Reklama

Reklama

Smutek paní Šnajderové

  • Albánie Trishtimi i zonjës Shnajder (více)

Obsahy(1)

Poslední léto v Československu. Poslední léto v ráji... Je léto roku 1961 a tři studenti pražské FAMU v Českém Šternberku natáčí dokumentární snímek o místním motocyklovém závodě ESO. Mezi nimi i albánský kameraman Leke Seriani (N. Xhelilaj), jehož země, byť socialistická se pomalu ale jistě izoluje od ostatních zemí východního bloku i zbytku světa. Leke v Československu pociťuje závan svobody a prožívá uvolněné léto plné milostných vzplanutí, ale vzhledem k dění v Albánii, kdy se mají všichni studenti vrátit zpět, je postaven před závažné rozhodnutí, zda zůstat, nebo se vrátit domů. Situace je pro něj o to těžší, když se zamiluje do ženy místního náčelníka veřejné bezpečnosti Jany Šnajderové (A. Geislerová)... Smutek paní Šnajderové pojednává o natáčení studentského snímku ESO (1961) a je nostalgickým vzpomínáním na poslední měsíce, které v Československu strávil Piro Milkani, jenž v letech 1955 až 1961 studoval na pražské FAMU obor kameramanství. Po návratu do vlasti se stal renomovaným režisérem a za svou kariéru natočil dvacet čtyři albánských filmů a desítky dokumentů. Vedle své filmařské činnosti se věnoval překladům děl Václava Havla či Bohumila Hrabala a v letech 1998 až 2002 také zastával post albánského velvyslance v České republice. (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

Marina111 

všechny recenze uživatele

Mám rada Albáncov (nepýtajte sa ma prečo, beztak to netuším), a mám rada i Čechov, nehovoriac o českých filmoch, ktoré vyslovene zbožňujem (vo väčšine prípadoch), ale tento počin som veľmi nepochopila. No áno, je tu nejaká tá letná láska, i keď jej počiatky a priebeh pôsobia viac než naivne, pár iných, tiež skôr zvláštnych románikov, nejaké tie sympatické, v mnohých ohľadoch azda až priveľmi ideálne postavy, a voľba medzi láskou k cudzej žene a láskou k svojej vlasti, ktorá by azda v inom prípade (inej réžií ?) vyznela omnoho dramatickejšie, ale v takomto pôsobí rozpačito a neosobne: koniec koncov, ako celý film. Napriek jeho silnému symbolickému a spomienkovému náboju. ()

Bluntman odpad!

všechny recenze uživatele

Měl jsem možnost vidět předpremiéru filmu, který se dle oficiálního textu distributora snaží působit sofistikovaně co do vyprávěcí struktury, ale poslední věta ("Tehdy se Leke Seriani vrací do Čech už jako renomovaný albánský filmař a vydává se po stopách svých vzpomínek i osudové lásky.") je lež a nic banálnějšího a hloupějšího byste těžko pohledali._____ Těšil jsem se na autotématický film, přičemž by se toho dalo vytěžit z námětu tolik - hlavní hrdinové filmaři natáčející dokument o výrobě silného socialistického stroje motorky ukazují strojovost a umělost systému a tím i filmu a jeho výroby jako takového. Jenže SMUTEK PANÍ ŠNAJDROVÉ natočil jako svou autobiografii albánský filmař, v 60. letech student FAMU, který je "albánským Menzelem" - váženým, staromilským a bohužel žijícím._____ Problém je, že klasický styl a celková čistota vyprávění i stylu působí jako vzpomínka na krásnou tvář socializmu. Neustálé mentorování a deklamativnost dialogů, otravnost hudby jak z červené knihovny či německého fekálního porna, televizní záběrování a střih s výkony ve zcela jiných polohách a KATASTROFÁLNĚ nezvládnutými post-synchrony dávají upomenout na zlo formátu OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE._____ Zaslouží si film, na kterém je nejlepší Bára "oceňuji, že nestrká kozy do kamery" Štepánová jednu hvězdičku, když je to na 10%? Ne, a vyhněte se tomu ZLU velkým obloukem. Zvlášť když jde do kin povedená žanrovka (nečekal jsem, že to kdy řeknu u Hřebejkova filmu!) U MĚ DOBRÝ. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Rebelove na chmelu po albánsku a vůbec ne tak špatně, jak se zdá z místního hodnocení. Politické pozadí je velmi důležité, romantická linka nakonec důležitější. Žánrová roztříštěnost je značná, začínáme letním filmem o studentech na břehu Sázavy, soudružsky pokračujeme v kanceláři ředitele továrny, dáme si tam sauničku s pěticí Rychlých šípek jak v remaku tichých jiter a pak už přesouváme pozornost na nešťastnou policajtskou paničku. Tentokrát mě ale ani Aňa moc neštvala, Bára Štěpánová vyloženě v milé roli, a Nik Xhelilaj jako velký sympaťák, který by Jana Revaie s klidem strčil do kapsy a Zuzku utáhl na nudli. Léto, Sázava, studenti, Corrado Cattani nadabovaný Kanyzou, pěkné spolužačky, já byl spokojen. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,, To budou mít soudruzi v Albánii radost! '' - Ehm. Smutek paní Šnajdrové je takový správný albánský shishqebab. Prostě karbanátek ze všeho a navíc s českým knedlíkem a italským protlakem z rajčat... Težko zážitek z něj popisovat. V jednotlivých kouscích by mohl být o dobrým filmem, ale jako celek je to přeplácané. Leckdo tu ohrnuje nos nad zpracovánám šedesátých let. Nebyl bych tak přísný, tu dobu a prostředí jsem z filmu cítil mnohem více než z nekonečného seriálu Vyprávěj nebo Renčových syntetických Rebelů.. Navíc vše se odehrává na mých oblíbených místech u řeky Sázavy, takže tu možná svoji roli hrála i nostalgie a vzpomínky... Méně už byl byl uvěřitelný soudruh Töpfer a hlavně úvodní trio filmařů s albánským kameramanem v čele (tomu ještě navíc nebylo ani pořádně rozumnět). V hotelu mne iritovala Štěpánová, ale ta nepřekvapila, protože její neherectví je už standardem. Krásná a smutná Aňa (krásná jako vždy) filmem zvolna proplula a měla dostat mnohem větší prostor. I tu trochu využila k tomu aby i bez rozsáhlých dialogů diváka přesvědčila o svém smutku ze zbabraného života s příslušníkem VB. Hraběte Šternberka si střihl sám Korádo Katány - Michele Placido! Chápu, že režisér chtěl filmem něco říci a dokonce i to, že se snažil vypořádat se svými niternými pocity a vzpomínkymi na dobu studiií na FAMU. Nasazení herců, dialogy, hlavní zápletka.. to vše drží pohromadě jen ta kupa nostalgie. Věřím, že v určitém rozpoložení může film i více zaujmout. Pro běžného diváka bude ale asi hůře stravitelný. Dávám dvě cíky negativu. * * ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Pro milovníky většinového retra. Aneb nuda konzumentů na socialistické vesnici stokrát jinak. Ano, Big Bear má pravdu, životní styl jisté části společnosti v době totality je tu vystižen relativně trefně, stejně tak jako všudypřítomně dohlížející státní moloch, přestože drobnosti, jako například příliš vysoké podpatky, by šlo vyladit lépe. Ale právě proto je film tak prázdný, nudný a zbytečný. Ono to nestačí, jen tak celou tu prázdnotu duší, co si nic nevytvoří, když nic nedostanou, plácnout na plátno a tadá. Chtělo by to zdejším postavám vtisknout alespoň NĚJAKOU identitu. Takhle jsou osoby A, B, C, D zcela zaměnitelné: tato loutka spí s tamtou loutkou, tato se nachází zde, tamta zrovna přišla tam… Nemají žádnou povahu, historii, směřování, nic je nezajímá, nejsou samy ničím. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení se týká studentského filmu Eso (1961). (NinadeL)
  • Natáčelo se také v Ratajích nad Sázavou, Divišově a klášteře Sázava. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Natáčelo se v Praze a Českém Šternberku. (Cheeker)

Reklama

Reklama