Tisíc dnů s Annou

Skutočne oscarová záležitosť s výbornými hercami. V tomto období sa točili skvelé historické veľkofilmy a tento nie je výnimkou. Jediné čo mu možno vyčítať je zromantizovanie postáv. Henrich VIII., človek, ktorý má na svedomí okolo 100 000 obetí v polohe váhajúceho panovníka v podstate s dobrým srdcom. Takisto Anna Boleynová, v skutočnosti prefíkaná mrška, sa na konci ukazuje ako citlivá žena, ktorá dokonca aj milovala. Ale nie je to úplne na škodu. Človek- nehistorik si nájde na tom svoje, podobne ako pri trilógii Sissi, kde nikto nehľadel na nepresnosť dejinných údajov. (18.12.2015)

Byly doby kdy našeptávači z řad církve byla ta nejhorší pakáž která kdy existovala,horší než všichni králové co vládli diktátorskou rukou.Herečka Geneviéve Bujold,která ztvárnila Annu Boleynovou byla moc roztomilá,do určité doby nevinnost sama,ale bohužel padla do oka královi kterému bylo jedno s kterou bude žít,nebo že zrovna s nějakou žije a bylo mu i jedno koho svým jednáním v nejbližším okolí zasáhne.Svobodné rozhodování pro mladé dívky téměř žádné a vše podřízeno královské moci.Církev dál držela dohled nad milostným životem Jindřicha VIII kterého tak výborně ztvárnil Richard Burton i když v těch barevných královských kostýmech působil až moc dobrácky něco jako Waldemar Matuška ve filmu Noc na Karlštejně.Král se stále pokoušel dobývat chladné srdce Anny,ale ona sama nevěděla co skutečně cítí,ale věděla,že král je jejím touhám stále dost vzdálený.Vzpurná Anna,kterou král dobýval jako Robert Peary Severní pól se nakonec podrobila státníkově vůli.Bylo to prosté a jednoduché jako facka,Anna Boleynová zatoužila po moci stejně jako později Marie Antoinetta u dvora Ludvíka XVI a proto obě dopadly stejně a život jim ukončil kat neboť každá moc má kluzké schody a na podpatcích se snadněji uklouzne.Královi v uzavření sňatku bránilo jen stále platné manželství s královnou Kateřinou,které ho začalo velmi tížit a ve vykonstruovaném soudním procesu proti ní díky nesouhlasu církve neuspěl.Jindřich VIII proto upevňuje svou moc schválením nových zákonů a potlačením práv církve které nemůže zapomenout,že mu dlouhodobě omezuje jeho absolutismus.Anna dosáhne sňatku s Jindřichem VIII a stane se královnou-KDYŽ CHTÍČ JE JAKO BIČ,PAK LÁSKA POZNÁ LYNČ...První dítě které nová královna porodí je dcera Alžběta.Rozepře královského páru se po narození dcery ještě víc prohloubily,ta upnutá touha na jeden cíl,tedy zplodit syna ohrozilo celé manželství.Jako další dítě se narodil mrtvý syn což královu zlobu nafouklo do obludných rozměrů a jediné o co pak královi šlo bylo vymyslet jak se zbavit Anny a tak jí obvinil z cizoložství které se rovnalo vlastizradě a nejvyšší trest na sebe nenechal dlouho čekat.Církev zde ukázala svou temnější tvář která však nikomu chytrému nezůstala nikdy utajena.Výborný herecký výkon všech představitelů a výborný dabing,ale historický film Panenská královna který jsem viděl minulý rok byl mnohem lepší. (17.10.2019)

Jestli něco angličani uměli, tak tyhle historické konverzačky. Sice to není žánr, který by mě dokázal strhnout na maximum, ovšem v rámci toho žánru prakticky bezchybné a na tu délku jsem se skoro nenudil. Výborně zřežírováno, perfektně natočeno, naprosto skvostně zahráno (a velký plus za starý dabing). O Richardu Burtonovi jsem nepochyboval a byl samozřejmě perfektní, ale pro mě neznámá Genevieve Bujoldová si zasloužila Oskara, protože ta její andělská tvářička skrývala naprosto úžasný herecký výkon. Navíc Tisíc dnů s Annou má tři části - nadbíhání Anně, snaha zlegitimizovat sňatek a snaha se jí zbavit; přičemž ta druhá část slouží v podstatě jako úžasný sidequel k o tři roky staršímu Člověku pro každé počasí, kdy tytéž události vypráví trošku z jiného pohledu a kdy Thomas Moore je zde sice vedlejší, ale poměrně důležitou postavou. Dostalo mě, když mezi těmi všemi intrikami a chtíčem probleskly i chvíle skutečných citů. Velice silné 4* a historický film roku 1969. (22.10.2022)

Veľké udalosti anglických dejín spracované veľkolepo a s takou iskrou vo všetkých osobnostiach, že som sa napriek svojmu odporu ku kostýmovým historickým dielam neodtrhol od obrazovky po celé dve a pol hodiny. Kráľ a hlavne Anna boli prvotriedni v podaní svojich trochu poetických preslovov, vášnivých hádok a práve tá básnická reč ma zaujala. Príbeh, ako sa najmocnejší kráľ stane otrokom svojich vášní, hračkou v rukách slabej ženy a schytajú to hlavne nevinní, je tentokrát dosť odlišný, ako v novšom filme Kráľova priazeň, ale tu je spracovanie o niečo lepšie. –––– Jak nemoudré dát mu všechno a nežádat o nic. Jeho Milost šílí po tom, co se mu odepírá. Co získá bez námahy, tím opovrhuje. Stratilas ho! –––– Já královou milenkou nikdy nebudu, i když mi žehná sám kníže svaté církve! (11.08.2014)

,,SÍDLO MOCI SA NENACHÁDZA MEDZI NOHAMI ŽENY." __ Fyziognomicky mi Burton sprvu ako Henrich VIII. príliš nesedel a ako najlepšieho zástupcu tejto úlohy by som zatiaľ videl Raya Winstona v filme z roku 2003. Pravda je však aj taká, že akonáhle (vlastne hneď na začiatku) uvidíme úžasnú Burtonovu osobnosť, záruka kvalitného diváckeho zážitku je zaručená. Ostatne všetky herecké nominácie na Oscara sú zaslúžené, v prípade Genevieve Bujond (,,aspoň" Zlatý glóbus) však len táto skutočnosť zamrzí, nakoľko podáva absolútne bravúrny výkon. Nedá mi ale nespomenúť tiež Michaela Horderna ako Anninho otca, muža s neustálym nožom pri krku a odporného Johna Colicosa ako Thomasa Cromwella, aj napriek Burtonovmu charakteru hlavnú zápornú postavu filmu. Vo filme absentuje megalomanská výprava či davové scény, zato sa môže popýšiť dobrým scenárom, ktorý by však predsa len zniesol nejaký oživujúci prvok, nakoľko 140 minút dialógov aj napriek ich kvalite je silno poznať. Možno sa do deja mohol vniesť náznak nejakého mystického nádychu, keď už sa v deji tak často spomína Henrichovo prekliatie. Posledná polhodina má ale svoj strhujúci náboj a potešil ma chladný záver bez akéhokoľvek pátosu. Kráľ vyráža v ústrety Jane Seymourovej a malá Alžbeta cez ohromnú záhradu smeruje k svojmu osudu. Taylorku som si vôbec nevšimol. (143. hodnotenie, 14. komentár k filmu) (05.10.2011)