Obávaný bojovník

Příběh jako takový byl v pohodě a líbil se mi, ale kung-fu není zrovna moje parketa, takže soubojů bylo na můj vkus moc a byly dlouhé. Navíc mám ten problém, že když vidím lidi nereálně lítat, tak si představím lana, na kterých aktéři visí, dělají kotrmelce a vím já co ještě (dobře mi tak, nemám koukat na filmy o filmu) a je po koncentraci. Možná, kdybych znala režisérskou verzi, že bych mluvila jinak. Ale protože jsem viděla jenom tu 100 minutovou, tak je to pro mě jenom pouze lepší průměr. (13.04.2012)

V tak vážným kontextu byl pro mě příběh poněkud naivní a milionkrát viděnej. Na druhou stranu tu jsou snad nejlepší scény soubojů, co jsem v posledních pár letech viděla a je to neskutečnej balzám odpočinout si od zběsilejch střihů a scén střídajících se rychlostí světla. Skvělá choreografie, ozvučení a Jet Li(ův) výkon, kdy se pokusil o herectví a pozitivně překvapil. Neříkám, že je to Laurence Olivier Číny, ale zahrál to slušně, navíc už deset let vypadá na třicet a to je mu skoro padesát. Jinak ale film moc nepřekvapí, je to o cestě za poznáním a uvědoměním si hodnot, což se jako obvykle odehrává kdesi v opuštěný vesničce obydlený moudrýma vesničanama a slepou kráskou. Pak následuje tradiční návrat a závěrečnej boj. Nakolik se tomu dá věřit z historickýho hlediska nevím, ale podle mě to bylo moc jednoduchý. Ale pro starou čínskou kulturu mám slabost a souboj s Nathanem Jonesem byl fajn. 70% (08.04.2011)

Fillm stoji aj pada s Jetom li. Ako kung-fu je to VINIKAJUCE. Ale herecky vykon Jeta-li veru neohromi. V arene mu jeho vyrazovy repertoar uplne vystaci, ale pri prejavovani silnejsich emocii je skor smiesny. Najhorsie boli radoby dojimave sceny jeho premeny v onej dedinke a uplne najhorsia, doslova humorna scena bola, ked ho jedna slecna holila v potoku. Ale ako som napisal, fanusikovia akcie si pridu na svoje. Jeta-Li mam celkom rad, ale toto bolo nanho trosku privelke susto. 7/10 (09.12.2006)

Laik by si řekl, že se jedná jen o další bezduchou mlátičku, jakých byly natočeny stovky. Dalo by se říct, že opak je pravdou. Souboje hrají až druhé housle (ale i tak jsou naprosto fantasticky zvládnuté – jak choreografie, tak i režie a kamera jsou parádní), na prvním místě je (dnes asi už trochu fádní) příběh o nápravě lehce arogantního a nevyzrálého mistra bojových umění v podání velmi dobrého Jeta (on nejen, že je neskutečný řezník, ale on se snad na "stará kolena“ naučil i celkem dobře hrát!). Děj se příjemně (a hlavně nečekaně!) vyhýbá tradičním klišé žánrově podobných kusů a zároveň příjemně moralizuje o tom, že vlastnosti jako čest, hrdost, poctivost a odpuštění jsou důležitější než touha po pomstě a status nejlepšího bojovníka pod sluncem. Už jen ti Jetovi nejzásadnější soupeři (konkurenční mistr a japonský bojovník z konce filmu) jsou až neuvěřitelně čestní a poctiví (hlavně druhý jmenovaný – z jeho ryze kladného charakteru a hrdosti jsem měl místy až husí kůži). A prostřední (katarzní) část filmu je sice očekávatelná a strašně jednoduchá, ale přesto příjemná. Ta zahřeje u srdce určitě i napotřetí, napočtvrté. Řekl bych, že Ronny Yu toho má ještě hodně před sebou a Jet s Yuenem opět skvěle předvedli, co jim jde ze všeho nejlépe. 90 % (19.06.2006)

Je radost vidět výborně natočené soubojové scény, zejména v příběhu, který by byl silný i bez nich. Stejně jako každý kdo dospíval v 36 komnatách Schaolinu a mezi jeho oblíbence patřili Bruce Lee a Jackie Chan, užil jsem si každou vteřinu každého souboje a každého z jejich tradičních prvků. Přesto byly všechny nakonec jen doplňkem, možná líbivě podaného, přesto silného příběhu o aroganci a pýše, o bolesti tak veliké, že zcela vyprázdní duši, o prosté moudrosti a pokoře, které ji pomohou naplnit novým obsahem. Ve zdánlivě tradiční dějové lince je ukryto nejen několik netradičních momentů, kdy je například obvyklý hrdinův trénink bojových umění nahrazen jeho duchovní proměnou, ale také několik krásných miniatur, jako je třeba rozhovor o čaji. Příběh nemá žádnou revoluční myšlenku, jen znovu opakuje dávnou moudrost (ne, nemám na mysli ony vlastnenecké a politické proklamace), a tomu, kdo hledá, třeba něco dá. (04.11.2010)