Maurice Richard

„Povinnost“ pro všechny ty (z nás), kteří milují tu „divnou hru“, kde se parta chlápků s noži na botách honí za tím černým pryžovým tvrzeným nesmyslem, ty, kteří si „na rybníku na 2 boty“ hráli za ten „svůj klub resp. na svého hráče“, obdivují parádní (gólové) akce (technické hráče), stejně jako jim srdíčko zaplesá při dobře trefeném hitu popř. mají slabost pro „provoněnné“ (potem a přebytečným testosteronem) šatny, zajímají se o historii této krásné hry a alespoň něco málo jim říkají jména jako B. Orr, G. Howe, G. Vezina, J. Plante, J. Laviolette, J. Primeau, P. Esposito, M. Lemieux, W. Gretzky…. Přiznám se, až do tohoto snímku jsem za jménem Maurice ("The Rocket") Richard viděl pouze a jenom statistiky a věděl, že cena pro nejlepšího střelce sezóny NHL nese jeho jméno. Teprve zde jsem si k jménu mohl konečně dosadit i konkrétní tvář resp. samotný příběh, byť jeho (podrobný) životopis od snímku nečekejte. Jedná se o určitý časový výsek z jeho (hokejového) života a exkurzi do doby (jak již trefně poznamenal uživ. Djkoma), kdy „hokej skutečně pořádně bolel, šilo se v jednom kuse a zejména gólmani permanentně vypadali jak po pravé vesnické hospodské nakládačce“). Většina snímků podobného ražení si do jednoho (vy)láme zuby na patetických sladkobolných scénách. Ono to k nim jednoduše svádí a přestože i zde se několikrát balancuje (řečeno hokejovou terminologií) na velmi tenkém ledě, daří se Ch. Binamé(mu) (pokud to v tomto případě vůbec lze) držet (od hlavní postavy) zdravý odstup, přičemž největší devizou snímku (vyjma dobové autentičnosti-velmi sympaticky působící retro look a příjemně minimalistickému R. Dupuisovi, který od Brutální Nikity ušel pořádný kus cesty (důkazem budiž o rok později jeho generál R. Dallaire)) a zdatně mu sekundujícímu S. McHattiemu (coby trenérovi Habs Bobu Dillovi), je jeho civilnost. Příjemně potěší i (politicko-společenský) přesah, (viz frankofonní část versus zbytek Kanady). Navíc (jak už je zde několikrát zmiňováno) skutečné hokejové fandy potěší i současní hokejisté v minirolích v podobě V. Lecavaliera, S. Averyho, či M. Ricciho. Objektivně za (silné) 4* (přičemž k úplné spokojenosti mi chybí resp.vadí to přílišné ikonizování samotného Maurice Richarda, byťpravda, on se skutečnou ikonou stal) a je (mi) určitě sympatičtější (bližší), když si malý kluk za svého hrdinu (idol) vybere „chlapa z davu z masa a kostí“, létající raketu M. Richarda a nikoliv létajícího netopýřího popř. pavoučího muže. Takže, subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že kvalitních hokejových potažmo sportovních snímků je jako šafránu), 5*. P.s. a hráč, za kterého jsem já „na rybníku“ sázel branky? Ríša Žemlička resp. (když už je řeč o NHL) jednoznačně M. Lemieux. Takže nikoliv Habs, ale tučňáci z Pittsburghu jsou mojí srdeční záležitostí P.p.s. special thank´s uživ. Earl_23 za tip. (01.08.2012)

Docela mě překvapilo, že v okamžiku, kdy jsem se chystal obohatit konečně tuhle databázi nějakým pořádným komentářem, skrývalo se u tohoto filmu pouze 433 hodnocení, což si zcela bez ostychu troufám považovat za málo. Navíc tento film není rozhodně marný, ba dokonce bych si troufl prohlásit, že se mi líbil. Pro fanoušky hokeje nechť je film povinností. Ostatním toho asi nemá moc co říct. Co bych filmu vytknul? Snad pouze to, že se scénky, které měly potenciál být pěknými odehrávají ,,za kamerou" pouze prostřednictvím rádia. Další výtka je k stopáži, která se rozhodně dala více prostříhat, protože mnoho momentek je stereotypních. Jinak panuje z mé strany celkem spokojenost. Rozhodně ne nadšení. 3* (07.09.2012)

Nejlepší hokejový snímek, který byl doposud natočený. Děj je od začátku vynikající a vtáhne vás. Scény z ledu jsou fantastické a každý hokejový fanoušek je ocení. Do toho výborný herecký výkon Roy Dupuise, který se do role Maurice Richarda vžil a zahrál ho srdcem. Fascinující je, že tento snímek není klišé, ale krutá realita. Maurice musel být silný člověk a vydržet takový tlak není jednoduché. Pár scén je opravdu srdcových a vryjí se mi do paměti na hodně dlouho dobu. Jelikož jsem hokejový fanoušek, tak právě tento snímek je pro mě jeden z nejsilnějších filmových zážitků. Plný počet je tedy na místě.. 10/10 = 100% (08.03.2012)

Kdysi dávno jsem sledoval pořád dokola šestidílný dokument Legendy hokeje o dějinách NHL. Z celé plejády hráčů mě tehdy nejvíc zaujal jeden ... Maurice Richard. Životopisný film o něm byl pro mě proto velkou nostalgií, ale především výjimečným filmovým zážitkem. Když napíšu, že atmosféra byla autentická, pořád to přesně nevystihuje, to co jsem viděl na monitoru před sebou. Při záběrech z hokejových zápasů jsem si často nebyl jistý, jestli tam tvůrci nepropašovali ukázky z dobových dokumentů. Velice se povedly i scény mimo led, které občas svou kamerou a barevným laděním navozovaly pocit, že opravdu sledujete autentické záběry. Roy Dupuis se opravdu na dvě hodiny stal Mauricem Richardem. No a celý příběh se centralizoval vlastně na nenávist mimomontreálských hráčů a fanoušků vůči Richardovi, nefér praktiky rozhodčích i šéfa ligy a snahu jednoho člověka to změnit, takže jsem měl občas pocit, že nesleduji životopisné sportovní drama, ale akční film s názvem Sejměte Richarda nebo thriller o boji proti totalitnímu režimu - zde vedení NHL. (Nevím na kolik bylo vše v tomto ohledu pravdivé a nakolik si tvůrci události pro větší dramatičnost upravili, ale vem to čert. Vyšlo jim to na jedničku a po tom, co jsem si včera četl o praktikách NHL v tomto období bych se nedivil vůbec ničemu). Napětí vydrželo od začátku do konce a místy jsem se neubránil husí kůži. (24.06.2016)

Stručně - nejlepší film s hokejovou tématikou, co jsem kdy viděl. Jeho krása není v tom, že hlavní postava dá v poslední minutě gól a rozhodne o výhře a zisku poháru pro tým, který mu dal šanci prosadit se ve velkém sportu. Krása tkví v tom, že nenásilně popisuje dobu, v jejíž změnu Richard doufal a nejen díky svému hokejovému umu je dodnes hrdina nejen pro frankofonní část hokejové kolébky. Snímek je povinností pro všechny, jimž je hokej drogou. Měli by znát jméno Maurice Richarda nejen proto, že byl největší hvězdou jedné z nejúspěšnějších hokejových dynastií, ale také pro to, za co bojoval... Na konec bych jen zmínil drobnou roličku Seana Averyho, který nic jiného než grázla hrát nemůže a Richard s ním rozhodně nepáral:) (20.11.2008)