Gantz

Důvodem, proč jsem se na tohle anime začala vůbec dívat, bylo jen to, abych byla později připravena na hranou verzi s mým oblíbencem Kenichim Matsuyamou. Pokud se Japonci rozhodnou natočit nějaký film podle anime či mangy, ráda se nejdřív seznámím s původním dílem. Zhruba třetinu celého seriálu jsem si říkala, že nemít tenhle důvod, nejspíš se na to nedodívám, protože přecejen, na můj vkus to bylo až moc kruté a krvavé a rozhodně se nejedná o můj oblíbený žánr. Nějaký 20., 21. díl byl na mě vážně trochu moc a přiznám se, že s takovou krutostí a hromadným odpadáváním důležitých postav z děje jsem se zatím v anime nesetkala. Přesto, v druhé polovině anime jsem začala na celé Gantz měnit názor. Zůstává sice pravdou, že chování některých postav v určitých scénách je hloupé a nepřirozené, jak už napsal Subjektiv, ale i tak jsem v průběhu celého anime neměla pocit, že to nějak moc vadí. Myslím, že i ve skutečném světě je spoustu idiotů a cvoků, kteří místo toho, aby ječeli a projevili nějaký strach z podivné situace, tak se smějí nad tím, že jim padne do ruky nějaká obrovská zbraň, kterou můžou střílet všude kolem. Je to možná přehnané, ale Gantz zobrazil dnešní pokroucenou společnost takovou, jaká je. Rozhodně mě dostalo, s jakou hloubkou dokázal vyjádřit pojmy jako smrt, přežití či zabíjení, což všechno bylo určitě na anime daleko propracovanější než třeba v Battle Royale, které sice taky mělo něco do sebe, ale pořádnou myšlenku nebo smysl jsem tam neviděla. Zkrátka, ve výsledku jsem měla pocit, že to sice nebyl můj šálek kávy, ale že Gantz je výjimečné a netuctové anime, které stojí za to vidět. A ještě malé plus - skvělá úvodní i koncová písnička. Stráveného času u sledování Gantz tedy určitě nelituju. ~(4,3★)~ (03.12.2010)

Moje hodnocení osciluje někde mezi dvěma a pěti hvězdami. Téma je pro mě naprosto perfektní. Posmrtná bitka s mimozemšťanama. Mé morbidní já se tetelí, protože takhle nejspíš ještě v žádném seriálu nažrat nedostalo. Doslova od první vteřiny jsem „věděla“, že tohle se mi bude líbit. Opening ve mně vyvolal jiskřivé Juchú, konečně jiné v lepším slova smyslu! - ale přecejen to nadšení nebylo samonosné. Už od začátku moje unešení atmosférou na druhé misce vah vyvažoval pocit nepohody při chování, nebo spíš ne-chování postav. Vím, že se to nejspíš odehrává v jiném a mnohem krutějším světě, než je ten náš, ale to oddálení, někdy až zpřetrhání vazby akce-reakce, mi vážně drásalo nervy. Naštěstí jsem zjistila, že se můžu bez obav ponořit do třistatříaosmdesáti kapitol mangy, kde tempo ubíhání děje budu určovat jen já a dozvím se i to, co bylo za zdejším ne úplně jasným (takže nijak překvapivým) koncem. Přes všechny věci, co mě na něm štvou, myslím, že si seriál prostě zapamatuju jako ten 'jiný', což takové nové 'lepší'. (02.10.2013)

Není to zlé, ale seriál na mě nedokázal zapůsobit tak, jak na mě dovedla zapůsobit manga, alespoň tedy svými prvními knihami. Postupně je to už takové o ničem a vlastně je docela nuda vývoj sledovat. Ani v kratší anime formě se nepovedlo udělat děj celkově natolik zajímavý, aby mě to na konci ohromilo. (25.10.2017)

Úžasné, unikátní, naprosto fantastické. To byly myšlenky, které se mi dostavily do hlavy při 22. díle. || Nepřátelé || • Mimozemšťan, který se živí jen brokolicí, má neuvěřitelnou rýmu a jeho tatík je vskutku více lidský než většina zdejších postav? • Yuzo-kun! Kantaro, hai! Pták schovaný ve skořepině afro robota? • Budhistické chrámové postavy a jejich bojová mantra :-) Jde vidět, že si autoři opravdu pohráli a vytvořili úchvatné oponenty, které by jim mělo závidět nejedno bláznivější anime. Jediný jejich nedostatek bych viděl v: pomalosti rozhodování / čekání. || "Přátelé" || V Gantzu platí ~ v okamžiku oblíbení jedné postavy se s ní můžete rozloučit. Jakmile vám totiž začne být sympatická, je -velká- pravděpodobnost, že umře. Prakticky celou sérií nás provází hlavní hrdina Kurono Kei, laxní mladík, který až v průběhu seriálu nabývá své dovednosti z dětství a přestane být takový posera a nerozhodný budižkničemu. Moje oblíbená postava od začátku do konce. Katou Masaru, vůdčí osobnost, nedokáže nikomu ublížit, natožpak ho zabít. Tento člověk mě pil krev od začátku až po... Nesnášel jsem ho. Kolik lidí jen mohlo žít, kdyby... Kishimoto Kei, svůdná, neschopná, prsatá děva, která si myslí, že kolem ní budou všichni jen poskakovat, ochraňovat ji a posluhovat. Nehorázně nepříjemná osoba. Za zmínku stojí také znalý Nishi Joichiro, zelenovlasý drsňák, vyžívající se ve smrti a potencionálně nejpravděpodobnější vítěz "hry" a samozřejmě pes, který všem pomáhal, zesměšňoval situace, promlouval ostatním do duše a celkově byl takový anděl. Ok, dělám si srandu. Pes je v seriálu jen pes. || Negativa || Značně! Nedodělané postavy. Jejich reakce, jejich žvanění a hlavně -čekání- je od 10. dílu prostě neúnosné a nedivil bych se, kdyby s Gantzem lidé v této části přestali. První vykřikuje nevíš, jakou cenu má život!, druhý souhlasí, třetí řve tak ho zachraňte, čtvrtý a pátý v pořadí se smějí, šestý brečí, sedmý utěšuje a ten další bojuje o život, řve o pomoc, ale ostatní se jen koukají. To stejné víceméně -pořád-. Všichni jsou neuvěřitelně nerozhodní, i přes desítky mrtvých těl svých kamarádů nejsou schopni vystřelit proti nepříteli, chovají se naprosto nelogicky, neútočí, neutíkají, jen tak tam stojí a ho*no dělají. Kdybych to měl k něčemu připodobnit, vybral bych si opravdu špatně naprogramovanou AI ve hře, kdy křičíte na 3 vojáky "kryjte mě!", vyběhnete do útoku a všimnete si, jak se všichni tři ohnuli a koukaje do země se baví o počasí. || Verdikt || Gantz mě překvapil a to velmi pozitivně. Na neuvěřitelnou stupidnost jsem si po chvíli zvykl a přestal si jí všímat, ba se tomu začal i smát! (jinak bych s tím musel praštit...) Zápletka jako taková mi přišla přímo geniální a nejvíc mě vždy upoutal začátek "akce", kdy se všem nově zjeveným vysvětlovalo, co se děje. Na tu poslední jsem se těšil nejvíc a ... stála za to :-) Doporučuji určitě shlédnout. Sám jsem se odhodlával dlouhé roky, ale poté jsem to slíznul za 2 dny. 85% (16.02.2012)

GantZ je anime poměrně neotřelé, překvapí nezvyklou dávkou brutality a perverze. Nepřekvapí občasnou nelogičností chování postav, kdy by stačilo pouze zrychlit krok, aby byla situace a desítky životů zachráněny, zatímco hrdina jen stojí a nečinně kouká s rozšířenými zornicemi na smrt svých kamarádů. Hlavní postava projde za celou sérii mnoha změnami (k lepšímu, dle mého), což seriál příjemně okořeňuje. Pokud něčím toto anime opravdu vyniká, tak je to masakrální a bezctiné odstraňování charakterů – nesnažte se tedy nikoho si moc oblíbit, velmi pravděpodobně se s ním v dalším díle už neuvidíte. Jak už předemnou pár lidí zmínilo, konec opravdu trochu pokulhává, nic nevysvětluje a člověk se cítí lehce napálen, nicméně tento nedostatek je slušně vynahrazen kvalitní animací, zajímavými až surrealistickými nepřáteli a boji s nimi, a již zmíněnou nezvyklou brutalitou (která je alespoň pro mě velkým plus). (04.12.2008)