Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Emigranti (Utvandrarna) je nejoceňovanějším snímkem režiséra Jana Troella. Je adaptací historického románu Wilhelma Moberga Vystěhovalci. Ve filmu jsou zachyceny osudy lidí, kteří se rozhodli opustit rodné Švédsko a hledat lepší život v Americe. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a někteří se ani příjezdu do vysněné země nedočkali. Film přinesl výborné herecké výkony Maxe von Sydowa, Liv Ullmanové, Allana Edwalla, Monicy Zetterlundové či Eddieho Axberga. (JimJam)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Realistický pohled na život prostých lidí ve Švédsku v polovině 19.století, takřka naturalisticky vykreslená cesta přes oceán do Ameriky a opět důvěryhodně podaná částečná deziluze po příchodu do Států. To vše zaštítěné výborným obsazením, v jehož čele stáli Max von Sydow a Liv Ullmann. Ale má to tři hodiny a to je prostě strašně moc. Já nemám nic proti sáhodlouhým filmům, ale musí mít co nabídnout. Tady jsem místy usínal, občas jsem si musel dát přestávku a občas to úplně vypnout a vrátit se k tomu až třeba po dvou hodinách. V kuse se to prostě nedalo. 60% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Utvandrarna je super film, opat nieco pre artoveho divaka ako som ja -pomaly pnyuci dej, dejova linia nie je strhujuca, je to skor len sled volne pospajanych asociacii. Ide o jednoduchu cestu z A do B, konkretne zo Svedska do USA, a cely film sa o tom toci. To sa mi paci, najma ked si zoberiem koho sa podarilo Troellovi ako reziserovi zohnat - Maxa Von sydowa a Liv Ullmann stacia mne ako divakovi chtivehofilmu. Na lodi sa reziser venuje postavam celu hodinu, jaxom povedal, dost to suvisiu s artom, Troell mal asi rad artove filmy. Dalo sa to iste zosumarizovat na povedzme polhodinu, ale od prirodzenia som tolerantny, takze ani ta hodina nevadila. Rezisersky na urovni, ale holt, na Yngmara Bergmana jeho rezisersku genialitu ani Troell nestaci . 89 % ()

Reklama

faana21 

všechny recenze uživatele

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Pomalé, což je ještě umocněno olbřímí stopáží čili je to pocitově dvakrát tak dlouhé, plné táhlých tichých záběrů na trpící lopotící se Švédy na zmrzlých neúrodných polích, zvracejících na přeplněné nemocemi sužované kocábce či sužované nekonečnou cestou skrze pustiny Ameriky za snem o lepším životě. Navzdory výše uvedenému to však není unylé či nudné. Především díky mnohavrstevným postavám a výkonům (nejen) dua Sydow/Ullmannová. Navíc je to nádherně natočené a naturalisticky vtahující do denní rolnické severské rutiny poloviny devatenáctého století. Největším problémem tak je střední pasáž (či chcete-li druhá kapitola) na lodi, kde místo kolovrátkové hodiny na jedno brdo stačila úderná dvacetiminutovka. Ono by vůbec nějaké to citlivé pokrácení neuškodilo. Přeci jen stopáž tři a čtvrt hodiny na ani ne tři sta padesáti stránkový román, je málokdy vídaný poměr. Je to díky tomu velmi věrné předloze a ve výsledku tedy ke své škodě až příliš ilustrační; jakkoli nepopiratelně dobré. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

S úžasným akcentem na paralelismus natočené sociální road movie. Některé scény jsou natočeny tak brilantně, že začíná být složité při jejich sledování se soustředit na děj. Ale většinou se jedná o scény, které pouze vykreslují momentální atmosféru. Poprvé v životě se mi málem zatočila hlava na houpačce. A stejně jako Kristina jsem byla vytržena z rozmařilého zasnění až hlasem jejího partnera. A snít se u sledování party Švédů hledajících své Eldorádo dalo celkem hodně. Možná i více, než bylo záhodno. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama