Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (491)

Trajektt 

všechny recenze uživatele

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty napřirozené fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se zřejmě míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám velké naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Pro mě naprostá stupidita, v které se dokonce i jeden z mála mnou oblíbených francouzů Jean "čistič" Reno totálně vyhořel a jeho kamený výraz naprosto neodpovídá mým představám komediálního herce. Celé (už) trilogie je pro mě velkým zklamáním a každý díl je nechutně nudný. Christian Clavier jako jeden z mála komediálních herců v tomto filmu je slabý průměr a scénárista ani reřisér pořádně nevyužil žánr komedie. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Z téhle komedie žijeme na všech středověkých akcích, které navštívím. Totálně šíbnutý a fekální humor plný nelibých závanů, anusu a vyměšovaných tekutin, Christian Clavier co odporný sluha Jacquouille, Jean Reno coby noblesní rytíř de Montmirail a čelní náraz středověku do současnosti. Crazy komedie jak má být, ztřeštěná, odpočinková, svá... Jedna z nejlepších komedií, co znám. Můžete ji osočovat z přízemnosti, ale sakra přečtěte si Mastičkáře nebo Rabelaise a možná vám dojde, že dva středověcí vykukové by si v současnosti počínali přesně tak, jak Návštěvníci naznačují... ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Tesne pod 4 hviezdami zaparkovala táto celkom vydarená komédia s výbornou dvojicou Clavier – Reno. Pozrel som si to len pre to, že tohto roku vychádza „Trojka“ tejto komédie, tak prečo nie? Nábeh mala v skutočnosti táto prvá časť aj na 5 hviezd. Niektoré fóry sú až neopakovateľné. Škoda, že postupom času to spadá do priemeru a objavia sa aj niektoré zbyročné teatrálnosti. Svojou formou ale film nikoho nenechá na pochybách, že ide o typickú francúzsku bláznivú komédiu. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Král (Paul Bandey) na začátku filmu mluví anglicky. V té době ale v Anglii vládla francouzská šlechta a úředním jazykem byla francouzština a latina. Francouzština neměla v tomto období pevnou, jednotnou formu. (ČSFD)
  • V úvodní části odehrávající se v roce 1123 jsou bojovníci, včetně Godefroye (Jean Reno), vesměs oděni do plátových zbrojí z mnohem pozdější doby (min. pol. 14. století). (Merenre)
  • Približne v 66. minúte filmu, keď Godefroy (Jean Reno) a Jacquouille (Christian Clavier) pozerajú na zámok, v ktorom žili v 12. storočí, tak konštatujú, že sa odvtedy veľmi zmenil. Godefroy sa posťažoval slovami: "Toto je snáď lup Vizogótov!" Zámok však sotva mohol mať niečo spoločné s Vizigótmi, keďže Godefroy prišiel z roku 1123 (ako sa hneď na začiatku filmu spomenulo, v ktorom roku sa dej odohráva), vtedy Vizigóti ako takí už boli minulosťou. Posledné zmienky o nich pochádzajú z roku 721, keď zomrel posledný vizigótsky kráľ Ardo. (AxelWers)

Reklama

Reklama