Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Emigranti (Utvandrarna) je nejoceňovanějším snímkem režiséra Jana Troella. Je adaptací historického románu Wilhelma Moberga Vystěhovalci. Ve filmu jsou zachyceny osudy lidí, kteří se rozhodli opustit rodné Švédsko a hledat lepší život v Americe. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a někteří se ani příjezdu do vysněné země nedočkali. Film přinesl výborné herecké výkony Maxe von Sydowa, Liv Ullmanové, Allana Edwalla, Monicy Zetterlundové či Eddieho Axberga. (JimJam)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Realistický pohled na život prostých lidí ve Švédsku v polovině 19.století, takřka naturalisticky vykreslená cesta přes oceán do Ameriky a opět důvěryhodně podaná částečná deziluze po příchodu do Států. To vše zaštítěné výborným obsazením, v jehož čele stáli Max von Sydow a Liv Ullmann. Ale má to tři hodiny a to je prostě strašně moc. Já nemám nic proti sáhodlouhým filmům, ale musí mít co nabídnout. Tady jsem místy usínal, občas jsem si musel dát přestávku a občas to úplně vypnout a vrátit se k tomu až třeba po dvou hodinách. V kuse se to prostě nedalo. 60% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Utvandrarna je super film, opat nieco pre artoveho divaka ako som ja -pomaly pnyuci dej, dejova linia nie je strhujuca, je to skor len sled volne pospajanych asociacii. Ide o jednoduchu cestu z A do B, konkretne zo Svedska do USA, a cely film sa o tom toci. To sa mi paci, najma ked si zoberiem koho sa podarilo Troellovi ako reziserovi zohnat - Maxa Von sydowa a Liv Ullmann stacia mne ako divakovi chtivehofilmu. Na lodi sa reziser venuje postavam celu hodinu, jaxom povedal, dost to suvisiu s artom, Troell mal asi rad artove filmy. Dalo sa to iste zosumarizovat na povedzme polhodinu, ale od prirodzenia som tolerantny, takze ani ta hodina nevadila. Rezisersky na urovni, ale holt, na Yngmara Bergmana jeho rezisersku genialitu ani Troell nestaci . 89 % ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý, zručne nakrútený film s výbornou hereckou dvojicou o dávno minulej dobe, keď pôda už nestačila uživiť rozrastajúce sa rodiny a zrak ich živiteľov sa začal upínať k Amerike. Príbeh tak vzdialený dnešku, že som ho sledoval s nezaujatým pohľadom, ale majstrovstvo tvorcov zabránilo, aby mi pripadal rozvláčny. Predlohu som nečítal a ani sa nechystám.Ak by som sa mal jedným slovom vyjadriť ku kvalitám filmu, bolo by to slovo - uznanie. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

První díl rozsáhlé švédské historické ságy nás seznamuje s rodinou Karla-Oskara a jeho sousedy. Ve Švédsku třeli bídu s nouzí, neúroda a žádná šance žít si trochu líp. Proto se, po dlouhém váhání, rozhodli zkusit štěstí za oceánem. Informace o nové zemi měli jen kusé, nikdo z jejich okolí se zatím do Ameriky nevydal. Druhá část Vystěhovalců se odehrává na lodi, cesta trvající více než 10 týdnů, si vyžádala mnohé oběti. Třetí část je již v nové zemi, do které všichni vkládají velké naděje. Ale většina věcí se velmi liší od jejich představ. Tento film je podán velmi podrobně, všechno má logiku a navazuje na sebe. Moc se mi líbil. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

S úžasným akcentem na paralelismus natočené sociální road movie. Některé scény jsou natočeny tak brilantně, že začíná být složité při jejich sledování se soustředit na děj. Ale většinou se jedná o scény, které pouze vykreslují momentální atmosféru. Poprvé v životě se mi málem zatočila hlava na houpačce. A stejně jako Kristina jsem byla vytržena z rozmařilého zasnění až hlasem jejího partnera. A snít se u sledování party Švédů hledajících své Eldorádo dalo celkem hodně. Možná i více, než bylo záhodno. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama