Podzemní pevnost

Film bol natočený podľa románu Paula Cleberta, ktorý opisuje skutočný príbeh šiestich nemeckých pešiakov zavalených v podzemnom sklade v Babích Doloch v Poľsku. Títo muži strávili v podzemí viac ako 6. rokov. Ide o málo známy film s naozaj dobrým príbehom, ktorý končí spolu so zhasnutím poslednej sviečky, v skutočnosti prežili dvaja, obaja boli úplne slepí a jeden z nich sa aj zbláznil. Film je trocha skresľovaný, ale sa snaží pridržiavať faktov. Plné bodové ohodnotenie v tomto prípade je namieste. (13.09.2014)

Klaustrofobní drama s težko snesitelnou autenticitou, téměř dokumentárním zpracováním a bez znatelného zásahu zubu času. Možná by mu prospěla větší prokreslenost uvězněných vojáků, ale díky jejich skromnému počtu a výborným hercům to není vada výrazná. Nakonec vyčítat cokoliv filmu, který vás téměř svou atmosférou zadusí, je pomalu urážka (nutno sledovat večer bez jasné oblohy za oknem). (09.10.2009)

Málo známy, zaujímavý film s naozaj dobrým príbehom, ale nemôžem sa ubrániť dojmu, že tvorcovia nevyťažili z tejto témy všetko. Chýbali mi tam silnejšie charaktery, silnejšie scény, o ktoré by v takýchto situáciach nemala byť núdza a možno aj lepšie dialógy. Niečo medzi troma a štyroma hviezdičkami. Film 70% . (11.04.2010)

Totálně bezvýchodisková ledová sprcha, na kterou zůstává krátká ve svém jádru i většina hororů. Zatímco po strašidelných zážitcích z klasických hororů se lze uklidnit tím, že jde přeci jen o fikci, závěrečný titulek zde naopak podtrhuje skutečnost děsivého příběhu. Z představy přežít sedm let v izolovaných podmínkách v hlubokém podzemí (a z toho cca čtyři roky v absolutní tmě) se může lehce zrodit malá noční můra... Tenhle existenciální nářez mi dost připomínal depresivní "psycho" styl válečných filmů Zbyňka Brynycha (např. ...a pátý jezdec je Strach nebo Oáza). Zde se navíc vytěsňuje do úzadí jakýkoliv příběh s výrazným napětím, neboť většinu podstatného se dovídáme už z úvodního prologu (včetně toho, že dvěma ze šesti mužů se podaří tragedii přežít) a zůstává pouze psychologie v mozaice obrazů plné prudkých emocí ze stran postav. Zoufalství, hroutící se naděje vyváznutí, spousta psychických záchvatů a zběsilého bažení zásob alkoholu a zavařeného jídla... celkově poměrně kakofonické obrazy, doprovázené hořícími plameny a těžko ztrávitelnou akustikou v zavalených podzemních prostorech. Děsivé až síla! Přesto dík za tenhle film, je pořád obohacující dovídat se o zajímavých osudech poznamenaných (nejen) světovýma válkama z minulého století. Sellers i Aznavour v hodně netypických polohách byli určitě vynikající, ač síla filmu zdaleka nespočívá na hvězdném obsazení. 75% (22.11.2019)

"The Blockhouse" byl natočen podle stejnojmenného románu Jeana Paula Cleberta (česky vyšel v roce 1958 v nakl. Svoboda - Melantrich pod názvem "Zajatci tmy"), který se pro jeho napsání nechal inspirovat případem šestice německých pěšáků zavalených v podzemním skladišti v Babích Dolech v Polsku, z nichž dva přeživší zde skutečně strávili více než 6 let. Snímek zdaleka nedosahuje mrazivé hrůznosti literární předlohy a jak zde upozorňují gudaulin nebo Šakal, o minulosti hrdinů se z něho také nedozvíme téměř nic. Kdybych nečetl knihu (téměř třetina jejího děje se odehrává v naprosté tmě), měl bych patrně značné problémy s chápáním motivace jednání postav, v románu je kromě jejich minulosti kladen daleko větší důraz na sexualitu a na to, čemu se říká "ponorková nemoc" - násilí tam nepůsobí téměř náhodně jako ve filmu, ale je logickým důsledkem vzájemných vztahů uvězněných. Přesto všechno se mi snímek jako takový líbil - Reesovi se podařilo vybudovat patřičně klaustrofobickou atmosféru a byť zůstává spíš na povrchu dění, postavení několika jedinců v bezvýchodné situaci vykresluje ve vší jeho tragice a zoufalství šesti nešťastníků dokáže divákovi účinně zprostředkovat. Ještě dodám, že zatímco film - docela pochopitelně - končí spolu se zhasnutím posledních svíček, v knize se dva přeživší dočkají záchrany - oba dva úplně slepí a jeden z nich navíc šílený. (18.11.2009)