Velmistr

Je to sice můj oblíbený Kar Wai Wong, jeho režisérský rukopis je zřetelný, v hlavních rolích hrají moji dva čínští veleoblíbenci Tony Leung a Zhang Ziyi, film má už od úvodních titulků krásné výtvarné pojetí, lahodnou hudbu, je poetický, příjemně melancholický, místy až meditativní... Ale co je tohle všechno platné, když je zároveň i jalový a nudný, nebavil mě, nevtáhl mě do děje a popravdě se přiznám, že jsem mu místy ani mnoho nerozuměl. A navíc všečínský vlastenecký pathos v nových čínských filmech mě otravuje už dlouho a artově stylizované kung-fu souboje mě pomalu začínají unavovat... Hezké obrazy, krásná hudba a líbivá artová patina jsou fajn, ale zkuste prosím páni Číňani příště přijít se záživnějším příběhem. (09.09.2014)

Už tieto komentáre k tomuto filmu nemôžem čítať. Schválne koľkým z vás došlo, že toto nie je film o Ip Manovi ale o Gong Er a Ip Man tu slúži len na ukotvenie príbehu v (reálnom) čase ? Že je to vlastne smútok za všetkým tým čo sa z času a kultúry stratí len preto, že to niekto nechce, nevie alebo nemôže naučiť iných? Dlhší komentár (hopefully) coming soon. 10/10 a jeden z najlepších filmov o kung fu. (22.11.2017)

Výrazně pomalé tempo vyprávění, kde se ani přes značnou délku filmu o životě Yip Mana zase až tolik nedozvíme a velkou část filmu ani není součástí dění. Navíc velkým zklamáním jsou pro mě bojové sekvence, kde hlavním problémem není ani tak choreografie jako způsob natočení, který je někde na pomezí mezi Asií a Hollywoodem s velkým množstvím střihů, častými záběry zblízka, přílišným zpomalováním a na můj vkus až moc dynamickou kamerou, takže choreografii si nelze příliš vychutnat. Výsledkem je velmi průměrná akce bez jediné scény, kterou bych si chtěl pustit znova, což v kombinaci s nepříliš zábavnou příběhovou částí filmu vytváří smrtící kombinaci. Zkrátka zklamání. 2,5* (17.03.2015)

Jestli je něco na novém filmu od Wong Kar Waie fascinující, tak rozhodně střetávání prvků kunfgu filmů a umělecké kinematografie. Souboje nestojí v protikladu ke klidnějším pasážím, protože i ony mají až intimní charakter a nesou silné emoce. Choreografie pak patří k tomu nejlepšímu, co jsem z asijského bojového umění viděla – střídají se zpomalené záběry se záběry v reálném čase, bojuje se ve skupinách i muž (či žena) proti muži, kromě boje beze zbraně se bojuje i s šavlemi či dokonce jen inteligencí. Výborné je, že nejde určit nejzásadnější akční scénu, nejdůležitější motiv, dokonce ani hlavní postavu. Nachází se zde určitá nejednoznačnost a nedořečenost a přitom je film stále kompaktní. (08.02.2013)

Melodramatický pokus o poetické zprostředkování filozofie kung-fu na ploše nežánrového a artového filmu o posledních velmistrech, kde se po celou stopáž bolestivě bije přístup "nad šálkem čaje si filosoficky podiskutujeme" s akčním "nejefektnější neefektivní bitky široko daleko vyšperkované hollywoodskými nesmysly typu nekonečné vlakové soupravy". V obou polohách to mohlo samostatně skvěle fungovat, ale takto dohromady to funguje asi tak stejně jako film Terrence Malicka říznutý bayovskou akcí. Jediná soubojová scéna, která do nastoleného přemýšlivého kursu zapadne, je ta "uzmi mi/si koláček". (20.04.2013)