Návštěvníci

"Pane, pane, pane! Saracén v ďábelským povozu. Je to celý ze železa a jede to bez volskýho spřežení." Francie by dnes určitě potřebovala svého rytíře Godefroye de Montmirail, aby vyhnal všechny "výbušné" saracény ze země, ale bojí se to přiznat. Jenže Godefroy je zde a evidentně není připravený na žádné změny v režimu, lichotky, vynálezy ani multi-kulti, což dává šanci na vznik nejedné humorné scéně. Mě Návštěvníci zkrátka bavili a je mi smutno z toho, že si to dalšími návštěvami tak moc pokazili. (06.02.2017)

Tenhle film se skutečně velmi povedl. Přestože může působit chvílemi trošku trapněji. Nejvtipnější scény jsou pochopitelně uvnitř domu, jako třeba scéna na záchodě, ve vaně, v jídelně a podobně. Nesdílím názor, že by druhý díl za moc nestál. Spíše až ten třetí je jasná nádstavba. Francouzské komedie jsou nám velmi blízké svým hůmorem. Američani by takový typ komedie rozhodně nesvedli. (26.09.2006)

„Saracén!“ Smrdutý sluha Jacquouille není jen zabedněný zpátečnický xenofob, ale i vůl, protože nepozná Maura.. Vykradnout po svém Čáryfuka nebyl špatný nápad a udatný rytíř Jean Reno se s kastrolem na hlavě překonává, nicméně je tam pár much. Sice ne tolik, jako u člověka, co se naposledy koupal před dvěma měsíci a to ještě v řece, ale je. Nedostatečné využitá konfrontace „cizinců“ s moderní současností (výjimkou budiž hledání azylu v kostele a nefunkční louč ze zdi), naspeedovaná uřvaná mluva většiny postav či třeba fraškovitý tón, který většinou eskaloval u scén s Uriel Kratochvílovou od francouzských popelnic. I vzhledem k ohlasům všechna další pokračování milerád vynechám a něco mi říká, že jejich režisér Poiré by si nejraději cvakl lektvaru a vrátil se do roku 1993.. (05.06.2017)

Takhle by měl vypadat recept dobré komedie podle poctivé francouzské kuchařky. Z provařeného námětu cesty do novověku filmaři vytěžili nadmaximum a naservírovali nám drtivě humorné scény a gagy a to vše v podání neodolatelného dua Reno/Clavier. Připočteme-li nesmírně vydařený český dabing a překlad, jde o jednu z nejlepších komedií (z "časů oněch"). A pro mě vůbec nejoblíbenější, protože zábavnější jsem neobjevil, pakliže vy ano, kontaktujte mě ;-) Jen jsem nepochopil analogii ke skutečné historické postavě rytíře Godfruy z Boujonu, který za křižáckých válek jako první dobyl Jeruzalém. (25.04.2006)

„Zaživa ji rozsekáme na kusy a vyrveme jí jazyk z úst. A žaludek ať jí krysy sežerou!“ - „Na mém území se ženy mučit nebudou…upálení zaživa postačí.“ Co naplat, Godefroy byl prostě gentleman…Z filmu jsem v dětství viděl vždy sotva kousek, tak jsem se po letech rozhodl si ho pustit konečně celý. Do „přenosu“ (cca 20 minut) mi téměř nic zábavného nenabídl, ale pak se snímek přece jen těžkopádně rozjede. Ačkoliv je nutno dodat, že Návštěvníci jsou obrovsky nevyrovnaní. Tahle totálně střelená francouzská komedie totiž krom zápletky v cestování časem sází především na hodně jednoduchý humor. Ten sice mnohdy až překvapivě dobře funguje, ale zároveň je tu celá řada spíš hluchých pasáží bez jediného povedeného či vypointovaného vtípku. Prakticky všechny fóry prodá ústřední dvojka, která září (zvlášť Clavier baštící jídlo i s celofánem, umývající se záchodovou vodou, shánějící louči či užívající lék proti hnilobě se do své role krásně položil), ale mnohdy rozpačitost scén nezachrání ani ti dva. Lepší 3*, pokračování si asi nechám ujít. (29.03.2020)