí vypočítavého iluzionisty a zoufalé matky, zmateně bloudící ulicemi s nadějí na šťastné shledání. V ději hraje klíčovou roli mladý námořník, kterého touha přiblížit se záhadné ženě přivede na stopu dávného tajemství. Do hlavní role byla obsazena Hana Vítová, pro níž postava záhadné varietní umělkyně představovala vlastně jednu z posledních příležitostí před kamerou vůbec a zároveň se jí zde široce otevřela možnost maximálního zúročení dosavadních zkušeností v podobném žánru (ne náhodou některé momenty odkazují k Nočnímu motýlovi). Výjimečné výkony podávají i zbylí členové hereckého obsazení v čele se Štěpánkem, Kohoutem, Strunou, Baldovou a Fabianovou. Celkový tragický charakter filmu spoluvytváří znamenitá kameramanská práce Ferdinanda Pečenky a působivý hudební doprovod Jiřího Srnky. V rámci dobového resumé se bezesporu jedná o jedno z nejzdařilejších děl Čápovy režijní tvorby, které se vymyká české produkci už svým žánrovým zaměřením, koketujícím například s prvky francouzského poetického realismu 30. let, ale také třeba reminiscencemi na německý expresionismus. (05.10.2008)

Laciná melodramatická historka jako důkaz bezradnosti čerstvě poválečné dramaturgie, jež byla jen prodloužením protektorátní skleníkovosti, ale také živnou půdou pro rozvoj nejrůznějších žánrů. Jenomže Znamení kotvy má něco, co u dobových filmů v drtivé většině chybí - atmosféru, která uhrane hned od prvního momentu a pozvedne fabuli na vyšší úroveň. František Čáp zde dotáhl své řemeslo na vrchol - prostředí dunajského přístavu postavil na pomezí syrové reality a zasněné ateliérovosti, do toho přimíchal až noirovou atmosféru, podivnou časovou smyčku se silnými ohlasy starého Uherska a také řadu v té době stejně exotických civilních hereckých výkonů. Ať už jde o blouznivou matku Zdeňky Baldové, jež film otevírá, charismatického Zdeňka Štěpánka jehož tvář nepřestává fascinovat či o vychutnanou prostitutku Vlasty Fabiánové, jež zde již nachází své temperamentní a horkokrevné postavy. S Hanou Vítovou a Juliem Pántikem je to již trochu nižší liga, ale přesto jejich výkony neruší a poměrně odpovídají postavám. Zajímavá jsou taky vkládaná písňová čísla, jež již začínala být v kinematografii minulostí (a možná i nejvýpravnější vystoupení koketních "girls" v našem filmu) i stopování homosexuálních odkazů, které se někdy v Čápových filmech objevují dost natvrdo - zde třeba silácký atlet v baletní sukýnce či mužský svět námořníků v pruhovaných tričkách... Prostě ojedinělý a přesto příznačný počin pro období třetí republiky, jež slibovala další podobně zajímavé zážitky, kdyby jí násilně nepřervalo přijetí Žďanovovy doktríny. (11.09.2012)

Musím přiznat, že tento zvláštní baladický film jsem viděla prvně i když jsem měla vždy pocit, že všechny staré černobílé pamětnické filmy znám. Zajímavý snímek s ponurou atmosférou a dobrým hereckým výkonem Zdeňky Baldové v pro ni nezvyklé roli. Také ostatní herci i Hana Vítová se svých rolí zhostili se ctí. V našich poměrech originální příběh byl natočen v dunajském přístavu s dominantou Bratislavského hradu v pozadí a s převážně českými herci. I Július Pántik mluvil česky. Zajímavé v tomto filmu mi přišlo sugestivní natočení záplav, které byly tehdy stejně katastrofické jako v současnosti a bez lidské solidarity a pomoci se to neobešlo, stejně jako dnes. Zatím, co jiné pamětnické komedie mi splývají, tento film se mi usadil v paměti a určitě se na něj, bude-li příležitost, podívám znovu. (28.10.2011)

Koukám, že už tenkrát bylo v popelnicích spousta pokladů. CITÁT - Bylo nás tam roku onoho - johohóó´............ Zajímavý příběh, který má z počátku mysteriózní nádech, povedený hudební doprovod, zdařilou dramatizaci a zajímavé herecké obsazení. CITÁT - Ať už jsi kdekoliv, do půlnoci se vrátíš ke mě............. Je zajímavé i milé, podívat se po všech těch současných akčních filmech na něco klidnějšího, černobílého a Českého, respektive Československého. Je to sice z roku 1947, ale má to své mystično a další výše uvedené klady. Dokonce i ozvučení je povedené. Připletla se vám někdy do cesty cizí a možná i špatná ženská? A myslíte si, že stojí za záchranu? A kdo je vlastně Miss Camilla? CITÁT - Tak vám řeka smrdí?........... Tak jsem viděl Znamení kotvy a jsem spokojen. CITÁT - Muž přes palubu!!!...... dvanáct vlků statných lodníků...johohohóóóóó, johohohóóó............. (26.06.2013)