World Trade Center

Takové nijaké. Podle Stonea se zřejmě 11. září hlavně hodně plkalo. Ze samotného útoku neuvidí divák téměř nic a koukat se dvě hodiny na chlapy uvězněné v suti (sorry, ale tady se o nějakém herectví mluvit nedá) a na jejich plačící ženušky (sorry, ale vůbec jsem jim to nevěřil), přestane bavit po čtvrt hodině. Snímku absolutně chybí napětí, co mu naopak nechybí je spousta patetických keců a logických lapsů (takhle pomalu by se policisté během evakuace WTC pohybovat nemohli). Teda, že zrovna Stone může natočit o tak zásadní události, jako je 11. září takovou nudnou a kýčovitou srajdu mohla čekat snad jedině Al-Kajda. (11.09.2009)

Opravdu nejhloupější film od Batmana a Robina. Zrovna ve chvíli, kdy jsem Stoneovi přišel hodně na chuť na nás velký Olie posílá expresní zásilku cukrové vaty, ubrečených očí, rozdrásaných srdcí a rozměklých mozků. MOžná řemeslně slušně natočená katastrofa, ale i zrada na všechny, co považovali Stonea nejen za kontroverzního, ale hlavně za INTELIGENTNÍHO a přemýšlivého tvůrce. Nikdy víc. 30% (16.08.2006)

Ačkoliv to na první pohled vypadá, že na Olího šáhla kmotřička Senilita a umístila ho na pokoj k panu Patosovi do domova důchodců, popasoval se s ještě na dlouho dobu otevřenou a krvácející americkou ránou i vzhledem k úzkému "manévrovacímu prostoru" příběhu relativně se ctí. Beru to jako jeho omluvu Spojeným státům americkým za předchozí kontroverzní snímky vůči nim, nicméně jsem teď náramně zvědavý, kdy Stone povstane z režisérské suti a omluví se nějakým kvalitním filmem mně.. (15.09.2009)

Rozhodně to není taková blbost, jak pár lidí píše. Mně osobně patriotismus nevadí a tak jsem si tenhle film docela užil. Herecké výkony jsou fajn (rušivym efektem pro mě akorát občas byla Maria Bello) a Stonea režie skvělá jako vždycky. Let č. 93 je možná lepší (neviděl jsem), ale tohle rozhodně není špatný film, jen mu šlo trochu víc o to, aby vydělal peníze (na čemž ale není nic špatného ne, když Let... stál pár dolarů a WTC mnoho desítek milionů). (13.10.2006)

Tak tomuhle se říká promarněná příležitost. Přitom ten námět má na to, aby podle něj vznikl podobně strhující, v reálném čase se odehrávající thriller, jako byl Let č. 93, pouze místo v letadle by se odehrával v budovách WTC: Skupina lidí (kteří se navzájem neznají) přichází jako každé ráno do práce. Zprvu je to den jako každý jiný. Pak se ozve ohlušující rána. Ti ze Severní věže vůbec netuší, co se stalo. Ti z Jižní věže vidí celé představení z okna a s hrůzou jej sledují. Ještě netuší, že za pár minut na ně přijde řada také. Pak jsou již v plamenech obě věže a panika propuká naplno. Výtahy nefungují, schodiště jsou zbořená nebo v plamenech. Někteří v zoufalství skáčí z oken. Jiní zdrceně sledují televizní záběry. Pak se Jižní věž v oblaku kouře zřítí. Na Severní věž naplno dolehne bezvýchodnost celé situace. Lidé se se slzami v očích loučí s blízkými. Ti rozhodnější z hrdinů, které jsme od začátku sledovali, podniknou poslední zoufalý pokus, jak uniknout po hořícím schodišti. Pak se najednou ozve strašný rachot a....tma. Ticho. THE END. Kaněc filma. Tak přesně tohle ve filmu Olivera Stonea neuvidíte. A co uvidíte? Policisté přijedou na místo, vyfasují helmy a pláštěnky, a pak, po 20 minutách filmu, na ně zničehonic spadne strop. A po zbytek filmu už jen sledujeme dva uvězněné policisty, jak si spolu povídají, ba co hůř, sledujeme jejich rodiny, jak netrpělivě čekají na zprávy o nich (!), ba co hůř, sledujeme flashbacky do jejich šťastné, idylické minulosti (!!), ba co hůř, sledujeme, jak se jim zjevuje Ježíš (!!!). (21.03.2007)